Ne, žádná depkařina.
Jo, všechno je poslední dobou trošku divoký a spousta věcí mi leze na nervy, ale dá se to přežít.
Rozhodla jsem se, že dneska napíšu zase něco mimořádně smysluplného a důležitého, protože v poslední době jsem se zmohla jenom na úryvky z knih, které mě nějakým způsobem zaujaly.
Akce "vysoká" pokračuje, už mám zajednanej pokoj pro sebe s manželskou postelí (?). Tvorba rozvrhu mě stála prakticky všechny nervy, co jsem měla momentálně k dispozici, tudíž jsem si z dnešní tvorby nic nedělala a brala to s klidem.
Ale konec už s těma vážnýma řečma.
Věci, co mě nutí křičet.. Hmm, měla jsem na mysli song Hey Superstar od americký skupiny Madina Lake, při jehož poslechu jsem měla už kolikrát chuť vykřičet si plíce. (Což se mi o prázdninách několikrát opravdu podařilo.)
(A chuť mám pořád.)
Na klip se můžete podívat tady. Jedinou mouchu to video má: je dost poznat, že je to točený na playback. Přímo vidím, jak by tohle Nathan uzpíval ve studiu, kdyby otevíral takhle pusu.
Asi jim napíšu, že mě donutili zapsat si nepovinnou němčinu pro začátečníky. Doufám, že se příští rok staví na Novarocku, když teď vydali to nový album.
Následující video mě rozesmálo tak, až mi tekly slzy proudem. To už se mi dlouho nestalo.
Nevím, co k tomu říct. Snad jen, chudák Tord. :D
PS: Tag nazvaný "The Wombats" by taky nebyl od věci. Just sayin'.
1 komentářů:
Já taky nějak nepředpokládala, že na knihovníctví budu mít celý právo (knihovnický zákony jako jo)....a nesnáším ho, neměla jsme ho ráda ani na gymlu...
Tobě taky přeju hodně štěstí na nové škole :)
Okomentovat