A to znamená, že nám (aspoň podle Mayů) zbývá 356 dní života. 8544 hodin. 512640 minut.


(Matika mi nikdy moc nešla, takže počty berte s rezervou.)

Když to nebudu brát vážně, řeknu si: No, začíná nám pomalu hořet koudel za zadkem, co?

V tom následujícím (posledním?) roce musím:
  • vymalovat svůj šmajchlkabinet nějakou pěknou barvou a pak si tam něco načmárat
  • začít plánovat (poslední?) festivalovou sezónu
  • najít si práci - ale už fakt jako
  • koupit si lupen na Coldplay
  • pořídit si festivalové vybavení: nový spacák, sluneční brýle, špunty do uší a nejspíš i nějaký kolíky ke stanu do zálohy (znám se...)
  • snažit se nerozmyslet si to tetování (dávám tomu měsíce až dva roky)
  • přečíst aspoň 150 knih
  • ovládat svoji vznětlivost a nenechávat se otčímem zbytečně rozčilovat
  • shodit pár kilo a opálit si břicho
  • nenechat se překecat, abych šla znova na vysokou
  • nezamilovat se (knižní crushe se nepočítají)
  • postavit aspoň jednoho sněhuláka
  • znovu navštívit Anglii (fingers crossed! x)
  • nezešílet ze své mladší sestry
  • zároveň ji naučit poslouchat indie
  • drbat Gepana na břiše (...)
  • zkusit si znova obarvit část hlavy na modro.
Samozřejmě, většina těch věcí je naprosto nepředmětná.

Ale who gives a fuck? (již brzy na vaší klíční kosti)

Čtením tohohle nesmyslu jste strávili asi minutu, už je rok 2012! Tick tock, běží vám čas! :)

Zbytečně se nerozčilujte, na všechny se dneska vykašlete, nacpěte se cukrovím a prosím vás, neuduste se kapří kostí v krku, ok?

“(...) But yes, to answer your unasked question, I do understand the trust Charlotte has placed in us, and I do intend to behave myself. I don't want to see that squinty-eyed Benedict Lightwood and his hideous sons in charge of the Institute any more than anyone else does.“
“They're not hideous,“ said Tessa.
Will blinked at her. “What?“
“Gideon and Gabriel,“ said Tessa. “They're really quite good-looking, not hideous at all.“
“I spoke,“ said Will in sepulchral tones, “of the pitch-black inner depths of their souls.“
Tessa snorted. “And what color do you suppose the inner depths of your soul are, Will Herondale?“
“Mauve,“ said Will.

Cassandra Clare - Clockwork Prince
(str. 86)

Nepřipadá vám to krásný?

V posledních dnech se mi v hlavě neustále rodí nápad na to, abych si nechala udělat tetování. Ne nic ohromnýho, buď kousek textu nějakého songu, který pro mě znamená něco víc, nebo jen nějakou značku. Jako tihle ptáčci třeba. Umístila bych ho buď na klíční kost, nebo na bok, kde je mi docela vidět kost pánve. Na těch kostech mi přijde prostě cosi sexy, takže tak.

Sestra na mě včera vypálila, že příští září jim škola organizuje zájezd do Anglie. Rovnou jsem řekla, že jako žádnej jejich dozor nepojedu, jenže to jsem ještě netušila, že pojedou do ráje jménem Anglie... Samozřejmě, hned jsem změnila názor a teď si usilovně přeju, aby to vyšlo. A jestli si pár dní předtím skočím i na koncert Coldplay do Prahy, tím líp!


Byli tu. V Brně. Před třemi týdny. Sakra.