Ještě se vrátím ke včerejšku.
Tatík mě stále vidí buď na právech, nebo na VŠE. Já už nevím, jak mu říct, že tohle mě vážně nebere. Znova jsem řekla, že mě baví jazyky. Taky jsem se obou zeptala, jestli bych teda mohla jet do tý Anglie na jaře (jestli se pojede tam a ne do Irska). Tatík se zeptal, co bych tam jako dělala a co škola. Myslel si, že bych si jako odjela na bůhvíjak dlouho a na školu se vykašlala. To je ono. Čím víc o tom přemýšlím, tím víc to chci udělat. Po škole odjet jako au-pair. Protože mi Vyšší odbornou cestovního ruchu, což je soukromá škola, asi nepovolí, tohle se jeví jako dost dobrá náhrada. Ale zase ty děti, vaření, uklízení...
Objevila jsem nový místo k přemýšlení. V Hradci u Labe jsou takový lavičky. Narazila jsem na ně, když jsem šla zpátky do školy o polední pauze z Mňam mňam. Snědla jsem nějakou bagetu a teď mě bolí žaludek.
Cestou domů jsem si zase poseděla na lavičce. Sluníčko svítí, ale nehřeje. Taky jsem se brodila hromadou listí. A po pár měsících jsem viděla jednu paní, která kousek jde, pak se zastaví, pár vteřin prostě stojí a nakonec se znova rozejde. Takhle to chodí pořád dokola. Hm.
Ještě něco:
Na Twitteru jsi oznámil, že jsi se zranil na známých 'Rockyho schodech'. Neochránil tě Demetriho talent před před schody?
Charlie: Rád běhám každé ráno a musel jsem udělat 'Rockyho schody' ve Philladelphii. Jsem tam jedinej chlápek, je trošku deštivo a jsem nahoře - mám na sobě můj černý Spider-Man outfit - a skáču nahoru a dolů. Slabý hlásek vzadu v mojí hlavě je jako: "Musíš tu celou věc udělat. Musíš to udělat." Takže poskakuju jako Rocky nahoře na schodech, udělal jsem krok dolů a vyvrtnul si kotník. Jsem tak špatný upír.
Tady je toho víc.
2 komentářů:
Jestli Tě baví jazyky, tak jdi studovat jazyky na VŠ. :-)
Taky už jsem o tom uvažovala, ale zatím to je ještě daleko :)
Okomentovat