Life sucks

Ve čtvrtek měla naše třída stužkáč.
Měli jsme se všichni oblíknout za šprty. A skutečně jsme tak všichni přišli.

Problém nastal, když jsem já, I. a Á. stály u jinýho podniku, než kam jsme původně měly namířit. A tak jsem se po telefonu domlouvala se spolužákem, kterému helium pomalu ale jistě lezlo na mozek. V sukni mi mrznul zadek, aspoň že jsem měla ty podkolenky, co mi tak krásně ladily s fialovýma keckama, do kterých jsem místo žlutých dala černý tkaničky :D Nakonec pro nás došel, my dorazily a mohlo se začít.
Předem říkám, že jsem v krvi neměla tolik alkoholu, abych se třeba nametená válela pod stolem, ačkoliv si to moje rodiče evidentně myslí. Na druhou stranu nemůžu říct, že jsem v krvi žádnej neměla.
Dlouho jsme čekali na třídní, chvílema místností zazníval smích ala šmoulové a na raut, který nás každého přišel docela draho, se všichni vrhli jako slepice po flusu.
Ostužkovali jsme se (klečeli jsme na učebnicích, pasovalo se bambusovou tyčí, ale původně to mělo být ukazovátko) a všichni si v už v náladě začali prozpěvovat u karaoke.
Kdo by to řekl, že mě ty český šlágry budou tak bavit.

Původně se mělo odcházet ve dvě, jenže se to protáhlo a část odcházela až o půl třetí. I. nás táhla skrz Hradec domů, já balonek s heliem v ruce, a po cestě jsme narazili na hlídku policajtů, kteří se v tom autě prostě museli nudit. Tak jsem jim zamávala :D

Zhruba ve tři jsme dorazily do bytu, ve čtvrt na čtyři jsme šly spát a já v 6:50 vstávala a jako blbec šla do školy. Bylo nás 18 z 33, a z toho L. byl tak mimo, že spal na lavici a na agličtinu dokonce zůstal s naší skupinou.. protože nebyl schopen se probrat a jít o patro výš :D Ani dva balonky, které mu nad hlavou bouchnul další spolužák, s ním nehli :D

No prostě sranda byla. Zjistila jsem, že jako třída jsme výbornej kolektiv, i když se častokrát na ničem neshodneme. Už jen pár měsíců a bude to všechno pryč..