Life sucks

Nejsem hluchá, jaká úleva.
Šla jsem tam ráno, byla tam asi půl hodiny, poté jsem zamířila k mámě do práce, kde jsem se učila. Upřímně, nechtěla jsem tělák, tak jsem to protahovala jak to šlo. O půl devátý jsem odcházela na autobus. Cestou jsem potkala svoji 'bývalou lásku' - Michala.
„Čáu,“ pozdravil.
„Čáu,“ odpověděla jsem a hodila úsměv.
„Nějak brzo ze školy, ne?“
„To spíš do školy,“ řekla jsem a zasmála se.
Holá hlava mu nesluší. Zvláštní náhodou jsem ho odpoledne potkala ještě jednou. Zase pozdravil, já jenom pokynula hlavou. Může mít někdo sexy, zatraceně přitažlivej hlas? Ten jeho rozhodně je.
Ve škole jsem seděla dvě hodiny - napsala jsem slovíčka z ájiny a na matice jsem rovnou mohla odevzdat čistý papír, ale nakonec ne, je popsanej ale hodně stroze.
Potom jsem zase letěla na zastávku, na terminál a ve 12:05 busem domů a zase k ušnímu. Jel ten z autodromu a já se zase musela přemáhat, abych se neusmála. Jednu chvíli jsem si dokonce říkala (jako k němu): „No ták, řekni už něco!“ Bohužel, prosba nebyla vyslyšena a on jenom za mýma zádama sledoval, jak jsem se bavila se Čmelákem.
Uvnitř autobusu, kde bylo krásně teplo (dneska byla obzvlášť kosa), jsem si vytáhla sýrovou housku a pustila si Roswell. Poslední dobou jsem do tohohle seriálu až moc zažraná. Ale teď už jdu číst Twilight a Midnight Sun.