Protože by se moje paměť dala přirovnat k cedníku, občas mě napadne, že sny, které byly nějakým způsobem zvláštní, si někam napíšu. Jako tyhle.
3.3.
Hádala jsem se s mámou. Nejdřív na mě křičela „To je moje vina!“ ale potom „To je tvoje vina!“ Já jí řekla „Myslíš si, že jsi středem vesmíru? Nebuď tak sebestředná!“ Odehrávalo se to u nás v kuchyni, pak jsem odešla a vycházela z budovy obchodky. Byl sníh a někde i rozbředlej.
4.3.
Zdálo se mi, že jsem byla upír, co spal. Byla jsem unavená, tak jsem usnula. (Pozn. – tohle má určitě na svědomí Twilight sága, protože to nebylo moc dlouho po tom, co jsem ji poprvé zhltla.)
7.3.
Jela jsem na kole u Hvězdy (v HK), moc mi nefungovaly brzdy, málem jsem se vysekala, zírali na mě lidi, bylo náledí. Hráli jsme přehazovanou. Hřiště bylo zvláštně rozdělené (viz obrázek :-D). Já stála vzadu a chytala míče. 15.10.
Můj pubertální strýček se měl ženit. Když jsem to řekla mámě, odpověděla: „Ten tak jo!“ Tohle je naprostá utopie.

0 komentářů: