Life sucks

No to byl zase den. 10 hodin ve škole!
V 5:55 mi zazvonil budík. Tak jsem vstala, zapla televizi a hledala hokej. Jenže se mi ty čudlíky nějak pomíchaly a nemohla jsem najít ten s číslem 2. No nedivte se, takhle po ránu! Nakonec jsem ho teda našla.
Zhruba v 6:05 naši vedli 2:0. To bude v pohodě, myslela jsem si. Čistila jsem si zuby a slyšela jsem komentátora v televizi křičet (nebo nekřičel?). 2:1. Jen jeden gól, to dáme...
Bylo 6:15, když jsem si nazouvala boty. Teď už komentátor křičel, že je vyrovnáno. Odolala jsem a nešla se podívat k televizi, protože bych jinak přišla pozdě na laborky.
A protože mám hradecký spolužáky a ti koukali do konce, řekli mi, že jsem to teda uválčili v prodloužení. Teda jestli takhle budou hrát i dneska...!
Btw. (dneska L. přišel na to, co že to znamená, když to asi S. zmínil) mám bolehlav, hlad jako vlk, spala bych celej den a vůbec, ale vážně vůbec se mi nechce učit na ekonomiku. Místo toho asi zhltnu nový číslo Pevnosti.

Ještě něco... sabotáž. Nejdřív ne z mojí strany, ale dneska jsem se prostě neudržela...Můj spolužák se nejspíš tak nudil, že začal počítat slova "tak" a "takže" kdykoli je třídní řekla...Nakonec to bylo 88x "tak", 84x "takže" a "jo" řekla 32x. Já dneska s I. počítala taky. Vyšlo nám 70x "tak" a 64x "takže". Upozornění: nepočítaly jsem to od začátku hodiny a Iva občas nedávala pozor, takže "tak" není kompletní :D Ale jinak nářez, ne?
Jinak mám dneska tendenci se zase tlemit. Na ajině to gradovalo, S. nás připravoval na maturitu a pro každýho si připravil dialog. Já se měla omlouvat a jít dřív z hodiny.
„(...) Ok, you start.“
„Hmm.. I don't know, you start.“
Nakonec začal a já jenom z paměti tahala hodiny.