Life sucks

Ve čtvrtek se mi nechtělo do školy. Asi jsem tušila, co mě čeká... Ráno jsem málem opět nevstala, cesta do školy taky nic moc a pak zase tlačenice v MHD. Typickej začátek dne. První hodinu jsme měli psychologii a já jen doufala, že mě nevytáhne. Vytáhla. „Ty ses vůbec neučila že jo?“ zeptala se naivně učitelka. Neměla jsem sílu něco říkat, tak sem jenom zakroutila hlavou, že ne. No a tam to začalo, moje depka. Druhou hodinu jsem měla referát na občanku. Vystupování před tabulí nesnášim! Na SPK to pro změnu byla sranda. Máme video ze scének:

to podstatný je od 3:35 jak Mirek řeší situaci s počítačem...:)

Odpoledne už to bylo jakž takž v pohodě. Když jsem jela na terminál a vystoupila z autobusu, tak vedle mě asi 20 metrů šel ten hezkej kluk ze čtvrťáku. Přála bych si, aby řekl aspoň slovo...
Když sem pak vylejzala z linkovýho autobusu, tak lilo jako z konve. Bohužel sem si den předtím sundala z bundy kapucu...Domů jsem přišla jako zmoklá slepice...
Tak jsem ze zoufalství začala brečet. Trvalo to krátce, ale bylo to silný. Toho dne toho na mě bylo prostě trochu moc. Navíc mi každej přál k svátku, takže to bylo celý hodně o emocích.
Že já na svátek musim mít vždycky něco extra...
Pátek byl přesně opačnej den. Ráno na schodech ve škole seděli čtvrťáci a když sem prošla kolem, docela dost to z nich táhlo...! Měli totiž stužkovací večírek...:)

Dneska je venku tak krásně! V noci chumelilo, tak tady máme aspoň trochu sněhu.