Life sucks

Začnu od středy.
Ráno jsme jako každej den přejížděli koleje u kruháku. V dálce jsem viděla autobus ČSAD Semily a hned mi to docvaklo. „Moje láska jede,“ vypálil mozek. Jenže na terminálu nebyl, a MHD s náma taky nejel. Myslim, že nestál ani před mojí poslední hodinou před třídou. Nekoukala jsem se. Prakticky celej den jsem myslela na to, co vyplodil můj mozek. Neuvěřitelný. Po škole jsem jela k bábině, odtamtud s tetou Radkou, babičkou a Bettynou k veterináři a pak zas k bábině, odkud mě tetka odvezla ke škole. Před třídou jsem si sedla na lavičku a poslouchala třídního, kterej byl slyšet i přes zavřený dveře. Ale nerozumněla jsem mu. Známky nemám nejhorší, průměr 3.1 z matiky mě dost zaskočil, nejhorší mám chemii (4.3 přitom ale na bakalářích bylo 3.75) a fyziku, kde mám čistou čtyřku. Tatík mě vidí na právech (na to ať zapomene, je tam moc lidí) a mámě jsem se nepřímo zmínila o tom, že bych ráda jela do Británie. Prej příští rok. Možná.
Dneska ráno jsme zase přijeli trošku dýl a zase jsem viděla autobus firmy ČSAD Semily. A bliklo mi to hlavou. Ale mozek už znova nějak vážně nereagoval. Tak fajn. Stál tam. V kvádru, který měl schovaný pod bundou. Asi bych začala slintat, vážně že jo. Podezřele se přibližoval směrem ke mně (resp. k nám - ke mně a k Verče). V autobusu seděl tak, že jsem na něj neviděla a pak, když vylézal ven se otočil a já ho opět naprosto dokonale ignorovala a nedívala se na něj. Pak se zase ztratil někde za náma. No a už jsem ho neviděla, protože maturoval a končil dřív. Taky jsme dneska měli supla - matiku. A vytáhnul mě. Naštěstí jsem se učila a mám 100%. Hodnota známky je ale asi jenom 3. Víc pochybuju.
Články dne: Už asi nebudou. Nestíhám ani hitparády, o víkendu se pokusim se zas podívat do světových hitparád:)