Neděle 10.5.2009
Odpoledne jsem koukala na formule. Jelo se ve Španělsku. Button vyhrál, Ferni dojel 5. po tom, co předjel Massu, který musel jet pomalu kvůli tomu, že měl málo benzínu. Hned v první zatáčce se hezky rozsekal Trulli. Ve vzduchu lítaly kola.
Rusáci se opět stali mistry světa v ledním hokeji. Kanada druhá, Švédi třetí. My v nedohlednu.
Pondělí 11.5.2009
Ráno lilo doslova jako z konve. Byla jsem přinucena vzít si deštník. Během cesty jsem si zuřivě hlídala hlavu, aby nezmokla. Jednak kvůli tomu, že jsem ji měla nalakovanou, ale taky kvůli tomu, že by pak ze mě tekly růžový potůčky.Nastupovala jsem, hledala volný místo a Klára (Verči kámoška) se na mě celou dobu dívala. Za nima seděl ten pěknej s handicapem. Jeho výraz je složitý popsat. Úsměv? Skrytý úsměv? Každopádně tam byl náznak.
Ve škole jsem měla chuť už vraždit za to, když někdo řekl: „Jé, ty máš na hlavě červenou!“ Ne nemám, je to (měla to být) bláznivá fialová.
Honzu jsem neviděla a ani neuvidim. Mají svaťák, příští týden je ústní maturita. A to my jedeme na turisťák.
Též jsem byla v knihovně a půjčila si Stephena Kinga – Černý dům. Už se těšim:)
To jsou pojmy, co jsme měli umět. Dneska jsem se při PEKu lehce nudila a vymyslela takovou "parodii":) btw. kdyby někdo nevěděl, je to to, co je tučně napsaný:)

0 komentářů: