Už deset dní jsem nic nepublikovala. To díky tatínkovi - musela jsem chodit na net do knihovny. Do wordu jsem si vypisovala to, co se dělo:
2. července, 20:30
Zaplavil mě divný pocit štěstí. Popořadě.
Napsala jsem mu, ne z mýho vlastního profilu. Odepsal mi asi o hodinu později. Nevzpomíná si na mě a žádal fiktivní profil, aby mu poslal můj profil na facebooku, jestli má. Samozřejmě že ano.
Dneska ráno jsem si to četla a on mi začal psát. Blbnul mu net, takže mi dvakrát napsal „Zdravím“. Nakonec jsem mu vzkazem poslala svoje jméno. Nestihla jsem si ale změnit profil tak, aby ho viděl i někdo jiný a ne jenom přátelé. To až zítra...
PS: Od té doby jsem se na facebook nepřihlásila...I was afraid...
20. července, 20:22
Tatík začíná být pěkně vychytralý. Zřejmě odpojil modem tak, abych si sama nemohla zapnout internet. Takže jsem se vydala do knihovny.
Poslala jsem mu fotku, ne, měla bych začít něčím jiným.
V pátek večer jsme si zhruba od 21:30 psali. A co je důležitý, psal si se mnou, jako Nikolou. Přijel z Krkonoš a byl celej šťastnej. Aspoň to tak vypadalo. Taky jsem se ptala na Itálii. Napsala jsem mu, že jsem tam taky byla, ale že už to je dlouho, takže si to moc nepamatuju. On mi napsal, jestli je to stejný, jako slanost moře a za to dal smaila. Já zavtipkovala a odepsala, že nevím, protože jsem tam poslední dobou nebyla. Prosil o fotku, já mu napsala, že se na nich tvářím jak debil, nakonec mi napsal meila a já mu ji v sobotu měla poslat. Odešel asi v 22:20. Celá vyjevená jsem pak v noci nemohla spát.
Takže jsem skončila tou fotkou. V sobotu jsem ji nemohla poslat, protože tatík odpojil kabel. Celý víkend jsem nebyla na netu, místo toho jsem dočetla Eldesta a Cestu do hlubin študákovy duše. Druhá jmenovaná mě celkem dost pobavila.
Ale už, ta fotka...No, poslala jsem ze Světlušek jak tam stojím s Ivou před lavicí a tvářim se jak dement. Do meilu jsem napsala omluvu, že jsem se na net prostě nedostala. Řekla jsem si, že dneska na net už rozhodně nepůjdu, na výsledek zase nejsem tak zvědavá, protože jedna půlka mě si přeje, aby to vyšlo a ta druhá zase aby to nevyšlo...
23. července
Neuvěřitelně hnusný počasí! Má být i 36 stupňů. Fujtajbl!
Následky? Večer okolo sedmý hodiny nám vypli proud a my jen z okna koukali na to, jak to venku černá. Já si s pomocí takový tý svítící tyčinky, co když se zlomí tak svítí, četla Stručné dějiny. A po devátý hodině večer jsem taky seděla asi dvacet minut na stole a dívala se ven na světelnou show. Nemusela jsem tam sedět dlouho, abych viděla nějaký blesky.
24. července
Zase jsem byla v knihovně na netu.
Na facebooku jsem od Honzy měla zprávu, jestli mu nepošlu fotku. Poslal to v pondělí – tzn. ve stejný den, kdy jsem mu tu fotku poslala. Buď jsem to poslala na špatnej meil, nebo si to ještě nepřečet. Dala jsem si totiž potvrdit přečtení a nic mi nepřišlo.
Dneska se objevila zpráva, že chce Fernando založit vlastní cyklistickou stáj nejpozději do roku 2011. Nevím, co na to říct.
Taky už vím, jak si zprovoznit net, i když mi to teď je naprd – po tý bouřce net nejde.
25. července, 14:55
Naši chrápou jako zabitý. Já se jdu dívat na Prison Break a v noci se mi zdál krásnej sen – padal sníh. Já už chci zimu!
20:11
Už jsem o tom několikrát uvažovala. Co když jsem se v Honzovi spletla?
Zrovna teďka jsem otevřela starej rozpis změn v rozvrhu a u tříd 4.AO, 4.BO a 4.CL svítilo Abs. a mě znova bodlo u srdce a skoro mi to až nahnalo slzy do očí.
Nemám si teď ale na co stěžovat – s Honzou jsem už vedla rozhovor. Jenže si jím nejsem jistá. Můj smysl pro humor neodpovídá tomu jeho – teda aspoň bych to řekla. Víte, co mě napadlo, když mi napsal jestli bych mu neposlala fotku? Že je jako kus ledu. Nemůžu ho kritizovat po tom, co jsme si půl hodiny psali, ale už mě několikrát trklo, co když dělám chybu?
Teď něco mimo mísu – při kvalifikaci na GP Maďarska trefil Massu do helmy nějakej šroub nebo co to bylo od Barrichelova vozu. Prý ztratil vědomí a pak v rychlosti cca 200 km/h narazil do bariéry. To je mi tak trochu šumák. Ale Fernando kvalifikaci vyhrál:)
Starší záznam – 19. ledna
Doma je dusno. Máma nás už v sobotu večer sprdla za to, že pořád jenom sedíme u počítače. Jenže já na něm byla celkem cca 2 hodiny. Zbytek Kristýnka. V neděli jsem se dokonce jenom přihlásila na meil a na icq. Toť vše. A já to skoro slízla za ní. Kráva blbá.
Dneska jsem přišla domů a ve schránce bylo parte. Sousedka zemřela. Bylo jí skoro 89 let. Pak jsem si všimla, že papoušek se nehýbe. Taky umřel. „Tak kdo do třetice?“ – mámin sarkasmus si vážně nevybírá. Už aspoň vim, po kom to mám...
26. července, 16:04
Jsem znechucená a taky naštvaná.
V rádiu řekla nějaká slepice: „V Maďarsku se pro změnu jela velká cena vozů formule 1. Z prvního místa startoval Alonso, jenže mu ulétlo a kolo a závod nedokončil.“ Možná bych jí tam mohla napsat, že to kolo za to nemohlo. To nějaký palivový čerpadlo. Kdo vyhrál není podstatný.
