Life sucks

Dnes jsem byla ve stejné euforii jako včera. Dobrá nálada by se dala vysvětlit sluníčkem. Kdekoli jsem mohla, nastavovala jsem tvář, aby mi na ní svítilo. Jen kouřový skla v autobusu mi to trochu kazily. Ale efekt to byl hezkej. Nebo ta nálada byla taky proto, že jsem ve flašce měla nalitej jablkovej džus. Už dřív jsem poznala, že jsem po něm neuvěřitelně vysmátá. Můj pubertální strýc ho dokonce jednou přede mnou schoval, ale nebylo mu to nic platný.
Ajina i fránina mě bavily. Překvapivě.
Pan učitel na biologii měl narozky. Na tabuli jsme mu napsali "Všechno nejlepší k narozeninám" a když vešel do třídy, začali jsme zpívat. Na stole mu ležel větrník se svíčkou. Ten výraz byl tak... úžasnej. Bylo vidět, že jsme mu vážně udělali radost. Pak nás umlčel, aby mohl sfouknout svíčku, takže jsme přestali zpívat, on ji zfouknul a začali jsme tleskat.
Na facebooku napsal: „Děkuje všem za milá přání. 3.D - překvapili jste mě a udělali radost. Díky, byl moc dobrej...“
Na terminálu bylo veselo. Opalovala jsem se, když v tom ke mně přišel nějakej pán a začal se ptát, jestli jsem z Hradce. Já na něj že ně a on pak začal mluvit takovou rychlostí, že to snad ani není možný. Pochytila jsem tak každý čtvrtý pátý slovo. Rozuměla jsem obchodní banka, spořitelna, 800 tisíc. Ptal se, jestli jako v Hradci studuju a ták. Co prý ze mě bude, když chodím na obchodku. To kdybych věděla!
„A ty tady čekáš na ten autobus do Broumova?“
Celou tu dobu jsem jenom přikyvovala hlavou a dělala „Hmm.“
„A kam jedeš? Do Broumova?“ Říct pravdu nebo lhát?
„To je jedno,“ řekla jsem. Vždycky existuje nějaká třetí možnost.
„Jo to je jedno.“
Potom zase mlel rychlostí zvuku něco o spořitelně. Po čase se oddálil.
Seděla jsem už uvnitř busu a modlila se, aby ten pán nejel, co hůř, aby si ke mně nesednul.
Jel a já zašeptala „Ou bože...“
Prošel kolem mě a já si rychle vytahovala sluchátka, abych si mohla zacpat uši.
Do školy jsem si vzala Zatmění a četla jsem i při cestě domů. Strašně rychle ta cesta utekla. Kdybych se do toho opravdu začetla a zcela ignorovala Coldplay ve sluchátkách, určitě bych jela až do Broumova!
Ještě jsem si vzpomněla - viděla jsem poprvé couvat trolejbus. U autobusu to je normální, ale trolejbus?