7.5.2009
Poslední zvonění
„Á, poslední zvonění, to abych si vzala nějaký drobný,“ uvědomila jsem si, když jsem se dívala na změny rozvrhu. Těch drobáků bych ale musela mít tuny!
Jen co jsem vylezla z autobusu na Ulricháku, hned se ke mně přihnaly nějaký holky a vyžebraly po mně peníze. Než jsem dorazila do školy, potkala jsem další dvě osoby, kterým se to taky povedlo.Po první hodině jsem musela jít do bufetu rozměnit desetikorunu. „No to vám asi nerozměním, protože jste od rána už několikátá,“ vyslechla si nějaká holka v bufetu, co chtěla rozměnit. Cestou zpátky jsem potkaly další lidi, co dostalo pár drobných. Nechtěla jsem smrdět ani voňavkou, ani octem, takže jsem radši zaplatila.Druhou hodinu při občance k nám zavítaly postupně 2 třídy – 4.BO a 4.AO. Na béčko jsem se těšila a když jsem uviděla Honzu v modrákách a s barevnou píšťalkou v puse, málem jsem vybouchla smíchy. Ale udržela jsem se ještě. Brala jsem si sebou tolik drobných v takový hodnotě, že jsem to radši ani nepočítala! A zbyly mi čtyři koruny.

Včera jsem v noci spala skoro 12 hodin, pak ještě skoro 3 odpoledne - večer jsem usnula až někdy ve tři ráno a během toho, co jsem měla v uších sluchátka jsem oknem pozorovala blesky. Vzbudila jsem se v 5.31 a už neusnula.
Dneska dopoledne jsem byla u kadeřnice u mámy v práci. Měla jsem mít na hlavě bláznivou fialovou, místo toho mám obarvenou skoro celou hlavu a barva se blíží k tmavě růžový. Ale líbí se mi to.



0 komentářů: