Francouzština je občas krásnej jazyk. Nadpis znamená smrt.

V noci mě parádně vyděsil sen. No, dalo by se říct, že to skoro byla noční můra.
Nějak jsem se dozvěděla o smrti mého nevlastního bratra. Toho mladšího. Toho, se kterým byla vždycky sranda a se kterým jsem vyváděla různé lumpárny, když jsem byla menší. Ve snu se objevil babiččin panelák a nějaký obchod, kde už jsem to nevydržela a emocionálně se sesypala. Po probuzení jsem zjistila, že mi tečou slzy po tvářích.
Ve snu to vypadalo tak, že mi na něm dost záleželo, ve skutečnosti je to spíše ale pravý opak. Divila jsem se, proč jsem ronila slzy kvůli někomu, kdo mě tak nebere. Zároveň jsem si to ale vyjasnila. Prostě zvláštní sen, který mi nejde na mozek.

Škola sucks. Učitelé se rozhodli, že nám pokoj prostě nedají. Dnešní čtvrtletka z matiky ale byla dost vtipná.
Já, jelikož si zhruba poslední měsíc nepíšu nic do sešitu, jsem se neměla z čeho učit, a proto jsem asi dvacet minut s lízátkem v puse koukala střídavě z okna a na zadaní písemky, které jsem naprosto nerozuměla. S pomocí Ivina zázračného sešitu jsme nakonec opsaly alespoň jeden příklad, protože ty ostatní nám naprosto nic neříkaly.

O víkendu jsem byla makat u máti v práci. Slyšet byl neustálý smích a já si říkala, aby se kolegyně se svými soukromými vtipy podělily, protože mi ostatní se chtěli taky pobavit. V sobotu jsem domů přijela o půlnoci, udělala jsem si popkorn, z lednice vytáhla energeťák a šla dočítat dvě knížky. Spát jsem šla v pět ráno a v neděli šla zase makat. Velice vyčerpávající. Ale devět stovek v kapse :)

Angličtinářka se z nás pokoušela vytáhnout nějaký věty a zadala nám různá témata.
Kdybych zabila nevinného člověka a tím ukončila hlad ve světě, udělala bych to?
Kdybych měla dar zabít člověka tak, aby to vypadalo jako přirozená smrt, udělala bych to? Odpověď: rozhodně ANO.
Kdybych mohla na měsíc kamkoliv odjet, kam by to bylo? Logické, ne? :)
A poslední, nad kterou jsem dumala trochu dýl:
Kdybych měla možnost zvolit si 25 let naprosté spokojenosti a štěstí, ale po uplynutí dané doby bych zemřela, zvolila bych si ji?
Nejdřív mě napadlo: no jasně! Měla bych všechno, mohla bych si plnit sny. Po těch letech bych se prostě rozloučila s těmi, které miluju/bych milovala a bylo by to. Na druhou stranu i těch 25 let uteče jako voda..

1 komentářů:

you are invited to follow my blog