Life sucks

Je 1.16 ráno.
Nespím, bdím a nevím, co dělat.
Na nočním stolku mi teplá zelenej monster, ale moc mi to nejede. Jsem prostě moc rozmlsaná a redbull je prostě nejlepší.

Zhruba 9 hodin (a kousek) jsem hltala druhý díl Zavrženého. Wow, to byla jízda! Jenže Becca neví, o kolik těžší je teď čekat na finále. Asi 12 měsíců čekání..

PS: Dá se nějak otrávit kofeinem..? Protože mi je jako kdybych měla dostat infarkt..

Jsem:
naštvaná, znechucená, naštvaná, unavená, nevyspalá, nechápající, naštvaná a vystrašená.

Včera na angličtině jsem se spolužačkou byla jediná, kdo se přišel na Shanea podívat. Ze 17 lidí. Ale bylo to v pohodě. V životě jsem snad víc nemluvila anglicky a když jsem ukazovala fotky z Anglie, rozplývala jsem se a komentovala jak o závod.
Prakticky celý den jsem řešila zítřejší den. Máti dělala uraženou a naštvanou, Kristýna to brala v pohodě. Já byla někde mezi.
Dneska byl v plánu zubař. Bože, já bych tu zubařku něčím přetáhla! Pinda jedna!
Na cestě k zubařce:
„Tak Kristýna zejtra nejde.“
„To je dobře. Co by tam vůbec dělala?“
„Bože, já nevim.“
„Ještě mi řekni, že jde na ples.“
„No jde.“ *chvilka hřejivého uspokojivého pocitu zadostiučinění*
Celou cestu pak se mnou máti nepromluvila a mně to bylo buřt. Ať si klidně trucuje, ségra prostě jde.
Zejtra teda budu trpět a vybírat si něco na sebe. Toho dne se už dlouho děsím, dokonce mi to leze i do snů. Asi budu dělat, že jsem zaspala nebo tak něco. Držte mi palce!

Předem se omlouvám za ty výrazy.

Věc, která mě opravdu hodně sere, je to, že mi vztek nahání slzy do očí.
No a dneska mě vytočila máti.
Ta, jelikož moji nevlastní sestru urputně nesnáší a jen při doslechnutí jejího jména prská kyselinu široko daleko, se rozhodla, že jí vadí, když se mnou sestra půjde vybírat šaty na maturiťák.
Už takhle je to pro mě peklo, a ona si do toho začne stavět hlavu.

Přišla jsem k bábině a probrala to s ní. V životě jsem snad nebyla radši, že jsem si s někym mohla pokecat. Mámino chování je prostě nepochopitelný, nasere se prakticky kvůli ničemu a důvod k hádce taky nehledá daleko. Takže to sestra nakonec odpískala s tím, že se na to vykašle.
Nabídla mi, že bysme mohly jít v pátek chlastat (já a chlast? :D) a zahrát si kulečník. S tím, že řekla, že mě to naučí, jsem souhlasila, a tak asi vyrazíme a pořádně pokecáme. Protože doma už je solidní dusno.

Tenhle týden byl pěkně.. náročnej. Výsledkem je celotýdenní nevyspání a naprostá vyčerpanost.
Prakticky každej den nějaká písemka, navíc jedna slohovka z frániny (ó díky, google překladači!) a referát na zemák, díky nemuž jsem se nevyspala a navíc jsme ho s I. ani neměly.
Pan učitel na matematiku se k nám začal chovat jako samice od prasete. Dřív mu nevadilo (a ani si toho nevšímal), že jsem prostě nedělali matiku. Já si třeba ráda četla při hodině. Teď ho rozčiluje i neustálé žvanění kurníku v zadní části třídy a nadávek užívá víc než dřív.
Jak jsem dopadla v generálce na maturu nevím. Výsledků se hrozím.
Z normálních snů se postupně stávají noční můry; dneska jsem si zkoušela plesové šaty a bála se, že to ze mě spadne.
V plánu na tento týden bylo i natáčení maturitního videa. Půlka třídy šla za flákače (včetně mě :D), ta druhá za šprty. Ti byli tak dokonale oblečení, že jsem se smála až mi slzy tekly. Zkuste se pak nesmát, když jdete kolem nich, jenže už se točí naostro!
Konečně jsem se zmohla na to, abych si objednala knížku From The Inside o Linkin Park; má formát A4 a je plná naprosto nádhernejch fotek.
„Co si to pořád objednáváš?“ Co ti je do toho, mami? Peníze na účtu jsou moje, tak co?! Když se do toho vložil i otec, myslela jsem, že vzteky začnu křičet.
Tímto tedy - aby se maminka nemusela znepokojovat - slibuju, že další knížky, které si objednám, nepřijdou dříve než 1. prosince!

Jinak venku už je podzim :)
Nádhera, to žlutý listí. Problémem trochu je, že se ve škole moc nemůžu soustředit, protože ráda a často koukám z okna. Teda, ne že bych se ve škole nějak hodně soustředila, to ani ne.
Poslední dobou si na sobě taky všímám, že se nějak měním. I. můj hudební vkus kazí mainstreamovým popíkem, místo bundy jsem si pořídila kabát a noha přes nohu už se mi tolik neprotiví. Naštěstí slabost pro barevný kecky a odpor k růžové barvě zůstávají :)

Mám plán, ale bojím se, že je dost šílenej.

Napadlo mě, že bych po střední šla do těch Budějovic na vyšší odbornou. Během těch tří let bych si vydělala (nějak?) na školný a poté bych zamířila do Prahy na soukromou cestovního ruchu.

Babička i máti si z toho udělaly vtípek; že prý mi bude 40 než vylezu ze školy..

Bude to tak 12 let. Ale nejsem si jistá.

Už včera se mě moje drahá sestřička ptala, co ode mě dostane k dnešnímu svátku. Já jí na to odpověděla, že by si ji mohli v tom cirkuse nechat, jenže to byste nejspíš považovali za dárek pro mě.
Skoro jsme přišly pozdě. Už na začátku jsem si připadala skvěle, znova jako malý dítě, který netuší, jak ty triky kouzelníci dělají.
Chybí mi ta doba.
Viděli jsme poníky, opici, která na jednoho skákala za běhu, holubice, psy, nějaké kousky s ohněm a na závěr "motorkářskou show". Jo, a "kouzelník" čaroval; zajímalo by mě, jak se ta slečna stíhala tak rychle převlíkat - samozřejmě, je mi jasný, že na sobě měla toho oblečení víc vrstev, ale někdy mi přišlo, že by to tak prostě nešlo.
Poznámka, kterou nemusíte číst: jsou ve všech cirkusech kluci, co vypadají jako totální sympaťáci? :D
O přestávce jsem si koupila slanej popkorn, ségra cukrovou vatu. A tleskaly jsme a tleskaly.. i když to bylo docela složitý s tím popkornem/vatou.
Poté jsme se šly stavit pro její kámošku, která u nás prý přespí (zítra má přijít druhá..) Nudila jsem se, a tak jsem po ségře házela popkorn, pak jsem už hledala jen nepuklou kukuřici.
Přišly jsme domů a otec: „Tak jaký to bylo, Terino?“
A já: „Viděly jsme tohle a tohle..“
„To vypadá, jako kdyby si to Nikola užila víc než ty!“ No a co jako.

Ujíždím zase na jiným songu.
Slečna z Anglie má skvělou jednu písničku:

I. mě na twitteru setřela tím, že je to prej starý. No a co jako.

Sloh, abych byla přesná.
120 slov na téma "Moje nejlepší narozeninová oslava", dalších 60 slov jsem měla napsat, abych požádala kamaráda, aby mi vrátil knihu.
Nemálo jsem listovala slovníkem. S časem to taky vyšlo jen tak tak.

No a zítra poslech a čtení. Rovnou můžu říct, že bez slovníku jsem totálně nahraná! :D

Dneska do školy až v jednu.. konec ve tři.
Angličtina (poslech + čtení) pro mě docela jednoduchý.
Krásný počasí.
Po škole návštěva knihkupectí, kde bych prostě mohla bydlet.
Linkinům už pomalu přicházím na chuť.
Ke všemu dneska nemusim nic dělat, tak si asi večer pustim The Tudors.

Na závěr dávám fotku svojí rozšiřující se kolekce originálních CDs:
Kdyby začalo hořet a já si musela vzít jednu věc, nejspíš bych popadla všechny originály :D

Mně se o tom vážně nechce psát :D
Proč? Protože o mně kamarádka tvrdí, že jsem něco hulila, což není pravda. Čím déle nad tím ale uvažuju.. :D

„Nesmíte pít, jíst. Když budete chtít jít na záchod, nesmíte se vrátit zpátky. Mobilní telefony musí být vypnuté.“ Tomu já říkám šikana.
Didaktickej test z češtiny jsem teda zčásti nějak otipovala. Slohu jsem se trochu hrozila, protože to mělo být na 500 slov. Ovšem na úvodní stránce bylo napsáno: Napište alespoň 250 slov. Z témat si člověk taky moc nemohl vybírat, nakonec jsem nasmolila nějakých 350 slov na téma: Každý má svůj životní příběh aneb Život píše romány. Trochu jsem si přibarvila skutečnost, ale čert to vem..
Docela paradoxně jsem si myslela, že sloh z angličtiny bude lepší než ten z češtiny. Téma: School rules are not necessary in modern schools. Nebo tak nějak to bylo. No a teď na to vymyslete cca 225 slov! Já ani nevěděla, co na to napsat česky, natož anglicky.. Nakonec z toho "nic" vylezlo asi 180 slov. Odevzdala jsem a šla domů.

Zítra docela luxusní den, protože mám až od jedný do tří.
Ve středu i čtvrtek se uliju z několika dalších hodin, protože ještě budu zkoušet francouzštinu. Další sloh, potěž koště..

A Thousand Suns dorazilo, takže se v nejbližším čase podívám na to, jak to veleslavné album natáčeli.
„Ještě něco ti přijde?“ komentovala máti, když jsem se jí šla chlubit s ATS.
„Jo, knížka, která vychází 14.,“ odvětila jsem jí.

Začínám mít špatnej pocit.
Hodně špatnej.
Byla jsem už rozhodnutá, že z těch dvou bloků k maturitě si vyberu ten ekonomickej. Jenže to jsem ještě nevěděla, z čeho se dělají přijímačky na cestovní ruch v Hradci.
A co takhle začít zpracovávat nějaký maturitní otázky, hm? Ta povinná četba na mě taky asi čekat nebude..

Co se týče mých snů, začíná to být pěkně šílený.
Nedávno jsem byla v Anglii. Vyrojili se tam policajti a vyhnali nás turisty z nějakýho mostu. Nějaká paní mě tak táhla s sebou, aby si koupila termosku.
O Anglii se mi tenhle týden zdálo ještě jednou.
Nebo jsem jela na kole do Brna - cca 170 km - přes pole a luka. V Brně byla pouť či co a já něco hledala. A zase tam byli policajti.

Proč..
.. mě včerejší ranní cesta busem málem rozbrečela?
.. se mi dneska mihla mozkem vzpomínka na Honzu?
.. mě všechno poslední dobou vytáčí?
.. už neskončí škola? Už to trvá moc dlouho!
.. vím, že na vysokou půjdu, jen nevím kam?
.. chci být na plese za princeznu?
.. se na mě ta holčička s čokoládově hnědýma očima v MHD dneska tak krásně smála a já si připadala úžasně? Vždyť jsem po dětech nikdy moc netoužila.
.. jsem závislá na twitteru? Vždyť facebook je přeci lepší, co tak všichni tvrdí.
.. jsem si právě objednala A Thousand Suns, i když mi moc nejede?
.. jsem zrovna včera přišla na jeden úžasnej song (Airplanes), když už prý rotoval v rádiu už o prázdninách? Na to si odpovím otázkou: poslouchalas vůbec rádio o prázdninách?

Hodně otázek, málo odpovědí.
Jinak tohle už je můj 500. příspěvek. Aby těch pětistovek nebylo málo, včera jsem tweetla 500. tweet.

Učení se na mě začíná valit.
Co mě štve je to, že nemám čas číst. A když, tak knížku, která se týká zase školy.
Teď nemyslím povinnou četbu, to je zas jiná kapitola.

Excuse moi, je dois apprendre nějaký blbosti..

Evidentně jsem se včera nudila, a tak jsem projížděla premiéry filmů.
Pár mě jich zaujalo.
Letopisy Narnie: Plavba Jitřního poutníka (ČSFD/IMDB)
Trailer nejde vložit, podívat se na něj můžete tady.
Půjdu už jenom z důvodu, že podívat se na Bena Barnese na plátně je velice.. lákavé.

Saw 3D (ČSFD/IMDB)

Můžete si říkat, že jsem morbidní, ale chci vidět vraždu Chazze.

The Runaways (ČSFD/IMDB)

Sice jsem už tenhle film viděla, ale což. Dakota válí.

Paranormal Activity 2 (ČSFD/IMDB)


(poslední) Harry Potter - 1. část (ČSFD/IMDB)

Nevím ještě, jestli na tenhle film půjdu, protože celá „Potterománie“ jde kolem mě.

I Am Number Four (ČSFD/IMDB)

Další Anglán mi učaroval - Alex Pettyfer.

Beastly (ČSFD/IMDB)

Zase Alex..
Film měl mít premiéru už dávno - v červenci. Nevím, co se zapříčinilo jeho premiéru až na březen příští rok.

Z dalších filmů se těším třeba už na třetí pokračování Transformers, Priest, druhého Sherlocka Holmese a v neposlední řadě taky na Breaking Dawn.