Life sucks

Ach jo!

... časně ráno a já zase sedim/ležim u počítače.
Musela jsem si pustit Upírova pomocníka. Jelikož v českých kinech to bude kdoví kdy, našla jsem si to sama.
Místama je to vtipný (např. když Darren v rakvi hraje hry na mobilu, zatímco Crepsley kope; nebo taky když to napálí do značky dej přednost v jízdě při zkoušení "superrychlosti"). Hadí muž byl působivej a Salma Hayek a její bradka byla... no, zajímavá :D Akce byla až na konci, i když ne moc.

Taky jsem se dívala na The Italian Job. Tenhle film mě fascinuje! A nejen proto, že tam jezdí 3 naprosto krásný autíčka. Všechny ty loupeže do sebe zapadaj, i ty nejmenší detaily jsou promyšlený.

Ale teď už jsem pekelně unavená. Jdu si dopřát svých (doufám) 11 hodin spánku.
Dobrou noc.

Tak jsem dokoukala film, kterej se do českých kin dostane až za 14 dní. Konkrétně 18. března.

You gave him what he asked.

I gave him what he needed.

Recenze mi nikdy moc nešly, tak to vezmu zkratkou.
Prvních 20 minut je celkem o ničem. Zajímavý to začne být až tou paní, která leze po stropě. Dostala pánví po hlavě a stejně se zvedla. V tomhle filmu se našlo pár akčních scén (Michael x Gabriel nejlepší), mouchy fuuuuj, andělé byli taky vymakaný ale přišlo mi, že to bylo moc krátký. A taky mi bylo divný, jakto, že Charlie mohla chvíli po porodu (no ale co já vim, jak dlouho to bylo) chodit a ták. To bylo divný.
Paul Bettany zazářil, herec v roli Gabriela taky. Ale Paul byl beztak lepší! Hádám, že se na něj půjdu znova podívat do kina.
Tyto obrázky a další jsou ze stránky moviezone.cz

Neplánovala jsem sledování dalšího ranního zápasu. Ale vzbudila jsem se před šestou, a tak jsem šla koukat na posledních 10 minut. To jsem neměla dělat.
Když i Švédové smetli Finy 3:0 (nebo kolik), tak jsem čekala, že to Češi taky zvládnou. I když už zápas s Lotyšskem leccos naznačoval...
Zbývaly (asi) 4 minuty do konce, když nám dali góla. Naštvalo mě to. Pak si Vokoun odjel na střídačku a dali nám i toho druhýho.
Jak paradoxní, že jsme Slováky porazili v základní skupině a oni přesto jdou dál, zatímco našinec balí domů.
Moooooc mě potěšil výsledek Kanady, která přehrála Rusáky 7:3. Hezky to tady o tom zápase napsali. Go, Canada, go!

No to byl zase den. 10 hodin ve škole!
V 5:55 mi zazvonil budík. Tak jsem vstala, zapla televizi a hledala hokej. Jenže se mi ty čudlíky nějak pomíchaly a nemohla jsem najít ten s číslem 2. No nedivte se, takhle po ránu! Nakonec jsem ho teda našla.
Zhruba v 6:05 naši vedli 2:0. To bude v pohodě, myslela jsem si. Čistila jsem si zuby a slyšela jsem komentátora v televizi křičet (nebo nekřičel?). 2:1. Jen jeden gól, to dáme...
Bylo 6:15, když jsem si nazouvala boty. Teď už komentátor křičel, že je vyrovnáno. Odolala jsem a nešla se podívat k televizi, protože bych jinak přišla pozdě na laborky.
A protože mám hradecký spolužáky a ti koukali do konce, řekli mi, že jsem to teda uválčili v prodloužení. Teda jestli takhle budou hrát i dneska...!
Btw. (dneska L. přišel na to, co že to znamená, když to asi S. zmínil) mám bolehlav, hlad jako vlk, spala bych celej den a vůbec, ale vážně vůbec se mi nechce učit na ekonomiku. Místo toho asi zhltnu nový číslo Pevnosti.

Ještě něco... sabotáž. Nejdřív ne z mojí strany, ale dneska jsem se prostě neudržela...Můj spolužák se nejspíš tak nudil, že začal počítat slova "tak" a "takže" kdykoli je třídní řekla...Nakonec to bylo 88x "tak", 84x "takže" a "jo" řekla 32x. Já dneska s I. počítala taky. Vyšlo nám 70x "tak" a 64x "takže". Upozornění: nepočítaly jsem to od začátku hodiny a Iva občas nedávala pozor, takže "tak" není kompletní :D Ale jinak nářez, ne?
Jinak mám dneska tendenci se zase tlemit. Na ajině to gradovalo, S. nás připravoval na maturitu a pro každýho si připravil dialog. Já se měla omlouvat a jít dřív z hodiny.
„(...) Ok, you start.“
„Hmm.. I don't know, you start.“
Nakonec začal a já jenom z paměti tahala hodiny.

Původní obrázek z Gap Outtakes 2006...
... a ten samej obrázek, jen trochu vylepšenej. Looks good!

Aneb jak komentoval náš hokejový výsledek pan učitel na matematiku.
Teda až potom, co zjistil, že na ty matice, co psal na tabuli, koukáme jak blbci. On nám to desetkrát vysvětlil, ale mě to bylo stejnak nanic. Prostě nepobírám.
K tomu hokeji - ne že by naše hokejky byly špatný, to ani náhodou. Jen ti Rusáci mají poslední roky sakra dobrej tým. Na druhou stranu můžem bejt rádi, že nám nasázeli "jen" 4 branky, šancí měli daleko víc. Ale to my taky.
Já se tak těším do kina! Příští týden hodlám jít na Upírova pomocníka a na Legiona - teda pokud to budou hrát.
No a zítra zase jedu navštívit bábinku, protože ve středu máme 10 hodin. Achjo. Ještě musím zjistit, od kolika hrajem ten hokej, třeba by se učitelka nechala ukecat a koukali bychom...

No jo, já si prostě nedám pokoj. Šla jsem spát s mokrýma vlasama a pak to tak dopadá. Na druhou stranu musím říct, že to vypadá naprosto úchvatně. Chtěla jsem to nalakovat, aby to vydrželo, jenže moje sestřička někam dala lak a já ho nemůžu najít. Mrcha.
Obrázky ze středy (zase z práva):

"Útěk z vězení", jak jsem to nazvala já. Stojící guma byla Bellick a ta uvnitř tužek byl Michael Scofield.

Co mě na tý Samaře tak fascinuje? Každopádně jsme jí vymyslely novou kolegyni - čínskou Samaru, prase.

Hezký, ne?

Dneska mám mooooc práce. Učit se, číst, dokoukat Into the Wild, skládat puzzle a dál nevím. No a od devíti hokej!!

Nakonec jsem šla fakt spát a hokejistům jenom přála štěstí. A ono to vyšlo. Češi - Lotyši 5:2.
Znepokojuje mě ale, že zítra je hokej do 23:30, tzn. kdybych koukala až do konce, spala bych nějakých 6 hodin. Vzhledem k tomu, že máme v pondělí 9 hodin - a hned první hodinu právo, i když to už mě netíží - to není nejlepší nápad.
Noha bolí jako čert. Není nejlepší na nataženej sval nechat ho v klidu a teple? Takže se budu válet v posteli a číst a koukat na filmy s Kristen Stewart. Such a great actress!

Poslední dobou propadávám instrumentální hudbě. V noci jsem se snažila usnout s Carterem Burwelem, neúspěšně. Skvělej je taky Hans Zimmer a jeho soundtrack k Sherlockovi Holmesovi. Alexandre Desplat a jeho 'To Volterra' nebo Two Steps From Hell - Moving Mountains ani nepotřebují slov.

Z češtiny jsem zkoušená nebyla. Takže moje "schopnosti" mě zklamaly.
Jsem vybitá jak baterka. Doslova.
Chuck nás zase proháněl kolem takovejch barevnejch.. no, jak se tomu nadává? To je fuk, prostě jsme kolem toho musely běhat. Pak jsme hrály softbal v malilinkatý tělocvičně, ale on si vymyslel jiný pravidla a mety byly velikosti žíněnky. Protože jsme musely běhat jak střelený z jedný strany tělocvičny na druhou a poté dokonce podbíhat pod kozou (se svou velikostí jsem neměla problém), stalo se mi, že jsem sjela na kolena, spálila si je a natáhla si sval ve stehnu. Zítra, až budu chodit, budu brečet. A pajdat.
Po škole jsem šla shánět Levou ruku boží. A sehnala jsem! Za 399,-, maminka bude potěšená. V levných knihách jsem narazila na kalendáře. Zpočátku mi nepřišlo divný, že si kupuju kalendář a on už je druhej měsíc. Ale Chris Martin mě prostě dostal :)

Přemýšlím, jestli mám jít teď spát a večer/ráno koukat na hokej, nebo jít koukat na The Messengers a Supernatural a prospat se příjemných 10 hodin. Každopádně spát půjdu tak nebo tak, trvá mi strašně dlouho dohnat spánkovej deficit. A krom toho v neděli stejnak budu vzhůru dlouho, když hrajem s těma Rusákama.

Protože jsem se nakonec rozhodla jít ráno do školy (i když ve třídě zaznívaly názory, že se lidi na první hodinu bodnou, aby na něj mohli koukat), viděla jsem jenom první třetinu. Eliáš to jistil. A máma taky, protože jsem jí přikázala napsat mi zprávu kdykoli padne gol. Nakonec to teda nároďák uválčil na 3:1.
Ta pravá sranda ale začne teprve až v neděli.
„Já se dneska budu muset podívat na právo, protože cítím, že mě zítra vyhmátne,“ říkala jsem v úterý Áje o učení.
„Tak si vyzkoušíme ještě někoho...Nikolo, řekni nějaký číslo,“ požádala učitelka. Ne mě, jinou Nikolu.
„Já nevim... třeba 67.“ Učitelka promýšlela kombinace.
„7 mínus 6,“ no a samozřejmě, že jsem šla.
Za poplatek 100 korun vám řeknu, co vás čeká. Jo, abyste o tom věděli, včera odpoledne jsem prorokovala, že zítra budu z češtiny, tak uvidíme.

„Jestli ty fakt někam pojedeš, já začnu žrát pampelišky!“ byla tátova reakce na to, že jsem řekla, že o prázdninách možná odjedu na brigádu.
„Tak fajn, to si natočim!“
Napsal mi nějakej Edie, tak jsem mu napsala taky. Nakonec z něj vypadlo, že jestli ta farma nevyjde, cituju - „ok tak zatim budu dal hledat kdyžtak ti dam info když nic nedopadne tak vyrazime do anglie a budem hrat jako potulni zpěváci budeme se toulat po skotských horách a tak “ Proč? Sakra proč mi tohle vy chlapi děláte?
Víte co? Já jdu koukat na Twilight. Těpéro.

Zase jsem byla zkoušená. Z francouzštiny. A víte proč? Protože jsem dostala celkem špatnou známku z písemky. No, učitelka u mě bere 3+ za špatnou známku, protože ví, že mám na víc. Já to vím taky.
„Tak kohopak si vyzkoušíme... Co třeba slečna Bezvodová? Má tady tu známku z písemky... Já bych jí zlomila ruku, kdykoli se jí dostane do ruky tužka.“
Tak fajn, do toho! myslela jsem si.
Je paradoxní, že moje jazykové schopnosti jsou opačné - anglicky umím psát, ale ne mluvit; francouzsky zase dobře mluvím a ne píšu.
Začínám uvažovat o brigádě v Anglii během letních prázdnin. Jela bych tam sbírat ovoce nebo tak něco. Dokonce jsem už našla inzerát, kde nějakej kluk hledá někoho k sobě. Já bych taky nerada jela sama...

No, vypadá to, že už nebudu moct dlouho čekat. Na světě jsou další fotky z Eclipse. K nakouknutí jsou na stránce intoxicated. Nemám odvahu se tam dívat, jenže stejně asi podlehnu..
Dnešní den byl přesným opakem pondělí z minulého týdne! Nevytáhla mě z práva, což bylo štěstí. ALE! Vytáhla mě z dějáku, ale protože mi šestý smysl napověděl, abych se na něj podívala, dostala jsem za dvě. Nakonec jsem šla na opravu z ekonomiky, taky za dvě. Málem jsem sice umřela nervozitou, ale stálo to za to. Už jen jeden předmět a dá mi pokoj - aspoň prozatím. To je tak lákavá představa...!!
Včera jsem se opět hrabala v mp3. Už tam není nějakých 600 písniček, to ani náhodou. Konečný stav (co je teď, kdoví, jak dlouho to bude platit) se zarazil na čísle 979. A pořád tam mám místo cca na 200 songů. Hmm, já tu empétrojku žeru.

To už si ze mě asi střílej, ne?
Chápu, že je olympiáda a ták, ale 40 minut seriálu by se do programu určitě vešlo. Navíc to je jenom jednou za týden. Ale místo toho se televizní stanice CW rozhodla, že 15. díl TVD budeme moct zkouknout až 25. března. Díky, suprovej dárek k narozkám!
Místo toho, abych skučela, že jsem táák moc závislá, jsem si našla jinou zábavu. Supernatural - pro ty, kteří radši českej dabing Lovci duchů. Včera jsem si dala pilot a dneska budu pokračovat.
Taky jsem našla dalších pár knížek k přečtení - Anitu Blake, takže kromě Steva, Rozbřesku a Čtvrtýho rozměru lásky mám co dělat.
Kromě toho se taky musím učit. Už se vidím, celá žhavá.
Jenom týden a ty naši hokejisti začnou hrát hokej.. jaj!

Trošku jsem surfovala na imdb.com, abych našla další herce z obsazení Eclipse. A překvapila mě tam jedno jméno - no, jméno, ani ji neznám.

Takže tahle slečna má hrát novorozenou upírku Bree, která tak dychtí po Bellině krvi. Ta scéna se mi líbila. Bree, s karmínově červenýma očima, klečí na zemi a čeká, co se s ní bude dít. A přitom pořád probodává Bellu pohledem.

A tenhle týpek má hrát Rileyho? No, Eclipse bude nejlepším dílem. Na papíře i na plátně. Trochu mi připomíná herce z Eragona. Jen si nemůžu vzpomenout na jméno...Jo, Ed Speleers. Co já bych bez tý databáze dělala?

Nakonec tenhle úžasnej obrázek. Jelikož máme do školy na ájinu udělat nějakou prezentaci na téma záhady a já se rozhodla pro Stonehenge (zase Anglie, sledujete to, jo?), hledala jsem obrázky a našla tenhle. Originál najde tady.

Podobnej název blogu i název článku, ale čert to vem...
Včera jsem byla naštvaná. Hodně. I. měla pravdu, když řekla, že se asi učitelka snaží mě naštvat. Vyzkoušela mě totiž z ekonomiky a dopadlo to neslavně.
Stála jsem u tabule a ona se mě ptala na mzdy. Říkala, že jsem mimo (ať mě už dlouho neštve!!!!), když nejsem schopná k tomu tématu něco říct. Jenže já něco věděla, prostě jsem to jenom nechtěla říct. Ona ani tu kuli nedá zadarmo.
A pak právo...
Zřejmě jsem našla kamaráda, kterýho jsem neviděla zhruba už 10 let. Jéé, to byly časy, kdy si naše "banda" hrála u babičky za barákem...
Někde jsem četla, že mračit se je namáhavější než se usmívat a tvářit se v pohodě. Že prý je při mračení potřeba zapojení více svalů v obličeji. Mně to tak nepřipadá. Jde mi stejně snadno jedno jako druhý.

Oficiálně začalo druhý pololetí, takže se musím snažit.
Vyštrachala jsem, že jsem 19. ve třídě co se týče průměru. Z 34.
Přežila jsem dnešek! Včerejšek se zas tak moc netáhnul. Ani jsem se nenadála, když bylo sedm večer a já šla spát. Teda ale nejhorší to bylo v osm ráno (koukala jsem na kreslenýho Spidermana a Batmana) a taky ve tři odpoledne. To moc nechybělo k tomu, aby mi spadla hlava.
Spala jsem jak zabitá, fakt, ani výbuch granátu by mě nevzbudil. Když mě pak ráno dlouho budil budík, to už bylo jiný kafe. Koukala jsem na telefon, jak kdybych tu věc neznala. Uvažovala jsem nad tím, jestli mám vstát, nebo jít ještě spát. Vůbec jsem netušila, co je za den, jestli jsou prázdniny nebo už ne. Samozřejmě, že už ne. A vypadala jsem zase jako ovce. Předpokládala jsem, že se do 6:10 stihnu vzbudit a vlasy si vyžehlit. Já bláhová!
11 hodin mi nestačilo. Si to vemte - 33:11 - hodiny vzhůru : spánku. Takovej nepoměr!
Nicméně jsem všechno dočetla. Ale poslední asi 2 kapitoly si budu muset dát znova, protože už to bylo vážně na hraně.
Terezka dostala povolení dát mi facku, kdykoli mě uvidí spát. Ale udržela jsem se sama.

On se ze mě asi stal romantik. Boooože, já jsem plná protikladů!

No, vlastně to bude víc než 24 hodin beze spánku.

Včera?
Zhltla jsem první díl. A musím se přiznat, že mě to baví.
Nečekejte žádný upíry, vlkodlaky nebo čarodějnice, ale duchy.
Příběh vypráví šestnáctiletá Suze, která je mediátor. Duchy vidí a má za úkol pomoci jim přijít na to, proč nejsou v nebi/pekle.
Zrovna se přestěhovala z NY do severní Kalifornie do domu, kterej toho má už hodně za sebou. Tam potká prvního ducha ve svém novém domově – Jesseho, querida.
Prakticky hlavní zápletkou tohohle dílu je zbavení školy ducha Heather, která si prostřelila hlavu u domu rodičů jejího (ex-)přítele, který se s ní rozešel na Štědrý den. No a ona zuří a ničí.
Jak to dopadne? To si přečtěte sami, doporučuju to!
20:24
Ten způsob, jakým kočka mňoukala až mi to trhalo uši, asi měl svý opodstatnění. Vypadá to, že ji zbouchnul místní kocour. Ale kterej z těch, co tu chodí, nevím. Nechcete někdo kůtě? Vydržte ještě tak 60 dní.
Koukám na Dextera. Teď zase řádil, tekla krev a já se tomu smála. Vážně je se mnou něco v nepořádku. Tohle už přeci není normální.
21:34
Poslední díl Dextera. A já jsem solidně v šoku. Takhle to nemůže skončit!!!
No, tak jsem se zklidnila a zažrala jsem se do druhého dílu Mediátora. Návykové!
23:05
Beru zpět to, že v Mediátorovi nejsou upíři, čarodějnice a podobný stvoření. Zrovna se tam objevil upír. Já mám na to asi čuch, nebo už nevim.
(Po pár stránkách)
Tak to byl „falešnej“ upír. On si na něj jen hrál.
1:09
Dočetla jsem druhej díl. Ale už jdu spát za zvuku otčímova chrápání.

6.2. 17:02
Hahá, musela jsem si nastavit budík na 10:06, abych se mohla dívat na Marca Pola.
„Na co to čumíš?“ optala se mě máma, když přišla z práce.
„Na Marca Pola,“ odpověděla jsem.
Lhala jsem. Čuměla jsem na Iana Somehaldera a na ty jeho neuvěřitelně modrý oči. Připomínal mi Jareda Leta a videoklip k From Yesterday. Určitě to tam bylo, to stejný místo, v Číně.
Moje mladší vlastní sestra je jako osina v zadku. Jen asi o miliardu procent horší. To, že jí dám mírnou facku, nepomáhá. Zjišťuju, že tak nějak mám v sobě sklony k násilí. To vysvětluje smích, když jsem včera koukala na Dexe. Bojím se, že když jí jenom o trochu víc stočím ruku, tak že jí ji zlomím. A proto se snažím krotit a přecházím k ignoraci.
Zabralo to! Je pryč, konečně.
Dočetla jsem Zatmění, ale Rozbřesk asi nenačnu, protože mám jiných 5 knížek, co jsem si včera donesla z knihovny.

7.2. 2:34
Už jsem u čtvrtýho dílu.
Myslím, že mám problém. Bolí mě půlka tváře, takže si myslím, že mi začaly růst osmičky, a to asi obě – nahoře i dole. No, zachvátila mě panika. Stačilo, když mi vyprávěla I., co jí zubák prováděl. Navíc zrovna netoužím vidět tu pošahanou zubařku!

No a teď je... 5:35.
Wow, 3. + 4. díl na jeden zátah!
Nezamhouřila jsem oči (bez čtyř hodin) celý den. Dneska bude sakra náročnej a dlouhej den.
Potřebovala bych něco, co mě udrží naživu. Kofein? Na kafe nejsem zvyklá, kdoví, co by to se mnou udělalo. Red Bull? Doma nevedeme. Už tak je špatný, že si rozhazuju svoje "vnitřní hodiny". Bojím se, že když usnu, zítra do školy prostě nevstanu. Každopádně, můj sarkasmus bude dnes smrtelný...
Jinak zuby už nebolej, tak co to ksakru bylo?!

Je k nevíře, jak dlouho trvá člověku, než pozná sám sebe. A to jsem teprve začala.
Včera večer jsem se dobrovolně vzdala jedenácti (přinejlepším) hodin spánku tím, že jsem si strčila sluchátka do uší a usínala u One Republic. Potom jsem změnila kalibr, pustila jsem si Muse a záznam jejich živáku HAARP.
No a přemýšlela jsem a přemýšlela...
...až jsem z toho nakonec vytuhla.
Někdy brzo ráno mě vzbudilo mňoukání kočky. Teda, ona už to zase umí? Jenže to byl nářek a mně z toho běhal mráz po zádech. Takže jsem si zase strčila sluchátka do uší. Jasně, na horory koukám v pohodě, ale jakmile zamňouká kočka!

Edit 13:16

Charliiiiiie :D
No tak jsem dopoledne byla v knihovně, kde jsem zase zuřivě vybírala a pak jsem musela na poštu pro mámin vánoční dárek (přišel tuhle středu, řekla jsem jí, že to má předčasně ke svátku). Uřícená jak kůň jsem si doma vypálila Live from Abbey Road a teď jdu spát. Tak zatim

Fotky od Muse na Twitteru:

Zajímavá návštěva :D

„Matt je trošku unavený z rozhovorů“

The Subways zase přijedou do Prahy! A lupen stojí jenom 400,-, což není moc.

Navštívila jsem novou zubařku. Za těch deset minut, co jsem tam byla, si zasloužila moji nechuť ji navštěvovat. Našla by mi v puse i to, co by tam nebylo. Rejpala mi do zubů někdy s takovou intenzitou, že jsem si myslela, že mi ty zuby chce vytrhnout.

Zase jsem byla v kině. Zase na NM. A zase to bylo famózní.
Došlo mi, jak moc mě hradeckej Cinestar rozmazlil. Červený měkký sedačky, malej sál, ticho ale taky pořádnej zvuk... Ve Dvoře to bylo jiný. Jejich kino vypadá už zdálky jako divadlo. O tom, že mám možnost ten film zase vidět mě informovala máma včera. Nemohla jsem odmítnout, chtěla jsem vidět rudovlasou Victorii a karmínově rudý pláště v ulicích Volterry. Natěšená jsem byla tak, že jsem v noci nemohla pořádně spát.
Sešla se tam snad všechna mládež pod 15, co ve městě byla. Taky během filmu do sálu přišel takovej pán. Čtyřikrát. Mně přišel jako čmuchací pes.
Pak jsme šly se sestřičkou po městě a já narazila na otevřenou trafiku. V osm večer! A protože jsem moc chtěla Pevnost, šla jsem tam. Pán tam počítal noviny a já nechtěla čekat, takže jsem trošku zaklepala. No a on pak otevřel a spustil přednášku o tom, že se lekl, že za den tam přišlo 100 lidí a nikdo neklepal, to jenom já. Tak jsem se omluvila a poprosila o Pevnost. Důchodce postřílet!!
Cestou domů jsem viděla noční zámek Kuks, kterej byl neuvěřitelně krásně osvícenej :)

Moc si na ten Twilight nezvykejte, nebude tady dlouho.
Našla jsem tuny krásných layoutů, takže bych mohla každý týden mít jinej. Ale ne.
Protože tady na tom (Twilight) není moc vidět text, a to i přesto, že jsem se hrabala v HTML a změnila barvu z oranžový na bílou.
Jedno vím jistě, bude to tmavej layout. Na knížky možná dám nějakej světlejší.
Za chvilku článek zedituju a odkážu vás na pokusnej blog, kde budou ty layouty vidět.

Později je teď. Nadávat na otčíma nemá cenu.
Na mém provizorním blogu se můžete podívat na ty nejhezčí šablony. A do komentářů můžete napsat, kterej se vám líbí :)

Jinak jsem hledala na stránkách Free Blogger Templates a Blogger Templates.

Chuck Norris je první člověk, který porazil betonovou zeď v tenise.
Chuck Norris našel odjištěný granát. "Granát", pomyslel si Chuck Norris. "Chuck Norris," pomyslel si granát a raději se rychle zajistil.
Původní příběh Pána Prstenů obsahoval Chucka Norrise místo Froda Pytlíka. Byl jen pět stran dlouhý, Chuck Norris vyřídil Saurona v polovině první kapitoly.
Stačí, když Chuck Norris řekne "Shit" a všichni se poserete.
Na konci dílu Walker : Texas Ranger nejede seznam herců, ale seznam ůmrtí během natáčení...
Chuck Norris dokázal udělat zločin tak,že ho nedokázal vyřešit ani Mentalista.
Když Chuck Norris plive semínka vodního melounu, strčí hravě do kapsy každý kulomet.
Chuck Norris nechodí do kostela, Chuck Norris si věří
Co znamená zkratka CIA? Chuck in action.
Když do vyhledávače google zadáš Chuck Norris, zbývá ti 5 minut života.
Chuck Norris nepotřebuje připojení na internet, zná ho celý nazpaměť.
Kdo se směje naposledy, tomu řekl vtip Chuck Norris.
Chuck Norris doesn`t sleep; he waits.
O Chuckovi Norrisovi a jeho tajemných silách je natočen celý seriál Ztraceni.
To be or not to be? That is the question. The answer? Chuck Norris.
Chuck Norris dokáže vysvětlit Tittelbachovi, co je to ofsajd.
Chuck Norris nechodí na houby, vycvičil si je, aby se samy hlásily u dveří jeho domu.

:D:D:D:D:D:D:D:D:D:D

Začala jsem skládat puzzle:Jenže jak jsem dneska zjistila, ono to asi nebude tak jednoduchý. Pořád samý větve, větve, větve. Nebo její vlasy (jestli to teda jsou vlasy).