Článek je přednastaven tak, aby se na svět dostal dnes v 9:00.
Což znamená, že šílím ve škole, depkařím a zuřivě klepu nohou kvůli nervům, jelikož mám před sebou zkoušku dospělosti, konkrétně ústní část, která by se dala přirovnat k vaší nejhorší noční můře. A i když je tenhle článek napsán o pár dní dřív, vím, že jsem se ráno cestou cítila jako bych šla na popravu. S tím pocitem jsem se seznámila, když jsem jela na praktickou zkoušku.
Jo, asi nějak tak se cítím.
Během svaťáku mě občas chytaly stavy, kdy jsem si říkala, že přece nemůže být zas tak zlé. Jsme první, na kom si odzkouší státní maturity. U první várky (3 třídy) to dopadlo celkem dobře, jedničky dvojky, že by někdo vyletěl jsem neslyšela.. no ale jistě, ona byla jedna třída z oněch tří vždycky perfektně našprtaná. Obávám se proto, že čtvrťákům my (nebo já, doesn't matter) zkazíme celkový průměr.
Na druhou stranu jsem chytala i ty opačné stavy: proboha, jak se to všechno naučím? to nebudu moct chodit spát! kolik mi zbývá dní? šest pět čtyři tři.. a zítra se budu učit jenom společenský vědy, abych to aspoň trochu pobrala! atd.
Svoje šance radši ani nevyhlížím. Vím, že kdybych o nich jen trochu přemýšlela, sesypala bych se jako hromádka karet. Češtinu a angličtinu se asi nějak hodně učit nejspíš nebudu; nejen proto, že angličtina by neměla být zas takovej problém, ale i proto, že učitelka na češtinu nás snad podrží. Co se týče zeměpisu a společenských věd.. zeměpis jsem si naplánovala na víkend, občanku a ostatní jsem se průběžně učila o svaťáku.
Ovšem výsledek je takový, že v mojí hlavě je nějak podezřele prázdno. Občas se tam ozývá ozvěna, jak se bezpředmětné myšlenky prohánějí prázdným prostorem. Vakuuem.
Ty myšlenky beru zpět; buď mi v hlavě leží stále ještě pondělní koncert The Feud, nebo Nova Rock s tím Rakušákem, od kterého již zoufale čekám adresu banky, abych mu mohla poslat peníze na lístek, nebo line-up Rock for People, který bude ještě hodně zajímavý.
Hudba. Hudba. Hudba. Hudba. Hudba. Hudba. Hudba. Hudba. Hudba. A pak až škola a tolik vytoužený konec terorizování na střední škole, kde jste museli dělat domácí úkoly, přezouvat se nebo chodit včas. FUCK THAT! It's not important.
A teď trochu srandy. Všímejte si názvů písniček a uvidíte, jak se vyvíjel můj psychický stav během svatého týdne.
Pondělí - Středa (občas)
Čtvrtek - Pátek
Víkend - Pondělí
Úterý večer
Středa ráno
Středa odpoledne (bez ohledu na výsledek matury, který ani nehodlám prorokovat)
A pak už jenom..
0 komentářů:
Okomentovat