Jo, ještě žiju.


Po návratu z Nova Rocku o můj život usilovala angína, která ze mě vycuvávala energii po velkých dávkách. Já se ale nedala a porazila jsem ji! I když mám chrapot ještě teďka a bez kapesníků se ven taky raději nevydávám...
„To vypadá na angínu,“ konstatovala doktorka. „Kde jste to chytla?“
„Asi o víkendu v Rakousku.“
„Co jste tam dělala?“
„Byla jsem tam na festivalu.“
„Jako hudebním?“ stále vyzvídala. Tak jsem jí to teda pověděla.
Byla jsem unavená. Nemohla jsem spát. Smrkala jsem každou chvíli. Blbě se mi mluvilo. Bolelo mě v krku.. Už jsem zkrátka zapomněla, co to znamená být nemocná. Navíc ani nemluvím o tom, že mě ty antibiotika vyřadili tak do půl hoďky poté, co jsem si ten prášek vzala. Usínala jsem jak beránek.
„Neprochladnout, moc ne nenamáhat,“ řekla mi dneska na kontrole. „Nečeká vás nějaká vysokohorská tůra, že ne?“ zeptala se. Ne, jen další hudební festival. Byla jsem ale rozumná a necekla ani slovo, jen jí popřela tu tůru.

Zaplaťpánbůh nemusím s sebou na Rock for People tahat stan. Díky, babi, že bydlíš v Hradci! Makes my life easier!

Nevím, jestli to dělá ta vodka, co mi koluje v krevním řečišti, ale už nevím, co bych tak napsala. Byla jsem prakticky donucena dokopat svoji mámu k tomu, aby se mnou šla do místní mexické restaurace. Všichni v okolí mi říkali, jak strašně tam vaří. Nevím, co jedli, ale já si nemůžu stěžovat. Džus s vodkou, těstoviny s chilli a horký maliny? Mmmm.
Jo, a byla tam jedna slečna, která zuřivě usrkávala mojito. Za tu dobu, co jsme tam s mámou seděly, měla snad tři! Nutno podotknout, že byla cca o 4 roky mladší než já (14-15 let?). Sranda byla, když její skupinka odcházela. Ona se pak ještě vrátila ke stolu, aby vysrkla ze všech svých sil poslední zbytky nápoje z prázdný skleničky, ve který byly už jen limetky a máta. To jsme se mámou málem válely pod stolem. :D

Úspěšně jsem zakončila minulé úterý studium na střední škole. Učitelé, už mě tam v životě neuvidíte!
Ujeli mi The Hives na Prague City Festivalu! Jared udělal větší show než při koncertu v Rakousku a to i přesto, že nebyl nemocný! V Praze sotva mluvil.
V New Yorku (státu) zlegalizovali sňatky párů stejného pohlaví. To ovšem neznamená, že mám Amíky hned radši. To ani náhodou.
Mamina mi jen tak mimochodem nadhodila, že chce příští rok do Řecka. Když jsem se nad tím dneska tak zamyslela, rozhodla jsem se, že nepojedu. Mám ráda svoji bledou nespálenou kůži.
V poslední době zuřivě naposlouchávám kapely na RfP, abych věděla, na koho si dát pozor. Beru i foťák, takže snad budou přijatelný fotky.

Tak zase někdy příští týden report z Rock for People. Žijte, množte se a nemračte se!
PS: Víte, čeho se bojím? Že si znova zničím hlasivky.

0 komentářů: