Life sucks

úterý 21.4.2009
Jako v pohádce a puberťák!
Dneska jsem si připadala ráno tak úžasně. Málem jsme nestihly s Verčou 11, naštěstí ale stihly. Stál tam Honza. Nevim, kam se díval. Vystoupil z autobusu a začal se otáčet. Dělá to tak skoro vždycky. Pak jsme ho s Verčou zase „předběhly“ a on se někde ztratil za náma. Vcházela jsem do školy a ohlídla se, jestli někdo nejde. A šel. On. Tak jsem mu podržela dveře a on ze sebe vymáčknul „Díky.“ Já ale zareagovala ZASE naprosto nevhodně. Žádnej úsměv, žádná odpověď, prostě nic. Právě jsem zakopala takovou šanci...Na internetu: asi 15 minut.
středa 22.4.2009
Vyšlo ano!
Ráno jsme zase přijeli skoro pozdě. Stál tam, tak jsme se tam tak před něj postavily, když zrovna jela 15. „Pojedem 15?“ ptala jsem se Verči. „Ne, pojedem 11,“ odpověděla. Jenže já věděla, že on pojede 15, takže jsem se rychle rozhodla. „Tak si jeď 11, já jedu 15,“ řekla jsem a už nastupovala do 15. Stála jsem vzadu hned u dveří a Verča na mě ještě mávala, abych vylezla a jela s ní. Zamávala jsem jí. „Uvidíme se za pět minut,“ řekla jsem s mírnou ironií. Tak jsem pak na Ulricháku čekala, než vystoupí. Honza mezitím odcházel směr škola a já doufala, že ho ještě uvidim, až bude čekat před třídama v prvním patře, protože okolo chodíme. Nebyl tam. Pak odpoledne, když jsem šla do šatny a pak, když jsem se vracela tam byl. Zřejmě se smál nějakýmu tématu, co tam čtvrťáci probírali, ale podíval se na mě. Prostě nemám slov.
Já jsem asi vážně zamilovaná. Odpoledne jsem umývala jablko do školy a vykrucovala jsem šťopku. Naučily mě to holky na základce, náhodně mě napadla otázka: Miluje mě? a vyšlo ano. Jenže to jsou jenom dětské povídačky... Na internetu: asi 10 minut.
čtvrtek 23.4.2009
Sakra!
Měla jsem mít řečnický cvičení. A taky že měla. Nakonec za 3+. Na těláku jsme běhaly stovku. Ještě dneska mě bolí celý tělo. Ráno jsem Honzu neviděla, protože nám odpadla první hodina. A zelený kecky taky nemám. Půjdu si koupit asi vínový nebo takový jiný zelený. Domů jsme dorazily až o půl devátý a ani jsem se nestihla pořádně podívat na matiku. Na internetu jsem vůbec nebyla!
pátek 24.4.2009
Tak to jsem zvědavá...
Psali jsme z tý matiky a nevim, jak to dopadne. Docela se obávám. Viděla jsem ho jen letmo, ale to nevadí. Aspoň něco. Zítra jsem měla jít na pochod, jenže jsem tak unavená, že jsem to odvolala. To radši budu spát 12 hodin. Na internetu: cca 2 hodiny.

Šílenej týden. K tomu jsem se ještě rozhodla, že pojedu na školní výlet do Zlína. No super. Už není cesty zpátky...