Hahá, já to věděla, že to s těmi sedmi-osmi hodinami spánku denně nepůjde moc dlouho!
Včera jsem courala jednak po Hradci Králové, kam jsem si zajela pro lupen na listopadový koncert The Wombats do Lucerny a na návštěvu bábiny, pak i u nás v Zapadákově, kde jsem začala pomalu shánět věci do školy. Věci do školy, ehm, tedy ne tužky, vodovky a sešity, ale spíš co s sebou vzít do bytu. Ovšem pořád nemám ty omalovánky, kterým se budu věnovat při přednáškách práva!
A tak jsem v celkem pozdních odpoledních hodinách dorazila domů a netrpělivě začala odpočítávat hodiny do doby, kdy si konečně budu moct natáhnout nohy a jít spát. V deset jsem zalehla (nejspíš rekort prázdnin) a téměř o 12 hodin později jsem se vzbudila. Krása. I ty kruhy pod očima mi zmizely.
Čeká mě docela náročný víkend: musím balit, protože v neděli po poledni vyrážím směr Jihlava. Po roce k nám opět zavítala pouť, takže dnešní i zítřejší večer strávím v davech lidí (pijících/jedících/zvracejících/bavících se.) Hodlám si to náležitě užít. (Třeba tam zas bude ten chlápek, co nás loni pozval na autodrom..?)
Pak příští týden... Huh, bude to zajímavé. V pondělí mě čeká pouze dvouhodinová přednáška, jinak budu mít celý den volno (knihovna, jak se dostanu do knihovny?!) V úterý trošku učení, ve středu státní svátek (to bude průser, všude bude zavřeno...), ve čtvrtek čtyři hodiny (z čehož tři tvoří angličtina; jsem lehce nervózní, nechci působit za nějakýho geeka) a v pátek snad odjezd domů.
Když všechno přežiju v pohodě, ozvu se příští týden. Snad.
0 komentářů:
Okomentovat