Tak hned na začátek:
novej blogger se mi vůbec, ale vážně vůbec nelíbí.
Ok.
Žiju.
Chodím na brigádu a během posledních 14-ti dní jsem si vydělávala na lístek na Novarock, který je zhruba za nějakých 5 týdnů.
Peníze už mám; jen, co dorazí na účet, se přesunou na účet jiný.
Jen aby mi ty lupeny nevyprodali.
Jediný problém, který s onou brigádou mám, je ten, že nemůžu mít více než 4 tisíce za měsíc, jelikož jsem byla hloupá a šla jsem se smlouvou na pracák. Příště už podle zákona hrát nebudu, you can bet.
V sobotu jsem byla s kolegyní indie pozérkou v Praze na Párty v nejlepší formě v pivovaru Staropramen. Vážně, proč mi nikdo neřekl, že je Lemon tak dobrej? Zrádci! A tak jsme objevily ideální nápoj na Rock for People.
V pátek se v Hradci koná Majáles, tak se se ségrou chystáme. Ovšem jestli mě skolí to nachlazení/chřipka/cokoli to je, tak potěž koště...
About me
- Nicole
- A girl who wants to live in England, never fall in love, buy an iPod 32GB, read all books from Stephen King and see Linkin Park at least 10 more times. Yeah, it’s not really hard to please me.
Favourite
-
Audio recenze: Fjord - 90 %před 2 dny
-
-
-
-
Silní hrdinové, záchrana žen v nesnázích, zajatých princezen a dívek bez odvozu, založeno roku 1684. Co pro vás můžeme udělat?
- ten, kdo se doposud neseznámil s trilogií od Suzanne Collins, respektive s prvním dílem, bude mít nejspíš problémy do příběhu se dostat. Necelých 400 stránek originální knihy se natáhlo na film dlouhý téměř dvě a půl hodiny, přičemž se někteří tohoto faktu můžou zděsit. Z knihy jsem měla dojem, že jednotlivé události a části příběhu do sebe plynule zapadaly, kdežto film mi přišel možná až moc nakouskovaný. Tady se začátečníci mohou dost ztrácet.
- nesrovnalosti či nevysvětlená jednání hlavních postav. Nemůžu to přičítat k záporům, ale konečné hodnocení to trošku přeci jen ovlivnilo.
- už při čtení jsem si přála, aby se příběh nerozvinul do milostného trojúhelníku, který by přehlušil všechno ostatní. Když se mě dnes ale kámoška zeptala "A s kým teda Katniss bude?", věděla jsem, že s filmy to bude složitější na provedení. Milostné trojúhelníky jsou v současnosti všude a už to nepůsobí působivě, ale dost lacině. Prostě a jednoduše: v Hunger Games není priorita to, s kým Katniss skončí a hotovo.
- herci. Jennifer a Josh jmenovitě. Proč jen na mě působili, jako by zrovna s hraním začínali a ne jako že už natočili pár úspěšných filmů? Možná to tak bylo zamýšleno, ale mně to vážně nesedlo. *jak se jen jmenuje ten třetí herec, co se tahá s Miley Cyrus?* Liam, jo Liam. Toho jsem brala, ale třeba za to mohl fakt, že se ve filmu nevyskytoval tolik jako Jenn & Josh. Zároveň jsem měla trochu problém s Jenn co se týče ztvárnění Katniss. Zezačátku všichni hudrovali, jak ji jako může hrát, když je blondýna (barva na vlasy fakt nikoho nenapadla?), ale to se zklidnilo. Jenn jako Katniss? Fajn, uvidíme jak to dopadne. Po shlédnutí filmu se mi ale do hlavy zaryla myšlenka, že je Jenn sice dobrá, na druhou stranu však ani nic moc extra. Katniss je silná, nezávislá postava a to, jak ji Jenn zahrála, mi nepřipomínalo tu knižní hrdinku.
- celý ten hype okolo. A porovnávání s Twilight ságou. S filmem nesouvisející argument, ale stejně.
Poslední dobou to mám se spánkem bídný. Usínám dlouho po půlnoci, takže jsem si o víkendu naordinovala intenzivní projížďky na kole, což mi pomohlo.
Rozhodla jsem se, že začnu běhat.
Né.
práce,
Tak trošku mám chuť se ohromně radovat, křičet do světa "JOOO!" nebo začít odškrtávat dny na kalendáři, co zbývají do začátku června.
hudba je pro mě všechno. V-Š-E-C-H-N-O. Je špatný, když aspoň dvě hodinky denně neposlouchám hudbu. Jsem ten typ, co spíš poslouchá melodii než text. Ten největší a nejhorší trest pro mě by bylo ohluchnout. S klidem v duši přiznávám, že bych pak vážně uvažovala o sebevraždě. Mám ráda širokej výběr, rozhled, různorodost. Nevadí mi stereotyp. Razím heslo, že změna není život. Je málo lidí a věcí, co respektuju. Nedívám se lidem do obličeje, když s někým mluvím. Občas se podívám, ale delší zírání do něčího obličeje není nic pro mě. Na svém těle mám ráda jen svoje vlasy a oči. Jsem upřímná až to bolí, nedůvěřivá od přírody a věrná. Ráda spím. Dlouho. Šest hodin spánku je minimum, pod které nejsem ochotná jít. Deset a víc je luxus, který mi tělo dopřeje jednou za čas. Pivo a kafe nepiju, protože mi to smrdí, kouřit nikdy nechci a nebudu. Nechci se vázat. Nikdy, s nikým a v ničem. Závazky jsou pro mě jako past, ze které 1) není úniku nebo 2) se z ní hodně špatně utíká. Myslím, že ze mě bude workoholik. Jsem kreativní, ale jen do určité míry – ohledně vlastních věcí rozhodně jsem. Co se týče ostatních lidí a jejich věcí, co je mi do toho? VŠECHNO MÁ SVOU MEZ. V JEDNODUCHOSTI JE KRÁSA. ŽIVOT JE SVINĚ. NIC NETRVÁ VĚČNĚ. Důvěru a respekt si u mě musíte zasloužit. Nevěřím na lásku na první pohled. Vánoce mi s přibývajícími lety přestávají připomínat svátky klidu a Silvester mi už taky nepřipadá jako něco, co by se mělo nadmíru oslavovat. Dětství je asi jediné období mého života, o kterém s nikým nebudu mluvit. Chci tetování. Nemám dobrou náladu celoročně, někdy jsou chvíle, kdy člověk potřebuje trochu depkařit. Nechci potkat svého biologického otce. Neodpustím mámě tu zradu. Lituju, že jsem jednomu člověku neřekla, že ho mám ráda dřív, než bylo pozdě. Věřím, že se protiklady nepřitahují; proč jinak by lidi říkali, kolik společných věcí mají se svým protějškem, kdyby hledali opak? Ještě jsem nezažila kocovinu. Chtěla bych letět letadlem nebo se proletět balónem, přestože mám strach z výšek. Ráda bych se naučila vařit. Nechci mít děti a stát jako vzorná hospodyňka u plotny. Jednou za čas dělám ráda šílený věci. Jsem tichá a mlčenlivá, ale kolem správných lidí umím být i ukecaná. Myslím si o sobě, že jsem povrchní a ne moc hlubokomyslná. Miluju čtení, a to i klidně celou noc až do rána, kdy toho nakonec lituju. Mám ráda pevnou půdu pod nohama. Dělám si srandu prakticky ze všech a všeho. Mám dny, kdy nechci mluvit. Když nemám co říct, neříkám nic. A poslední dobou mám pocit, že se musím obhajovat.
“Do you ever think this world is a totally unfair, pointless, fucked-up place?”
V posledních dnech mám zmatek v tom, kde je vlastně doma.
You don’t get to choose if you get hurt in this world, old man, but you do have some say in who hurts you.
„Pro mě za mě,“ odpověděl otčím na to, zda bych si na zeď mohla něco napsat.
A to znamená, že nám (aspoň podle Mayů) zbývá 356 dní života. 8544 hodin. 512640 minut.
- vymalovat svůj šmajchlkabinet nějakou pěknou barvou a pak si tam něco načmárat
- začít plánovat (poslední?) festivalovou sezónu
- najít si práci - ale už fakt jako
- koupit si lupen na Coldplay
- pořídit si festivalové vybavení: nový spacák, sluneční brýle, špunty do uší a nejspíš i nějaký kolíky ke stanu do zálohy (znám se...)
- snažit se nerozmyslet si to tetování (dávám tomu měsíce až dva roky)
- přečíst aspoň 150 knih
- ovládat svoji vznětlivost a nenechávat se otčímem zbytečně rozčilovat
- shodit pár kilo a opálit si břicho
- nenechat se překecat, abych šla znova na vysokou
- nezamilovat se (knižní crushe se nepočítají)
- postavit aspoň jednoho sněhuláka
- znovu navštívit Anglii (fingers crossed! x)
- nezešílet ze své mladší sestry
- zároveň ji naučit poslouchat indie
- drbat Gepana na břiše (...)
- zkusit si znova obarvit část hlavy na modro.
Zbytečně se nerozčilujte, na všechny se dneska vykašlete, nacpěte se cukrovím a prosím vás, neuduste se kapří kostí v krku, ok?
“(...) But yes, to answer your unasked question, I do understand the trust Charlotte has placed in us, and I do intend to behave myself. I don't want to see that squinty-eyed Benedict Lightwood and his hideous sons in charge of the Institute any more than anyone else does.““They're not hideous,“ said Tessa.Will blinked at her. “What?““Gideon and Gabriel,“ said Tessa. “They're really quite good-looking, not hideous at all.““I spoke,“ said Will in sepulchral tones, “of the pitch-black inner depths of their souls.“Tessa snorted. “And what color do you suppose the inner depths of your soul are, Will Herondale?““Mauve,“ said Will.
Dav na Rock for People? Lidi měli alkohol v krvi (a i ve vlasech) a sluníčko nám všem pražilo na hlavy (i když míň, než by se v létě dalo čekat), takže to bylo, ehm, prudčí?
- hudebním magorem nejsem moc dlouho, moc koncertů na svém účtu nemám
- doufám, že jich bude ještě hodně,
