Life sucks

Byla jsem ve škole a se mnou pár spolužáků, schovávali jsme se před něčím do šaten, protože nás to tam nemohlo dostat. Později tam přišla Verča a mě došlo, že je úterý, protože zítra jdeme do kina a domluvily jsme se, že pojedem v 7:30.
Pak jsem najednou byla v paneláku svojí babičky. V přízemí byl 1 otevřenej byt a já se bála jít kolem a dělat moc hluku. Nahoru (když jsem pro něco šla) to bylo v pohodě, ale když jsem šla dolů, tak mě ten ďábel (satan nebo kdo) slyšel, vylezl z bytu a chytil mě. Řekla jsem mu: „Vidíš, jak se bojím.“ Vzala jsem ho za ruku a přitiskla ji na moje srdce, který bilo jako splašený. Poté mě kousnul do krku.
Odvedl mě do mého pokoje, já zjistila, že si lidi na facebooku píšou do statusů seznamy věcí a já uhádla, že jsou to věci, které by si vzali s sebou do pekla (nebo kam).
Ďábel chodil po pokoji a bral mi věci. Chtěla jsem hlavně empétrojku a ptala jsem se, jestli si můžu vzít i počítač.
Dál nevím.

Vždycky mě fascinovalo, jak můžu být ve snech tak rychle na místech, která jsou od sebe dost vzdálená.