Life sucks

Budu se snažit přidávat sem zajímavý články ze světa a pohled do světových hitparád. Pokaždý vyberu nějakou zemičku a podíváme se, co tam hrajou:)

„Ta matika je hrozná...Ale není to mojí vinou.“ sdělil mi třídní. A já si jenom v duchu řekla, že má zatraceně pravdu. Nakonec jsem teda vyvázla jenom s jednou čtyřkou a mám taky docela dost trojek. Ale nejvíc si cením jedničky z ájiny. Zbytek mi je putna.
Žádná hodina nám neodpadla, takže jsem ve škole dřepěla do čtyř. Pak jsem byla asi na hodinu u babičky, když jsem vylejzala ze vchodu, viděla jsem, jak mi ujíždí 25 tak jsem potom byla ještě asi 10 minut u babičky. Poté sraz s máti ve "špáru" a domů jsme se dostaly o půl devátý. Já totálně vyčerpaná ulehla v devět do postele a spala něco přes 11 hodin. Taky jsem si koupila dost dobrý cédéčka. Jsou prázdný a na obalu je napsáno "BLACK VINYL DESIGN". Masakr!

Když Muse vyprodali Wembley, kolik lidí tam přišlo?
Pořád jsem na to zapomínala, až dneska jsem se podívala. Kapacita: 90 000 míst ( z toho 75 000 sezení!) Takže docela slušný. A nevěděla jsem, že i stadion může mít vlastní webový stránky!:)

Čtvrťáci měli veletrh fiktivních firem. A byl tam. V sáčku. Myslela jsem, že začnu slintat. Myslím, že jsem do toho zase spadla!

Řádí to je fakt. Dneska už nás nechybělo 13, ale „jenom“ 11. No a holky mi po tom, co jsem jim sdělila svoje příznaky oznámily, že mám chřipku. Ale stále chodim do školy!
Třídní mě vytáhnul k tabuli na něco, na co jsem se ani nepodívala. Při vyslovení mýho jména jsem hodila takovej znechucenej obličej, že bych si až přála, aby ho viděl. Ale nevim.
Potkala jsem HO. Dvakrát. Nejdřív jsem se ho snažila ignorovat, ale podruhý jsem se na něj už podívala. Sakra!
„Nechce-se-mi-s-nikym-mluvit“ nálada stále přetrvává. Hlavně že jsem teďka na chatu.

Dneska nás ve třídě bylo jenom 20! To znamená, že chybělo 13 lidí. Konečně jsem se ve třídě cítila v pohodě, je to pro mě docela stres sedět v jedný místnosti s tolika lidma!
Stále u mě pokračuje nálada „s-nikym-nechci-mluvit“. Nevim ale proč?

Chvíli se mi chce brečet, chvíli řvát po celym domě s nima refrén, ale pokaždý se u toho kroutim jak hadice:)

Našla jsem nechutně vtipný vtipy o Chuckovi Norrisovi:

Někteří lidé mají jednu mozkovou hemisféru větší než druhou, Chuck Norris má větší obě.
Chuck Norris za války sestřelil německé bojové letadlo tak, že na něj zamířil dva prsty a řekl: "Beng!"
Obrana planety Země před útokem nepřátelských mimožemšťanů se jmenuje Chuck Norris.
Chuck Norris může za velké stěhování národů. Národy prchaly před ním.
Jednou stál Chuck Norris v místě dopadu atomové bomby. Dodnes má trochu opálenější kůži.
Když si Chuck Norris odplivl, vznikly oceány a moře.
Chuck Norris umí dělit nulou.
Chuck Norris se jednou vymočil Michaelu Schumacherovi do nádrže, od té doby Michael Schumacher vyhrává jeden závod za druhým.
Bermudský trojůhelník byl původně Bermudský čtverec, to bylo předtím, než mu Chuck Norris ukopl jeden roh.

No a takhle bych mohla pokračovat! Tady najdete hromady vtipů. Přeju vám stejnej výtlem jako mám já:))

PS: Včera jsem vedla debatu s Panem X. No a vypadlo z něj, že by se mu líbilo, kdybych za nim přijela. „Tobě by se to nelíbilo?“ zeptal se. Já neřekla ani jo, ani ne. Nějak se do toho začínám zamotávat:)

Dělala jsem si na wikipedii jeden test. No a tohle mi vzniklo:

Jsem z toho celá chytrá ale co...:)
Na popud špatné nálady Pana X, kterej nevěděl „co je“, sem si ten test teda udělala. Bože, to zní jako kdybych byla těhotná:)

Slíbila jsem nějaký ty zajímavosti z naší konverzace. Tak teda:
Já: ...já tomu tak trošku věřim i když si myslim, že v tom má prsty i moje znamení
Pan X: ty jseš co?:-D
Já: beran a platí u mě, že hlavou zeď neprorazim jenže to budu pořád zkoušet znova a znova
Pan X: hele... nezkoušej to jo chci tě mít na Islandu v provozuschopným stavu...;-)
Já: jo v provozuschopným:-D
Pan X: jistě;-) k čemu by jsi mi byla v neprovozuschopným,hm?
Já: na to si odpověz sám:-D
...
Pan X: už nebudu pokoušet;-) i když to není můj styl,protože jsem provokatér,ale toe fuk;-) končím;-)
Já: vyhrála sem:-D
Pan X: mám se vrátit do boje?:-D
Já: chceš?:-D
Pan X: ne:-D vyhrála jsi;-) ale já si za to pak něco vezmu:-D nebo spíš vyberu:-D
Já: copak?:-D
Pan X: to si nechám pro sebe:-D
Já: ty zrádče teď bych ti chtěla vidět do hlavy:-D no i když...:-D
Pan X: :-D nech se překvapit;-)

Tak teda se nechám překvapit no...A Island nejspíš nadobro padl, teď jede FINSKO!:)

Dělo se toho teď strašně moc. Takže:
O víkendu bylo doma dusno. Nehorázný. Že prej pořád sedíme jenom u počítače. O víkendu se o to postarala jenom moje sestřička. No ale průser jsem měla i já.
Připadám si jako váza. Fakticky. Dusím v sobě vztek z toho víkendu, vůbec jsem ho nevybila a teď se to ve mně hromadí. Za chvíli přeteču a bouchnu. Ale tak že se toho až bojim.
Umřela nám sousedka. V pátek. V pondělí nám přišlo parte, no a odpoledne nám umřel Fredík. Andulka, kterou jsme měli 3 týdny. „Kdo to bude do třetice?“ ozvala se mámina ironie.
A pak mě chytla ta úžasná nálada, kterou nijak nemůžu pojmenovat. Není to deprese. Ale ten vztek mě hodně ovlivňuje. Jsem vyspalá (kupodivu) ale moje nálada je na bodu mrazu. Všechno mě v posledních dvou dnech rozčiluje!

Napadla mě až dneska, když jsem čekala na autobus.
Jelikož začíná druhý pololetí, rozhodla jsem se, že je načase dokázat třídnímu, co jsem zač. Zní to drsně ale tak strašný to nebude. Doufám.
Vlastně nic o mě neví. Nikdy jsem s nim nepromluvila víc než jednu větu. Ale on se ke mně chová tak, aby mě pochopil. A řekla bych, že se mu to nedaří.
Budu se snažit víc učit a míň sedět u počítače. Chci mít lepší známky. Nebo se o to aspoň budu snažit...

Možná už jsem použila podobnej název, a to sice „Vrrrr“. Ale to není podstatný.
Mám plnou hlavu myšlenek. To se nedají jenom tak někam odložit, nebo ty, které už nepotřebuju, zahodit?
Včera jsem byla "pozvána" na menší výlet. No, trošku delší. Jestli prý po střední nechci jet na Island. Samozřejmě, že by se mi to líbilo, ale za jakou cenu? Jen tak si (údajně na rok) odjet do zahraničí, jazyk umět aspoň na tý základní úrovni, lidi, ty mě rozčilujou všude a vždycky, a nemít žádnou jistotu, jak to všechno nakonec dopadne. Nevědět kde bydlet, kde co hledat...Neuvedu člověka, který mi to nabídl, ale je mi možná blíž než já si sama uvědomuju. Naprosto perfektně si rozumíme, víc už to snad ani nejde. Vzkaz pro něj: „Podpatky...Na to nezapomenu...Nevim, jak v listopadu s tim kinem...Nejsem tak odvážná, jak si myslíš...A ten příjezd si rozmysli, to co říkáš teď, nemusí za čtvrt roku platit. Mám Tě ráda, ale nevim jak seš na tom ty ve vztahu ke mně...“
Další myšlenka: že prý si budem vybírat volitelný předměty do třeťáku...Jestli si třídní myslí, že pudu na matiku, tak je na omylu. Už sem řekla, chci maturovat z angličtiny a ne z MATIKY!
Ani kdybych na ten seminář šla, "nerozpočítá" mě tolik, abych z ní maturovala.
Jsem psychicky vyčerpaná. A nevyspalá. Včera jsem byla na ICQ s tou osobou, říkejme mu Pan X, a kecali jsme skoro do desíti. Ale jako paráda nemělo to chybu:)
Když se mi bude chtít, vytáhnu nějaký "špeky" a dám si je sem:)

Artist on Artist: Nikki Sixx & Chester Bennington

No copak jsem to nenašla:))

Naprosto úžasnej obrázek...:)
Nevim proč, ale jsem hrdá na to, že nejsem fanatická fanynka a že jsem nikdy nebyla. V nejbližší době to ani neplánuju!
Víc obrázků tady

Takže:
Dneska přibude videjko a fotečka. Fotečka je "záznam" z chatu, když jsem byla 10 hodin v jedný místnosti. Můj dosavadní rekord:)
Videjko je o ovečce, která asi rozumí lidský řeči:)


Taunting Sheep in New Zealand from gerroffme on Vimeo.

A ještě Paramore a jejich Decode:)

Pondělí: Nic moc. Už si to ani nepamatuju. Jen že najednou bylo asi 20 čísel sněhu a já si užívala plnými doušky.
Úterý: Ráno jsme přijeli pozdějc na terminál a tak sem toho kluka nestihla.
Středa: O minutu nám ujela 11 a pak jsem ho viděla jenom zezadu. Došlo mi, že bych toho asi už měla nechat.
Čtvrtek: Žádná deprese. Tělák odpadnul. Pohoda. Připadala jsem si nějaká podezřele moc našprtaná. Tak doufám, že to aspoň k něčemu bylo a že nedostanu čtyřku na výzo.
Pátek: Nic. Spěch. Pohoda. O IKT třídní vtipkovat, takže se to dalo přežít.
Dneska (sobota): Vrrrr musim si udělat slepou mapu na zemák a ten pos*anej excel. Že se mi to ale vážně chce dělat!

Neměla jsem na to náladu napsat to tak to píšu dneska.
Jaký překvapení asi nastane, když napíšu, že jsem četla Rozbřesk(Breaking Dawn). Jenže ne do půl druhý, ale skoro do sedmi do rána!
Vzbudila jsem se ve čtvrt na dvanáct. No a mohla jsem rovnou obědvat. Než jsem se nadála, byli tři hodiny a já si musela dělat úkol na IKT.
Dočetla jsem to v devět a pak šla s příjemným pocitem spát.
Dneska jsem kupodivu vstala úplně normálně. Samozřejmě jsem protestovala, že se mi tam nechce, jenže to ke škole prostě patří.
Klučinu jsem celej den neviděla a třídní mě nevyvolal k tabuli. Ignorant.
A za chvíli si dám na blog playlist...

Nakonec jsem do toho kina jela sama. Včera. Nemusela sem se na nikoho spoléhat - jen sama na sebe. Nejdřív mi přišlo zvláštní, že jdu do kina sama. Ale nebyla sem jediná. Sál byl docela zaplněnej, ještě že sem si zarezervovala fleka...:)
Řekla sem si, že domů pojedu autobusem. Jenže sem vylezla z kina a venku sněžilo. Tak jsem šla pěšky a celá se doslova rozplývala. Lidi na zastávkách na mě docela koukali, jestli náhodou nejsem blázen. Do toho jim ale nic není...
Dneska se mi zdál sen. Jen už si moc nepamatuju, co v něm bylo. Odehrávalo se to v nový budově školy. Potom jsem nějakým záhadným způsobem ztratila mobil. Seděla sem na lavici a za mnou byl opřenej Robert Pattinson alias Edward (už mi hrabe!). „Nenašel bys mi mobil?“ zeptala sem se ho. On se tak nějak divně podíval. Pak nevim. Okno z rána se zvětšuje. Běžela sem chodbou a Pavlíčková (naše učitelka na tělák) zamykala šatnu. Křičela sem na ni paní učitelko ale podlaha tak klouzala, že mě zastavila až zeď. Pak sem běžela nazpátek myslim a potkala Jakuba (spolužáka). Ptala jsem se ho, kde mám tašku, jenže on se rozeběhnul pryč. Za ním jsem si všimla toho ze čtvrťáku jak vycházel z těláku. Jen sem se otočila a dál už nevim. Prostě realita versus fantazie...