Life sucks

pracuju, pracuju, pracuju.

přijedu domů, udělám si jídlo na další pracovní den a můžu jít skoro hned zase spát, protože zase vstávám brzo do práce. nikdo mi neřekl, že život bude tak depresivní. stereotyp mi nevadí, ale tohle už hraničí s psychickou labilitou (debilitou).

a taky je ta olympiáda v Londýně! ještě než jdu zase spát, abych vůbec vstala do práce, kouknu se na chvilku na plavání. chlapi mě zajímají víc než ženský, hihi. (logicky.)

líbí se mi jak přijdou, svlíknou se, lehce si protáhnou svaly a jdou na věc.

že to znělo nepatřičně? možná to tak znít mělo.

x