Life sucks

Scénáristi ho nechali umřít:(
A taky se mi Bill přestává líbit.
Ale teď ty krásný wallpapery, co jsou ke stažení na ofic. stránkách True Blood.





Tenhle ↑ je nejkrásnější. Zdobí mi plochu:) ♥

Wishes

• odcestovat do Británie
• mít za manžela Anglána, za auto Mini, mít dům, kde si budu moct dělat co budu chtít
• skočit z letadla s padákem
• umět bojový sport
• dostat Honzu [NEREÁLNÉ]
• umět hrát na bicí
• mít originály CD všech kapel, co poslouchám
• letět letadlem
• zúčastnit se rajčatové bitvy
  

Seznam bude aktualizován.

„Větičky“
Pravda bolí
Za pravdu se člověk zlobí
Protiklady se nepřitahují
Pro krásu se musí trpět
Láska bolí
Proč milovat, když láska bolí?
Všechno má svou mez
Nic netrvá věčně
Vždycky může být hůř
Lež je někdy nutná

V pondělí večer se zatáhlo, začlo se blejskat a než jsem se nadála, abych zavřela okno, tak vítr jedno vysklil. Ten zvuk! Příšerný! A to jsem měla v uších sluchátka, takže jsem to tolik neslyšela. Ale stačilo to, bohatě.
Taky se objevil (snad už konečně) oficiální trailer. I když tam Taylor tak divně kecá, vypadá naprosto úchvatně!

Teď jsem si vzpomněla na sny, co se mi zdály v noci.
Zdálo se mi o tom černým zlatým křečkovi, co jsem měla. Podrobnosti jsem stihla zapomenout.
Pak taky to, že umřela máma. Brečela jsem tak moc, ale oči jsem rudý neměla. Šla jsem do nějakýho krámu a měla jsem něco koupit - měla jsem v ruce 50 Kč - jenže jsem to zapomněla a zase jsem brečela. Ten chlap, co tam byl, mi nalil panáka vodky za 20 Kč, já mu dala tu pade a on mi nevrátil. A já si říkala, že mi to pak musí vrátit.

ZASE!!

Sobota 15. srpna, 10:39

Ve čtvrtek jsem jela k zubařce. A zaskočila mě tam její reakce. Celá se smála a zářila když zjistila, že díra mezi zubama, kde má být ten špičák, se zvětšila tím, že jsem nenosila rovnátka. Že prý je nemám nosit. Takže super. Pak jsem courala po Hradci a koupila si knížku o hvězdách. Busem domů jsem jela až v 14:15.

Včera jsme jely do Častolovic na zámek. Bylo to tam skvělý.

Nejdřív jsme se musely dostat do Hradce. Na nádraží v Jaroměři vystoupil z vlaku nějakej cestovatel – batoh na zádech, mapu nebo co to měl v ruce a asi si šel koupit jízdenku. Pak vyšel zase ven a sednul si na lavičku. A koukal se po lidech. Celkem hezkej klučina. odtamtud zas rychlíkem do Častolovic. Bála jsem se, že tam ten vlak nezastaví. Zastavil a navíc vystupovalo tolik lidí, že to snad byl celej vlak. Pak jsme šly asi 15 minut pěšky pořád rovně. Zámek už zvenku vypadal úžasně. Na nádvoří to ale bylo lepší. Kašna, restaurace a voliéry s papouškama. Než jsem šla s Terezkou dovnitř do zámku, prošly jsme ještě částečně oboru. Bachyni Martu jsme neviděly :D

Kristýna nechtěla jít na prohlídku zámku, takže zůstala venku. Já se zatim kochala obrazy, na kterých byli panovníci. Krasavci, vážně že jo. Pamatuju si jenom empírový pokoj, tapetový pokoj, jídelnu Tobiášku a Rytířský sál. Zrovna dneska se v tom sále někdo bere.

Na cestě zpátky jsme chytly vlak jen tak tak. Přisedly jsme si do kupéčka k nějakýmu klukovi. Byl celkem hezkej. Zajímavej. Dobrý brýle.

Nakonec jsme domů dorazily asi ve 20:45. Já šla asi v devět spát a spala jsem 11 hodin. Už jsem to potřebovala!

EDIT (neděle): Po obědě jsem šla ještě spát. Šla jsem zhruba ve dvanáct a probudila jsem se až v 16:45. Večer jsem si vzala termosku s čajem a šla jsem rozpoznávat hvězdy. Našla jsem celkem dost souhvězdí – není to zas tak těžký:) Domů jsem šla asi v 01:20.

Neděle 16. srpna, 21:12

Takže – probudila jsem se v 9:30. A zrovna dávali v televizi Svět 2009, tak jsem se koukala. Ukazovali tam nějakou paní z Koree, která dosud neudělala zkoušky na řidičák 850x. Neuvěřitelný. Teď poslouchám Tatu a budu tady trošku "šermovat" s vypalovačkou. A se skupinou Arctic Monkeys :)

Honza odjel stanovat do Sedmihorek. A už bych se o něm mohla přestat zmiňovat. I když to absolutně není možný.
Já se sestřičkama taky pojedu na výlet - do Častolovic na zámek. Už se těším.
Před chvilkou jsem si rozdělala sáček s pistáciema a málem bych ho i celej snědla, kdybych se nezadržela :D
Večer jsem s Terezkou do půl dvanáctý koukala na Perseidy. Za hodinu a půl jsme jich viděly asi 20. Nebyla to nijak plánovaná akce, prostě bylo hezky, tak jsme šly. Dneska jich má padat až 60 za hodinu, jenže je zataženo. Snad se to vybere.

Víte, co si myslím? Teď už to nejsem já, kdo se bojí. Já se přihlásím a on se automaticky odhlásí. Jako kdybych mu měla napsat, kdy zemře a on se toho bál jako čert kříže. Fakticky nechápu.
Red Meat je něco ve stylu Garfielda - jen je to černý humor. Někdy až zarážející:) Oficiální stránka je zde. Autor tam některé ze svých výtvorů zveřejňuje. Jak jsem na něj přišla?

V knihovně jsem si půjčila první díl a dost mě pobavil.
Taky jsem pátrala po knížce od LP - konkrétně Linkin Park's Meteora. Našla jsem na jedný český stránce pár scanů, ale co je zajímavější, našla jsem i web, kde se dá objednat. A jedná se o českou stránku! Takže na této stránce můžete vesele objednávat.

Jan Kovář má metalově depresivní náladu..
To ať pak nechce vědět, jakou mám já už přes dva měsíce..

Honza už nenapsal, místo toho jen na facu zmiňuje svoji stále špatnou náladu.
Už ani nevim, co se poslední dobou dělo. Asi nic zajímavýho, kdyby mě něco napadlo, tak to pak edituju.
Na novinkách.cz jsem před chvílí objevila pár zajímavejch článků:

• Kubě došel toaleťák
• Brit vyhrál soud o banán za osm korun
  

Ale teď se jdu věnovat chatu, facebooku a jednomu songu od The Rasmus, co mi byl doporučen...Nestíhám..

= už jenom měsíc prázdnin a pak zase do tý hnusný školy.
Nevim, co napsat.
Dneska ráno napsal Honza na facebook:
/On/ má blbou náladu.. musí do práce.. Jeho černé myšlenky jsou hustší než ta největší mlha a oblévají jeho srdce kde plují po černém moři smutku,samoty a nenávisti... A mísí se tak s ním a vytvářejí nepřekonanou bariéru něčeho temného a děsivého co se líně pohybuje v těch nejskrytších oblastech tlukoucího orgánu který neví jak a pro koho má být....

Jinak se nic zajímavýho asi neděje. Jo vlastně jo, včera Flavio Briatore vyhodil Piqueta z Renaultu.

Jóóó, ten já ráda :D
Včera jsem Terezce oběsila dvě panenky. Když je viděla, dala mi facku a sundala je. Odešla do pokoje a já jí oběsila další dvě. Žádná facka nepřiletěla.
Vyfotila jsem si je, jak tam hezky visely. Nicméně fotky jsou celkem nekvalitní.

Dneska má Fernando narozeniny. Myslím, že mu je 29, ale nejsem si jistá.
Měla jsem divnej sen. Měla jsem kluka (jméno začínalo na M - Mára, Marek, Matěj - nevim přesně). Pamatuju si svoji první pusu. A pak taky, že jsem měla jít na nějakou prohlídku, něco jako gynda asi. Jenže tam seděla v tý ordinaci nějaká stará paní v malinkatý starý místnůstce. Řekla mi, abych si sundala kalhoty, aby viděla moje kolena. Že prý tam jsou důležitý nervy. Tak se na ně dívala a já na pravým koleni měla škrábance - řekla jsem, že takový "čáry" jsou od kočky a to druhý - "tečky" - nevím, od čeho by mohly být. Pak tam začali chodit další lidi, vedle mě seděla nějaká blonďatá holka. Ještě předtím - před svým klukem jsem vyváděla, že se bojím tý prohlídky a když jsem se svlíkala (nevim, kdo to byl, jestli M nebo tatík) kroutil očima, že mi to tak strašně dlouho trvá. Pak jsem byla taky v nějakym obchodě, kde měli korálky a náramky a prstýnky a takovýhle věcičky a já tam chodila a nakupovala a říkala, že to mají levný, když náramek stojí 15 Kč. Poté jsem šla na náměstí na pouť a tam byl taky M a byla tam taky Hamplová. M obsluhoval nějakou atrakci a Hamplová tam šla a on se na ni usmál. Tak jsem šla dál, zastavila jsem se před atrakcí a myslela si, že to je tornado. Přišel M a řekl mi, že to je mixér. Tak jsme se šli podívat, co to je, jenže on to byl přívěs s oslama. Pak jsem ukázala rukou dolů a řekla: „Hele! Tamhle je! Na to chci!“ Tam bylo tornado.
EDIT: Fernando slaví 28, takže Ferni, promiň, že jsem ti jeden rok přidala:)

Našla jsem reportáže z Rock for People. Na t-music to je s The Kooks a Placebo, na YT určitě taky budou nějaký videa.

• The Kooks
• Placebo
• Arctic Monkeys

:)

Jsem celkem v šoku z toho, co se mi zdálo.
Byla jsem těhotná - v 6. týdnu a zuřivě jsem v nějaký encyklopedii hledala, jestli ještě můžu jít na potrat nebo jestli už je pozdě. Chystala jsem se to říct mámě, ale měla jsem strach. Dál nevim.
Taky se mi zdálo o tom, že jsem si zase psala s Honzou. Už nevím o čem.
A pak ještě něco, ale na to si nepamatuju.
Btw. Honza už odepsal. "OK..Už jsem ji viděl..."

Už deset dní jsem nic nepublikovala. To díky tatínkovi - musela jsem chodit na net do knihovny. Do wordu jsem si vypisovala to, co se dělo:
2. července, 20:30
Zaplavil mě divný pocit štěstí. Popořadě.
Napsala jsem mu, ne z mýho vlastního profilu. Odepsal mi asi o hodinu později. Nevzpomíná si na mě a žádal fiktivní profil, aby mu poslal můj profil na facebooku, jestli má. Samozřejmě že ano.
Dneska ráno jsem si to četla a on mi začal psát. Blbnul mu net, takže mi dvakrát napsal „Zdravím“. Nakonec jsem mu vzkazem poslala svoje jméno. Nestihla jsem si ale změnit profil tak, aby ho viděl i někdo jiný a ne jenom přátelé. To až zítra...
PS: Od té doby jsem se na facebook nepřihlásila...I was afraid...

20. července, 20:22

Tatík začíná být pěkně vychytralý. Zřejmě odpojil modem tak, abych si sama nemohla zapnout internet. Takže jsem se vydala do knihovny.

Poslala jsem mu fotku, ne, měla bych začít něčím jiným.

V pátek večer jsme si zhruba od 21:30 psali. A co je důležitý, psal si se mnou, jako Nikolou. Přijel z Krkonoš a byl celej šťastnej. Aspoň to tak vypadalo. Taky jsem se ptala na Itálii. Napsala jsem mu, že jsem tam taky byla, ale že už to je dlouho, takže si to moc nepamatuju. On mi napsal, jestli je to stejný, jako slanost moře a za to dal smaila. Já zavtipkovala a odepsala, že nevím, protože jsem tam poslední dobou nebyla. Prosil o fotku, já mu napsala, že se na nich tvářím jak debil, nakonec mi napsal meila a já mu ji v sobotu měla poslat. Odešel asi v 22:20. Celá vyjevená jsem pak v noci nemohla spát.

Takže jsem skončila tou fotkou. V sobotu jsem ji nemohla poslat, protože tatík odpojil kabel. Celý víkend jsem nebyla na netu, místo toho jsem dočetla Eldesta a Cestu do hlubin študákovy duše. Druhá jmenovaná mě celkem dost pobavila.

Ale už, ta fotka...No, poslala jsem ze Světlušek jak tam stojím s Ivou před lavicí a tvářim se jak dement. Do meilu jsem napsala omluvu, že jsem se na net prostě nedostala. Řekla jsem si, že dneska na net už rozhodně nepůjdu, na výsledek zase nejsem tak zvědavá, protože jedna půlka mě si přeje, aby to vyšlo a ta druhá zase aby to nevyšlo...

23. července

Neuvěřitelně hnusný počasí! Má být i 36 stupňů. Fujtajbl!

Následky? Večer okolo sedmý hodiny nám vypli proud a my jen z okna koukali na to, jak to venku černá. Já si s pomocí takový tý svítící tyčinky, co když se zlomí tak svítí, četla Stručné dějiny. A po devátý hodině večer jsem taky seděla asi dvacet minut na stole a dívala se ven na světelnou show. Nemusela jsem tam sedět dlouho, abych viděla nějaký blesky.

24. července

Zase jsem byla v knihovně na netu.

Na facebooku jsem od Honzy měla zprávu, jestli mu nepošlu fotku. Poslal to v pondělí – tzn. ve stejný den, kdy jsem mu tu fotku poslala. Buď jsem to poslala na špatnej meil, nebo si to ještě nepřečet. Dala jsem si totiž potvrdit přečtení a nic mi nepřišlo.

Dneska se objevila zpráva, že chce Fernando založit vlastní cyklistickou stáj nejpozději do roku 2011. Nevím, co na to říct.

Taky už vím, jak si zprovoznit net, i když mi to teď je naprd – po tý bouřce net nejde.

25. července, 14:55

Naši chrápou jako zabitý. Já se jdu dívat na Prison Break a v noci se mi zdál krásnej sen – padal sníh. Já už chci zimu!

20:11

Už jsem o tom několikrát uvažovala. Co když jsem se v Honzovi spletla?

Zrovna teďka jsem otevřela starej rozpis změn v rozvrhu a u tříd 4.AO, 4.BO a 4.CL svítilo Abs. a mě znova bodlo u srdce a skoro mi to až nahnalo slzy do očí.

Nemám si teď ale na co stěžovat – s Honzou jsem už vedla rozhovor. Jenže si jím nejsem jistá. Můj smysl pro humor neodpovídá tomu jeho – teda aspoň bych to řekla. Víte, co mě napadlo, když mi napsal jestli bych mu neposlala fotku? Že je jako kus ledu. Nemůžu ho kritizovat po tom, co jsme si půl hodiny psali, ale už mě několikrát trklo, co když dělám chybu?

Teď něco mimo mísu – při kvalifikaci na GP Maďarska trefil Massu do helmy nějakej šroub nebo co to bylo od Barrichelova vozu. Prý ztratil vědomí a pak v rychlosti cca 200 km/h narazil do bariéry. To je mi tak trochu šumák. Ale Fernando kvalifikaci vyhrál:)

Starší záznam – 19. ledna

Doma je dusno. Máma nás už v sobotu večer sprdla za to, že pořád jenom sedíme u počítače. Jenže já na něm byla celkem cca 2 hodiny. Zbytek Kristýnka. V neděli jsem se dokonce jenom přihlásila na meil a na icq. Toť vše. A já to skoro slízla za ní. Kráva blbá.

Dneska jsem přišla domů a ve schránce bylo parte. Sousedka zemřela. Bylo jí skoro 89 let. Pak jsem si všimla, že papoušek se nehýbe. Taky umřel. „Tak kdo do třetice?“ – mámin sarkasmus si vážně nevybírá. Už aspoň vim, po kom to mám...

26. července, 16:04

Jsem znechucená a taky naštvaná.

V rádiu řekla nějaká slepice: „V Maďarsku se pro změnu jela velká cena vozů formule 1. Z prvního místa startoval Alonso, jenže mu ulétlo a kolo a závod nedokončil.“ Možná bych jí tam mohla napsat, že to kolo za to nemohlo. To nějaký palivový čerpadlo. Kdo vyhrál není podstatný.

Učitelka se ptá Pepíčka: „Co nám můžeš povědět o vlaštovkách?”
„To jsou velice moudří ptáci - jak začne škola, odletí do jižních krajin!”

Víte co to znamená středoškolák ?
To je ten, co chodí do školy ve středu.
A víte co je to vysokoškolák ?
No to je ten, co na to z vysoka s…

Hodina dějepisu: “Co se stalo 7.4.1348?”
“Byla založena Univerzita Karlova.”

“A co se stalo v roce 1357?”
“Slavili deváté výročí založení!”

Přijde pepíček domů a ukazuje tatínkovi vysvědčení a tatínek povídá: “Tak hrozné vysvědčení jsem ještě neviděl” … A pepíček povídá “já také ne, včera jsem to našel ve tvých věcech”

Pan učitel vysvětluje rozdíl mezi nehodou a neštěstím.
“Může mi někdo z žáků říct nějaký příklad?”
Pepíček se přihlásí.
“Prosím, pane učiteli, když ztratím žákajdu, je to nehoda a když ji tatínek najde, je to neštěstí.”

Vše podstatný jsem už psala - Honza se byl ožírat s kámošema v Krkonoších a dnes se vrátil. Hned mi napsal, že si nevšiml toho, že jsme se narodili ve stejný den a jestli nemám nějakou pěknou fotku. No to nemám, všude se tvářim jak debil...
Začalo to nanovo. Ten strach. Měla jsem klid, když jsem věděla, že je pryč a že se vrátí v určitý den. I když tohle mě asi jen tak nepřejde...

Málem bych zapomněla. V pondělí jsem si objednala placky a dneska mi přišly. To už jsem psala. Tuty jsem si objednala:
Víc adres, kde se dají objednat:

• tady
• tady
• tady
• tady

Samozřejmě, že Terezka je chce teď taky.

Asi jsem psala, že Honza napsal, přesněji - napsal Ahoj.. a já mu na to neodepsala. Takže na to šel jinak a napsal dneska: Ahoj. Jak se máš?? Zareagovala jsem. Ale to je jedno, protože se stejně ožírá kdesi v horách s kamarády.
Ráno jsem odmítla jít k pošťačce k brance, protože jsem byla ještě v pyžamu. Odpoledne jsem pak šla na poštu pro buttons. Jsou skvělí, i když malí.
S Terezkou jsem šla do knihovny, protože se chtěla zaregistrovat. A já si půjčila Eldesta - tlustou bichli. Lidi na mě po cestě koukali jako na blázna. Stejně jsem víc jak půlku už četla.
Na višně už kašlu. Zbývá poslední nejmenší sad. Dneska byla Kristýna za mě, trhala (snad i prý) na mě a tím mi vrátila peníze.
Ale teď jdu číst Eldesta či co...

Dneska jsem dala 10 kbelíků = stoupající tendence...
Taky se vrátil Honza, dal si mě do přátel a napsal mi. No a já srab jsem mu zatim neodepsala...

Na včera byla dohodnutá slučka. Já přišla přesně v šest - myslela jsem si, že přijdu mezi posledníma a ještě pozdě, jenže jsem přišla první a ještě tam čekala na Terezu asi 5 minut. Pak jsme tam před Labem (ne řekou) kecali asi půl hodiny. Kolem na elektrickým vozíku jel nějakej pán a Palina ho pozdravila. A on se s ní začal vybavovat. Všichni se tam váleli smíchy. On prej: „Nemáš hulení?“ a Palina: „Ne nemám ale musíš jet do altánu tam teďka jsou lidi co maj,“ a on se otočil a odjel. Po několika minutách jsme se rozhodli (bylo nás 9 z celý třídy), že půjdeme do altánu. Chvíli jsme tam tak kecali, když jsem najednou uviděla toho na vozíku, jak jede k nám. Palina ho zase zaujala tak jezdil za ní. Dokonce mu i zapálila cigáro. Tentokrát to Palina zkusila zase: „Hele teď mi volal kámoš, že za pět minut u Labe bude hulení,“ a on na ni: „Kecáš,“ a ona zase: „No fakt, nekecám,“ a on se vážně rozjel a odjel. V osm jsem to zabalila a šla domů - oni se tam nejspíš mazlili s tim rumem, co měl Zdenda v baťohu...

Takhle to vypadalo úplně na začátku......no a na konci takhle...

Jak dopadnul druhý trénink na GP Německa?

Nevím.
Včera jsem na višních úspěšně dotrhala 20. kbelík.
Nechtělo se mi na net, místo toho jsem zhltla celé číslo Filteru.
V něděli se vrací Honza a já si začínám říkat, že jsem do toho vůbec neměla "skočit".
A zrovna teď doma probíhá debata na téma: „Co si koupíme k obědu?"

No vážně, fakt jo.
Vstávala jsem v 5:40 a čekala na bábinu, než přijede. Přijela asi v 6:25, takže jsem klíďo píďo mohla ještě spát.
Na višně jsme přijely lehce se zpožděním. Natrhala jsem 8 kbelíků. Když jsem byla vysypat poslední a šla obědvat (chleba:)), bábina do mě hučela, že mám jít ještě trhat a že mi ten kbelík dá. Já razantně odpověděla: „Neeeeeeeeee,“ a pak už byl pokoj. Mezitím, co jsem tam seděla, natrhala další dva. Už jsem chtěla jít domů. Měla kliku, že jsem jí musela zamknout kolo stejnym zámkem jako mám já, protože bych jinak jela domů sama. Šla jsem napřed ke kolům a ona se zastavila a začala trhat višně do igelitky. Já myslela, že mě klepne. To mi dělá naschvál? Višně trhám a ještě abych je jedla doma, ne? Prosím, už ať je konec...

Když jsem včera psala, že není nic novýho a že se nic neděje, nevěděla jsem, co se teprve bude dít...
Šla jsem do vany a pořádně si prodrbala hlavu. Pořád svěděla tak jsem se pořád škrábala.
Lezla jsem z vany a sušila si hlavu. Všimla jsem si, že na ramenou mám nějaký brouky. Dala jsem je na kraj vany a pak je donesla ukázat rodičům. „Už možná vím, přoč se pořád tak drbem. Myslim, že to jsou vši,“ oznámila jsem. Tatík si vzal lupu a podotknul: „No, jsou to vši.“ Do půl jedenáctý jsme byli všichni vzhůru a táta nám vyčesával vešky z hlavy. Taky mi nastříkal do vlasů Diffusil (ten na zvířata). Smrdí to fuj. A stejně se ještě teďka drbu...
Takže Terezko, vážně dík za takovej zážitek, je vidět, jak jsou tvoji spolužáci čistotní...

Ani nemám chuť si něco sem psát, ale protože příští týden zřejmě strávím škubáním višní a odpoledne se budu válet (mám přeci prázdniny:)), tak jsem to tu chtěla aspoň zaktualizovat:)
Btw. dneska mě chytla nějaká špatná nálada, ale vůbec netuším proč.

Už jsem tady psala, že se těšim na filmy Summer's Blood a Dread. Dneska jsem narazila na YT na trailery:
Summer's Blood


Dread (to není oficiální trailer)

Tak jsem ráno s nechutí vstala na višně. Rozhodovala jsem se, jestli se na to nevyseru, protože jsemv noci spala jenom asi 2 hodiny. To je tak když mám plnou hlavu Honzy...
Natrhala jsem 5 kbelíků a vykašlala se na to. Na cestě domů s babičkou jsme nehorázně zmokly. Hlavně ty kamiony po cestě byly docela drsný. Přišla jsem domů a hned šla do vany:)
Honza odepsal - ve čtvrtek, myslim. Nepamatuje si na mě a chtěl po mě jméno, tak jsem mu ho napsala. První vzkaz:

Nazdar. Teď si přesně nevzpomínám. Dám si tě mezi prátele a řekni mi prosím její jméno abych se mohl na ní kouknout pokud má facebook a máš jí v přátelích. Nemůžu říci ano či ne když nevím koho myslíš.. zatim

Takže takhle. Jakmile jsem to dočetla, začal mi psát. Blbnul mu net, takže jsem to (možná díkybohu) ukončila. Napsala jsem mu a tohle je odpověď:

Má facebook nebo něco podobnýho kde bych se mohl kouknout jak vypadá a další info???
teďka jedu do Itálie na dovolenou takže až přijedu tak bych rád viděl nějaký její foto a informace o Nikole...

Na fotkách se pracuje, zajímalo by mě, jak to opět dopadne..

Napsala jsem mu.
Ne z vlastního nicku, ale napsala jsem mu a to je hlavní.
Ještě teď se mi klepou ruce.
Fuj, teď jenom jak to dopadne...

Brouzdám mu na profilu na FB.. Testy:
Znáš dobře vtipy o Chucku Norrisovi? - Pravá ruka Chucka Norrise
Léto 2009? Co se ti přihodí? - Potkáš pravou lásku // koment: To doufám..
Co tě trápí??...:o( - Láska
Po čem touží tvé srdíčko? - Toužíš po konkrétním člověku...
Co o tobě řekne tvůj úsměv? - Směješ se málo, ale kouzelně...
Zlomil jsi už někdy někomu srdce? - Ano zlomil jsem už někomu srdce a moc mě to bolelo! // koment: Nevim jestli to bylo přímo zlomené srdce..
Jaký je tvůj největší sen? - Chceš mít lásku
...

Od rána jsem měla špatnou náladu. Jenže asi hodinová konverzace s Panem X stačila na to, aby se mi vrátila původní nálada. Povzbuzoval mě, abych mu napsala (Honzoj), jenže já mám strach jak zareaguje. Vůbec si nejsem jistá tím, co mám dělat...
Je to asi půl hodiny co se tady přehnala bouřka. Padaly kroupy jako hrách, možná o něco větší.. Video mám na facebooku.

TY VOLEEEEEEE!!!!!!!!!!!
Na Facebooku jsem našla Honzu. Rozsekala mě tam jeho fotka, ale, A CO JE HLAVNÍ, ON SE NARODIL VE STEJNÝ DEN JAKO JÁ! JEN O DVA ROKY DŘÍV! FUCK! FUCK! FUCK!
Založila jsem si falešný nick abych o něm zjistila víc. No, a tohle mám jako odměnu. Půjdu si sednout na balkon a půjdu si pustit něco hodně hlasitýho. I wanna cry...

That's fucking amazing! He is, of course:)
Dneska jsem spala asi 11 hodin - konečně jsem se aspoň trošku vyspala.
Víc fotek tady nebo tady.

Mohla jsem vstávat až v 7:45, místo toho jsem byla vzhůru už v 6:10. Díky mami.
Jela jsem s V. autobusem, čekaly jsme u divadla, dvě hodiny seděly na zadku (v první části představení dokonce usnula) a mě kručelo v břiše.
Po divadle byla hodinová pauza a "můj vyvolený" D. mě rentgenoval pohledem. Šli jsme do Mňam-mňam. Já si dala salámovou bagetu a byla v tom i majonéza či co.
Pak se rozdávalo vysvědčení - když přišlo na řadu moje jméno, začal mi zvonit telefon. Babička. Típla jsem to a došla si pro vysvědčení. Vysmátá.
Dali jsme mu dárek, poslechl si básničku a osvětlil nám, proč jsme nejeli na výlet. A já se tak těšila.
Vynosili jsme lavice na chodbu a já a K. jsme se šly převlíknout na záchody. Hned se mi líp chodilo.
Pak už jenom k bábině pochlubit se čtyřkou. Chtěla jsem jet v 15:30 domů, jenže mi 24 ujela před nosem. Tak jsem jela až v 17:15. Aspoň jsme pokecaly. Píďa si odjel na 10 dní do Bulharska a ani mě nevzal sebou. Zmetek.
Přijela jsem domů a vzala si Ibalgin - bolí mě hlava a břicho - to ta majonéza...
A ještě jedna šoková informace - včera večer 34 minut před půlnocí zemřel Michael Jackson. Když jsem to slyšela v rádiu, byla jsem celkem v šoku.

Dneska jsme měli ve škole akci Člověk za mimořádných událostí.
Omotávali jsme si kolem rukou obvazy, trénovali si první pomoc (už to znám nazpaměť - nejdřív na něj promluvim, popřípadě profackuju, zaklonim hlavu a začnu celou svojí vahou těla tlačit na hrudní kost) a pak jsme taky koukali na nějaký filmy. V 11:45 jsem s Verčou doslova vyběhla ze školy. MHD číslo 6 nám ujel asi o 3 minuty, 24 jsme viděly dokonce ještě stát na zastávce a tak jsme šly pěšky. Hnala mě jak koně. Když jsem běžela napřed, ona mě dohnala. Vždycky byla tak o 10 metrů napřed. Dvakrát jsme na semaforu šly na červenou, dvakrát jsme nešly po přechodu. Nakonec jsem jako uřícený kůň dorazila na terminál v 11:59. Zrovna přijelo MHD číslo 2 (u zastávky Verča řekla, že nestíháme - odjížděla z Ulricháku v 11:55) a já jí řekla, že příště radši pojedu busem než jít s ní pěšky.

To od rána vidím v televizi a až zítra ráno půjdu na autobus, uvidím to i na nástěnce cukrárny, kolem které chodim. Je to asi jediná věc, co mi trošku kazí náladu. My broken heart...


Dnes jsem viděla "Stehno". Ne jako kus nohy, ale člověka zase ze 4.BO. Večer napíšu vzkaz na rádio Černá hora, možná si to i nahraju a dám to sem ke stažení. Nebo ještě nevim.
Moje známky:
Každopádně mi spadnul obrovitánskej balvan ze srdce, když jsem viděla hlavně známku z matiky. Znamená to, že jsem se bála zbytečně, že bych dělala reparát z matiky.
EDIT: Tak jsem do rádia poslala vzkaz. Zněl asi takhle: Ahoj zahraj něco pro Honzu Kováře, který chodil na obchodku v HK se vzkazem že mi nevědomky zlomil srdce a že mu přeju všechno nej k svátku, díky nikusha. Jméno nepřečetla, prý tam nebylo. Vim, že jsem ho tam psala. Po přečtení jsem si přála, abych si spletla číslo a ten vzkaz jim tam nedorazil. Najednou jsem ho prostě nechtěla poslat. Pak jsem ještě čekala, jestli se neozve - no jistě, bude poslouchat zrovna tohle rádio a bude na to reagovat - nakonec nic...

Včera, když jsme s Verčou jela ve tři domů, jsme vymyslely plán. Že prej něco dáme panoj řidičoj - btw. říkají mu Milda - no a nakonec jsme se dohodly na čokoládě. Já měla mluvit.
Ráno jsme na ní hned vyhrkla, jestli to teda má. Čokoládu vytáhla. V Hradci jsme počkaly, až všichni vylezou z autobusu.
„Tak co, budou jedničky?“ - to mě zaskočilo a nemohla jsem mluvit:D (nevim, jestli jsme odpověděly)
Verča: „My bysme se s váma chtěly rozloučit a popřát vám hezký prázdniny.“ - při tom mu dala tu čokoládu.
„Jé děkuju. Končíte dneska?“
Já: „Ne ještě příští týden budem jezdit ale už se asi neuvidíme.“
On: „Já končím dneska!“ - poté následoval smích typu HAHAHAHA
Verča: „Tak se mějte, nashle.“
Taky jsem se rozloučila a vystoupily jsme z autobusu. Zamávaly jsme a mířily na zastávku.
Při IKT nic, při matice mě vyvolal na nějakej příklad, ztrapnil mě před třídou (ale co, mě je to jedno, už jsem zvyklá) a v tu chvíli místo toho abych ho litovala jsem ho silně nesnášela. Vůbec se mi za poslední týden vrátila taková lidumilovná nálada..
Jak Obama sestřelil mouchu

Lady Sovereign - So Human (i když tenhle styl nemám ráda, tak tenhle song mě uchvátil:))

Právě teď mám pocit, že se mi zbláznili zvířata - Kevin skoro útočí na Kennyho a do toho sem ještě chodí ta protivná mrňavá kočka. Doufám, že zítra už budou v pohodě...

Don't give up, you've got the reason to live... // to je ze songu You Get What You Give od New Radicals. Hledala jsem ho dlouho jen podle pár řádků textu z refrénu.
Na výlet se nejede, protože žena třídního je v nemocnici. Nesnášim ho, ale tohle mu nepřeju.
Dneska jsme psali čtvrtletku z matiky a z frániny. Hrůza.
Pan řidič si se mnou zase povídá. Dnešní rozhovor:
On: „Tak co dneska, jedničky?“
Já: „Asi to budou pětky.“
On: „Jéééžiš marjá.“
Linkini taky konečně "vytáhli" videoklip k New Divide.
Linkin Park – “New Divide”


Dneska když jsem vylezla ze školy, tak jsem viděla "Plachtu" - ne věc, ale člověka. Ze 4.BO. Z jeho třídy... Doufám, že ho ještě uvidím...aspoň jednou...i za cenu toho, že mi to podruhý zlomí srdce...

Dave "Phoenix" na Road to Revolution:)

12.6. - 22:06
Bohužel jsem se teď nedostala na net. Dneska jo, ale ve škole si nebudu aktualizovat blog.
V noci se mi zdálo o tom, žre jsem střílela ze vzduchovky sousedům (ke skinheadovi) do okna. Jejich horní patro bylo v úrovni tak, že jsem mohla obyvatelům střílet na nohy. Byla tam parta lidí - já, nějaký kluk s okouzlujícím úsměvem, nějaký malý prcek a pak ještě pár dětí. „Mafiány“, kteří nás chtěli zabít, tvořil Ed (ze seriálu Las Vegas Kasino) a ještě dva chlápci.
Nejprve jsem střílela (asi jako broky) z takových kulatých papírků. Jenže prcek je rozsypal. „Možná kdyby sis ji ohla pořádně tak by ti to šlo,“ řekl ten kluk s odzbrojujícím úsměvem a mluvim o zbrani. Další "municí" byl jetel (!). Měli jsme ho rozsypanej na silnici. Pak vylezl Ed a ty dvě jeho gorily a začali ho sbírat. Já na ně křičela: „Vždyť to je vojtěška! Biomasa!“ jenže oni neposlouchali. Ed řekl něco jako: „A s touhle chceš mít děti?“ a ten kluk se usmál. Pak bylo 5:16 a já se vzbudila.

Z důvodů:
1) škola a uzavírání známek
2) nechuť
3) odpojování síťového kabele
4) různé rodinné či jiné akce

V jednom sešitě mám napsanej sen, tak až budu mít čas, což bude tak příští týden, tak ho sem napíšu.

To je Tomáš z turisťáku. A teď „můj vyvolený“ Daniel. Ale na týhle fotce mu to sluší (je to ten v pruhovanym triku):

Nevim, jestli to je obrázek z toho, jak byl (možná ještě teď je) v Praze.
Víc infa tady.
EDIT: Videorozhovor
Dneska ve škole horor - z chemie jsem nešla, z češtiny jsme psali (i když mě to "naostro" známkovat nebude), pak ájina, matika, zemák a opravka z matiky. Děs.
Už příští týden jedem na výlet. Hurá.
Natočila jsem video s číčou - dám ho sem až časem, dneska se mi nechce..
EDIT:

Máme novou číču od sousedů. Abyste věděli, jak vypadá:


Jinak - GP Turecka vyhrál (jak jinak že) Button. Už mě to přestává bavit. Ferni dojel 10.
15:58
Koukám na tiskovou konferenci po GP Turecka. Sebastian hypnotizoval hlavní kameru, Jenson zuřivě ukazoval na obrazovku a Mark sedí jako by měl na zádech přivázaný prkno...// Aneb moje postřehy:D

Takže, jak to shrnout...
Co oči nevidí, to srdce bolí. A hodně.
Co se dělo v pondělí nebo úterý už nevim.
Ve středu na chemii jsme Lukáše "balili" do plastů. Na uši dostal "naušnice" ode mně - cédéčka.

Minulý týden se objevil trailer, tak ho sem dám.

Taky si sem musim dát fotky z turisťáku, odkazy už jsem vlastně dala. Ale našla jsem tam fotky toho Tomáše. Ale teď nemám čas takže jindy..
Moje nálada? No, nevim nevim. Bojim se, že když Honzu náhodou (no jistě, přijede jen tak do Hradce z Jičína nebo odkud je) potkám, tak že se mi sice nálada razantně zlepší, ale potom, co zase odjede, se vrátí zpátky pod bod mrazu jako na začátku. Strašně špatně se z toho dostává.
Zkusim se jim (říkejte mi hacker:)) nabourat na spolužáky - mám všechny jména i přezdívky. I just wanna try it.. Nějak se k tomu ale nemůžu dokopat - mám strach?// Am I afraid of it?

Kapely a webovky

• The Subways (UK)
  
• Kaiser Chiefs (UK)
  
• Snow Patrol (UK)
  
• Sunflower Caravan (CZE)
  
• Metro Station (USA)
  
• Coldplay (UK)
  
• Muse (UK)
  
• Placebo (UK)
  
• Klaxons (UK)
  
• The Kooks (UK)
• The Ting Tings (UK)
  
• Kevin Rudolf (USA)
  
• The Veronicas (AUS)
  
• Mattafix (UK)
  
• Aloha From Hell (DE)
  
• Keane (UK)
  
• Radiohead (UK)
  
• Paramore (USA)
  
• LINKIN PARK (USA)

EDIT:

• UDG (CZE)
• Petr Bende (CZE)
• The Hives (SWE)
• The Ark (SWE)
  
• Arctic Monkeys (UK)

EDIT 2:

• The Birthday Massacre
• Mads Langer
• Anberlin
• Silversun Pickups
• One Republic
• Dead By Sunrise
• Jason Walker I know I'm gonna fall down...
  

Čtvrtek 28.5. 11:58
Sedim ve škole a poslouchám Coldplay.
V hlavě mi to vře.
Už ho neuvidím...
Ve třídě mají ale na nástěnce nějaký věci, takže se ještě vrátí. Nebo ne?
Na konci června se jde do divadla a taky bude sportovní den. Jedinečná šance znovu ho aspoň zahlídnout. (Ale co když to pak bude ještě horší než teď??)
I had to find you, tell you I need you...
That song makes me cry, my heart is broken, it hurts...

18:27

Na těláku nic moc – hrály jsme florbal, já dala gól, párkrát jsem někoho sekla do nohy a jednou jsem do nohy dostala já. Pořádně. Nemyslela jsem na H., takže jsem to brala jako odreagování a v hlavě jsem neměla temno. Čisto. Pak byla na řadě přehazka – to už jsme prohrály a musely jsme uklízet. Ale co, jsme na to zvyklí...

Pátek 29.05.2009

Něco jsem si uvědomila – v Hradci se mi (prozatím, třeba to časem přejde) nelíbí. Je to tam moc depresivní. Když ráno jedu MHD, když pak jdu do školy, když jsem ve škole...Vždycky utíkám z Hradce. Taky pro mě ani dneska nebylo moc těžký nemyslet na H. Za to mohlo počasí – chvíli svítilo slunce, pak se zatáhlo, za chvíli se protrhla mračna a zase poté svítilo slunce. Teď u nás začíná být černo...

Už neuvidim Honzu...
Propadám z fyziky...
Ve třídě začínám mít konflikty s holkama, ale to je tím, že jsme byli na tom turisťáku a pak na exkurzi...
Neuvidim Honzu...
Neuvidim Honzu...
Sere mě škola...
Sere mě život...
A právě teď poslouchám The Scientist. This song makes me cry...
Neuvidim Honzu...
Kdo není blbej, pochopí...

Takže hezky od neděle, už ani nevím, kde jsem skončila. Jestli příjezdem z turisťáku..
No, v neděli jsem jela s V. busem, pak jsme čekali na nádraží a pak už 3,5 hodinová cesta vlakem. V Rokycanech na hvězdárně to bylo skvělý - nebo aspoň mě to bavilo. Už taky vim, jak se jmenuje ten ocas co za mnou chodil na lyžáku - D. K. Ještě jednou přijde a uslyší hořkou ironii na téma Biolit. Jenže tady je celkem problém - mě se to docela líbí. Jenže co je moc to je moc. Na hvězdárně stál vedle mě a nejdřív do mě šťouchal, potom mi dal ruku přes ramena a když jsem se do ní opřela a řekla, ať ji dá pryč, zakvílel: „Tak mě pusť!“ No tak jsem ho pustila. V pondělí ráno mě pořád zdravil, já ho dokonale ignorovala. Na nádraží v Plzni: „Nechceš pomoct?“ Já na to: „Ne, poradím si sama,“ a on: „Tak fajn,“ a to byl konec debaty. Ve vlaku jsem seděla už v kupéčku a on šel na záchod. Tady "zafungoval" cit. Vstala jsem a šla k oknu. Nasadila si sluchátka a on pak přišel. „Ahoj,“ řekl a já se lekla. „Ježiši,“ zvolala jsem. „Co posloucháš?“ optal se. „Nevim,“ řekla jsem a skoro jsem odsekla. Odešel. V Plzni to bylo taky dobrý - byli jsme v tom pivovaru. Jen to pivo, co tam načepovali přímo ze sudu bylo hnusný. Fuj.
Třídní to zabalí po tomhle školním roce na obchodce. Je paradox, že přejde jenom na druhou stranu - na gympl J.K. Tyla. Když jsem nad tím tak uvažovala tak mi to ani moc nevadí. I když mi ten dryl asi bude chybět. Síla zvyku...
Za chvíli se má přihnat bouřka, takže uvidíme, jak to dopadne...
Teď jsem koukala na fotky z turisťáku a z pivovaru - neřekla bych, že se mi po turisťáku bude stýskat - ale když jsem viděla ty fotky...
Turisťák 1. část, turisťák 2. část, pivovar 1. část, pivovar 2. část
H. už asi neuvidím:( Dneska mi I. řekla, co by tady jako dělali, když už odmaturovali. Docela mi to zkazilo náladu..
Ve škole někdo rozbil automat na PET lahve (Cola, Bonaqua..) a když se zmáčklo tlačítko, tak vypadla láhev i bez zaplacení. O velké přestávce už byl automat určitě prázdnej...:)

Když jsem seděla ve veřejný knihovně a studovala Portugalsko, četla jsem knížky i o jiných zemích.
Portugalsko

• 360portugal.com
• corkqc.com
• Estoril - casino
• Navštivte Estoril
• Museu de Cera de Fátima
• Coimbra - univerzita
• turismo-centro.pt

„NOS OSSOS, QUE AQUI ESTAMOS, PELOS VOSSOS ESPERAMOS“ --- „Naše kosti zde čekají na vaše kosti“
Island
„Island provokuje při cestování k novému myšlení: přenocování v neobvyklých táborech, fantasticky čerstvé potraviny na talíři, nepopsatelné zážitky při sportu a dalších aktivitách.“
Jak prosím? _ Ha?
Na shledanou _ Bless
Finsko

• finsko.cz
• fimic.fi (poznámka: hudba)
  
• hel.fi
• navštivte Finsko
• hkl.fi (poznámka: „MHD“)
• Tampere

Kyllä _ Ano
Ei _ Ne
Ole Nyvä _ Nemáte zač
Mitä Kuuluu? _ Jak se vám daří?
Kiitos Nyvää. _ Děkuji, dobře.
Ehkä _ Možná
Minun nimeni on... _ Jmenuji se....
En ymmärrä _ Nerozumím
Kanada

• Montreal
• Quebec
• canadascapital.ca
• Toronto
• Toronto II
• tyrrellmuseum.com
• Pak tady mám napsáno něco Banff Springs Hotel (fairmont.com)
• Národní park Pacific Rim (?)

Nový Zéland

• southland.org.nz
• pláž Paraparaumu - zřejmě místo odkud pochází Shane, ale nejsem si tím jistá (6835 obyvatel)
• Paraparaumu
  

Na stránkách musicserveru se objevila informace, že Muse už pojmenovali svoje nový album a že vyjde v září. Jej, to bude radost, v červnu Placebo v září Muse:)

Zřejmě mám zánět střeního ucha - tentokrát ale asi toho levýho - takže toho, co je trošku nahluchlý. Zítra máme odjíždět na exkurzi do Rokycan a Plzně, netušim, jak to dopadne. Ani nevim, kdy se dostanu do HK. Nevim nic!

V pondělí vydali LP novej singl - New Divide. Protože jsem byla na turisťáku, nemohla jsem si ho stáhnout. Takže dnes...

New Divide - Linkin Park

Pondělí
Píďa mě přivezl ke škole, H. jsem náhodou nepotkala a cesta netrvala tak dlouho, jak jsem očekávala. Taky jsem měla obavy z toho všeho. Přijeli jsme (naše třída sídlila v dolním táboře, takže jsme měli blízko sprchy i jídelnu), vybalili si, šli na oběd, šli na vycházku a navečer na loďky. Myslela jsem, že to bude moje smrt, ale bavilo mě to. Omyl.
Úterý
Od rána pršelo. Celé dopoledne lilo doslova jako z konve a já litovala, že nemám holínky. Ve dvanáct přestalo pršet, došli jsme si na oběd a začalo to znova. Před druhou hodinou přestalo a my se mohli těšit na odpolední program - gaučink.
Středa
Střelba ze vzduchovky. Z pěti ran jsem toho malinkatýho panáčka "nesložila" ani jednou. Jen jsem se trefovala do tý krabice. Znovu loďky, tentokrát už jsme jeli dál a bavilo mě to stejně jako v pondělí.
Čtvrtek
Celodenní výlet na tvrz Bouda. Údajně to bylo 15 km tam, ale později jsem se dozvěděla, že to bylo dohromady asi jen 18 km. Do kopce se prý šlo 13 km - prostě jeden velkej nekončící kopec. Šíleně mě bolely nohy (a ještě teď taky) a navíc mám puchýře na nohách. Ale jako pevnost pěkná. Uvnitř teplota asi 8 stupňů - takže takový ochlazení. Měli tam hezký granáty - jeden vážil 289 kg - to by se házelo...
V devět hodin jsem šla spát, vzbudila se ve dvanáct večer a před chatkou nám trůnil inštruktor Kuba s pár lidma ze třídy. Povídali si asi do 02:15. Debata to byla pěkná - na "slovo přišel" i třídní - „Připadá mi trochu arogantní,“ řekl Kuba. „Trochu?? To teda hodně!“ odvětila jsem a I. se potichu smála. A já pak nemohla spát.
Pátek
Žádná rozcvička, žádný budíček, mohla jsem vyspávat dlouho ale nakonec jsem v 7:05 vstala a šla na snídani. Pak rychlý úklid, zabalení věcí a jelo se. Při cestě autobusem mi zalehly uši a nezlepšilo se to ani teď. Pan doktor ušní bude mít jistě radost...

Jelo docela hodně instruktorů - z toho jeden bývalej žák. Na obchodce nosil takový metalový oblečení, ale když jsem ho viděla hrát na kytaru, řekla jsem si, že to snad ani není možný. V lanovým centru taky byl jeden hezkej instruktor. Od K. vím, že se jmenuje T. Malej, roztomilej.

Tohle je pohled do pokoje a ven z okna.

Včera večer (u nás dneska brzo ráno) se v Americe vysílaly poslední dva díly PB. Včera jsem si udělala čas a shlídla díl 4x20. Dneska jsem si dala zbylé dva. A teda jako - lehká deprese. Nevím, jestli tady mám zveřejnit konec - ale co, na konci (zhruba posledních 10 minut) je to, jak se ta jejich group má - Alex, Sucre, Linc, T-Bag a Sára. Sejdou se na hřbitově a dají tam Michaelovi kytku - teda spíš Michael junior mu jí tam dá. Pak to končí. Ukápla slza:(
Našla jsem dost dobrou fotku:

Před chvílí jsem dokoukala Prison Break - díl 4x20. To je neuvěřitelně krutý! Michael se musí rozhodnout, jestli během pěti hodin zachrání postřelenýho Linca nebo těhotnou Sáru. Já bych si asi skočila z mostu i s Scyllou...
Bolí mě žaludek. Celej den jsem prakticky hladověla a pak přijdu domů a udělám si mastný jídlo. Nejsem normální..
V pondělí odjíždíme na ten turisťák.
Dneska na IKT jsme dělali v powerpointu autíčka, co jedou přes celou stránku atd. Nejdřív jsme namalovali obdélník jako "trup", pak 2 kolečka jako kola a mělo se to celý najednou pohybovat. (Mělo se to seskupit.) Káťa (je jedno která:)) to neseskupila a nejdřív jí ujel obdélník, pak jedno kolo, druhý kolo a takhle celý auto. Všichni se váleli smíchy a mě z toho začala bolet hlava.
Taky musim upozornit na třídní web. Naši pilní spolužáci tam dali videa z prváku. Tady jsou a postupně budou příbývat.

Prozatím. Máme spočítat a nakreslit 40 příkladů na sinus atd.
Objevila jsem novou britskou kapelu - The Subways. Jsou vážně dobrý. Už asi hodinu mi tu hraje Shake! Shake! a nemůžu se jí nějak nabažit.
No nic, jdu teda počítat...

Něco v tom smyslu mi dneska na zastávce řekla I. „Seš úplně bílá,“ naznačila. Já na ní hodila takovej obličej, který měl vyjadřovat něco jako: Teda díky, že jsi mi řekla něco, co už vím! Ale popořádku...
Ráno to bylo v pohodě. V autobusu jsem si četla Kinga. Na terminálu jsem si koupila dvě kytičky (jak se kupují a výtěžek jde na léčbu proti rakovině). Asi 10 minut před hodinou to začalo. Učitelka přišla do třídy a řekla: „Takže, je 8.01, vybírat budeme v 8.23.“ Při písemce mi to vůbec nemyslelo a ze všeho nejdůležitější, chtělo se mi spát. Říkala jsem si, jaký peklo mě dneska čeká, že nemám nárok na přežití. Lilo ze mě jako z konve a tak jsem se rozhodla, že to po fyzice zabalim. Šla jsem do kabinetu to oznámit, že mi je špatně, že pojedu domů. „Vy dneska z něčeho píšete?“ zeptal se s úsměvem na tváři třídní. „Ne, to ne,“ v klidu jsem odpověděla. Je to celkem paradox, že jedinou písemku, kterou jsme měli psát, jsem psala a naprosto ji zvorala.
V deset jsem dorazila domů, v jedenáct mě uspal Brufen, co mi dala I. a vzbudil mě až dupot mojí sestry v jednu. Dneska než usnu tak budou čtyři ráno...

Why have you chosen the place, I mean HK, to live and to work?
:-D...All my live I wanted to work and live in Europe, for a time and I've been lucky that I found a job that I love, at school that I love, with students that I love.
Can you compare the Czech education system with the American system?
Not really. 'Cause it has been 20 years since I went to school and that is a really long time ago and that is my only experience with the American system. But I'll say that it seems to me that Czech students are much better as students than American students were so I think that American students are worse which makes Czech students to me some of the best students in the world, I'm not lying!
Why are you so sure about that?
I have taught in Japan and in France and in Italy so I can compare Czech students.

Tak tady na týhle fotce je scéna z filmu Dirty Dancing 2: Havana nights. Proč jsem ji sem dala? Protože ty šaty jsou naprosto boží!

















Kristen Stewart - jedna z (teď) hodně oblíbených hereček:)

Neděle 10.5.2009
Odpoledne jsem koukala na formule. Jelo se ve Španělsku. Button vyhrál, Ferni dojel 5. po tom, co předjel Massu, který musel jet pomalu kvůli tomu, že měl málo benzínu. Hned v první zatáčce se hezky rozsekal Trulli. Ve vzduchu lítaly kola.
Rusáci se opět stali mistry světa v ledním hokeji. Kanada druhá, Švédi třetí. My v nedohlednu.
Pondělí 11.5.2009
Ráno lilo doslova jako z konve. Byla jsem přinucena vzít si deštník. Během cesty jsem si zuřivě hlídala hlavu, aby nezmokla. Jednak kvůli tomu, že jsem ji měla nalakovanou, ale taky kvůli tomu, že by pak ze mě tekly růžový potůčky.Nastupovala jsem, hledala volný místo a Klára (Verči kámoška) se na mě celou dobu dívala. Za nima seděl ten pěknej s handicapem. Jeho výraz je složitý popsat. Úsměv? Skrytý úsměv? Každopádně tam byl náznak.
Ve škole jsem měla chuť už vraždit za to, když někdo řekl: „Jé, ty máš na hlavě červenou!“ Ne nemám, je to (měla to být) bláznivá fialová.
Honzu jsem neviděla a ani neuvidim. Mají svaťák, příští týden je ústní maturita. A to my jedeme na turisťák.
Též jsem byla v knihovně a půjčila si Stephena Kinga – Černý dům. Už se těšim:)
To jsou pojmy, co jsme měli umět. Dneska jsem se při PEKu lehce nudila a vymyslela takovou "parodii":) btw. kdyby někdo nevěděl, je to to, co je tučně napsaný:)

7.5.2009
Poslední zvonění
„Á, poslední zvonění, to abych si vzala nějaký drobný,“ uvědomila jsem si, když jsem se dívala na změny rozvrhu. Těch drobáků bych ale musela mít tuny!Jen co jsem vylezla z autobusu na Ulricháku, hned se ke mně přihnaly nějaký holky a vyžebraly po mně peníze. Než jsem dorazila do školy, potkala jsem další dvě osoby, kterým se to taky povedlo.Po první hodině jsem musela jít do bufetu rozměnit desetikorunu. „No to vám asi nerozměním, protože jste od rána už několikátá,“ vyslechla si nějaká holka v bufetu, co chtěla rozměnit. Cestou zpátky jsem potkaly další lidi, co dostalo pár drobných. Nechtěla jsem smrdět ani voňavkou, ani octem, takže jsem radši zaplatila.Druhou hodinu při občance k nám zavítaly postupně 2 třídy – 4.BO a 4.AO. Na béčko jsem se těšila a když jsem uviděla Honzu v modrákách a s barevnou píšťalkou v puse, málem jsem vybouchla smíchy. Ale udržela jsem se ještě. Brala jsem si sebou tolik drobných v takový hodnotě, že jsem to radši ani nepočítala! A zbyly mi čtyři koruny.

Včera jsem v noci spala skoro 12 hodin, pak ještě skoro 3 odpoledne - večer jsem usnula až někdy ve tři ráno a během toho, co jsem měla v uších sluchátka jsem oknem pozorovala blesky. Vzbudila jsem se v 5.31 a už neusnula.
Dneska dopoledne jsem byla u kadeřnice u mámy v práci. Měla jsem mít na hlavě bláznivou fialovou, místo toho mám obarvenou skoro celou hlavu a barva se blíží k tmavě růžový. Ale líbí se mi to.

Tak tohle je trailer na Transformers 2. A LP usilovně makají na songu, který tam nejspíš od 0:16 do 0:34 zní. Vypadá to naprosto luxusně!

Když něčeho chci dosáhnout nebo když něco hledám, vždycky si najdu nějakej způsob, jak to dostat.
Honzův podpis jsem ani nemusela fotit, našla jsem 3 jiný:







No je to vážně umělecký podpis!:D
Dneska jsem ho neviděla..:(

Pondělí 4.5.2009
Začnu ránem. „Dobrý den, týdenní studentská Hradec,“ oznámila jsem řidičovi v autobusu. Věděla jsem, že to nebude jen tak, protože jel „ten vtipnej řidič“. „To budeš celý týden pracovat?“ optal se. „To nééé,“ prohlásila jsem. Jinak nic nového se nedělo. Na matice taky klid, před zemákem jsem viděla Honzu (začínám si myslet, že nemám šanci – je načase si to přiznat). Spěchala jsem a jela ve dvě domů. Naproti mně přes uličku seděl ten další zajímavej. S handicapem. Zatímco já se bavila nad tím, co řekl Kevin do rozhovoru do školního časopisu, on se díval na druhou stranu. Před zástavkou, kde vystupuju jsem se smála do zrcátka řidičovi. „No no no,“ řekl se smíchem. Tak jsem se tam postavila a čekala, co se ještě dozvím. „Tos tam spala a přemejšlela, ne?“ zeptal se. „Néé,“ odvětila jsem. „Vůbec,“ prohlásil se smíchem. Pak už jsem vystoupila a šla směr knihovna. Za ty dva roky na střední jsem už zapomněla, jak krásně je v parku. Taková zeleň! Nádhera. Jediný, co to tak trochu kazilo bylo to, že na trávníku, přes který můj ročník chodil do jídelny, je vyšlapaná cesta. Po trávě tam není ani vidu:)
Dneska, čili v úterý, jsem ho ráno viděla. Pomalu se ve mně začíná vytvářet deprese. Ty Kevinovy otázky sem časem napíšu - teď se ale musím jít věnovat chemii...