Life sucks

Alespoň pro mě.

Dnešní výlet na veletrh vysokých škol začal tím, že jsem ráno v Hradci na nádraží naháněla Ivu, abychom zpacifikovali dalších pár lidí ze třídy a koupili si hromadnou jízdenku do Brna.
Když jsme úspěšně dojely do Pardubic, utíkaly jsme na vlak do Brna. Potkaly jsme dalších pár spolužáků, kteří už den předtím prohlašovali, že rozhodně nezůstanou střízliví. Nebyli, táhlo to z nich solidně :D
Po dvou hodinách (a 60-ti přečtených stránkách :D - to víte, neznámé okolí rozptyluje :D) jsme dojeli všichni do Brna. Pobavilo nás, že když jsme se chystali koupit si jízdenku na tramvaj (šalinu, jak má Iva v oblibě :D), našli jsme pouze za okýnkem papírek s nápisem: Jízdenky za 14 Kč nejsou. Nakonec jsme je sehnali, nastoupili do tramvaje, a to i přesto, že jsme si nebyli jistý, jestli na to výstaviště dojedem :D
Povedlo se, dolezli jsme do pavilonu F, kde bylo vedro a asi tak milion lidí. Domů jsem si vezla asi tak 10 kilo letáků a dalších serepetiček, ale výlet prostě stejnak stál za to.
Volala jsem kůstce, kterej měl praxi (článek o naší bandě na chatu bude :D), abych se dozvěděla, kde je bontonland, řekl: „Bontonland? To musíš jedničkou zpátky na hlavák..“ a pak: „Ty vole, vypni to, neslyšim!“ Z toho druhýho bude hláška ještě hodně dlouho :D
Jediný kaz představovalo naprosto nečekané zahlédnutí Honzy. Víte, jak bolí zlomený srdce? Od osudu docela rána pod pás. Ignorovala jsem ho, vystoupila na jiný zastávce a už ho pak neviděla.
Na náměstí jsme se dostaly a nyní bych chtěla vysvětlit, proč Brno považuju za ráj na Zemi. Jen na náměstí (!!!) jsou čtyři knihkupectví společně s bontonlandem, kde měli i první album Coldplay a taky pár od Radiohead. Nemluvim ani o Hurts, který skoro nikdo nezná.
S Ivou jsem včera vtipkovala na téma vraždění slepic.
„Něco bych po nich hodila.. třeba dlažební kostku,“ pronesla jsem k bandě slepic, které včera žvanily na zemáku a nechtěly zavřít zobák. Iva se tlemila.
Dneska jsme v Brně na chodníku narazily na volnou dlažební kostku, a hned nás trknul můj včerejší vtip.
„Měla sis ji vzít! A zabalit si ji!“ Sršela jsem sarkasmem a Iva určitě taky snila o tom, že by po mně jednu hodila :D
Poseděly jsme v asijský restauraci, daly si kuřecí salát, já snila o tom, že půjdu do Palace Cinema (když Cinestar zdražuje, parchanti) a pak jsme prakticky skoro znova klusaly na vlak. Mě a Ivu pobavila název obchodu Cimrman. Ani kdybyste se snažili sebevíc (ty z Brna nepočítám! :D), neuhodli byste, co se tam prodává - domácí potřeby :D

Přiznávám, z Brna se mi nechtělo. Člověk si akorát musí dávat pozor, aby ho nezajela nějaká tramvaj, ale jinak je to fajn město :D