doma mě to sere. (a proto chci jet příští rok pryč z republiky.)

v práci mě to začíná vytáčet. (ale co s tím můžu dělat?)
jedna věc je jistá, a to sice fakt, že ze sebe nenechám dělat debila. to, jak se k nám poslední dobou chovají - jmenovitě ó ten nejvyšší, manažér -, už je vážně nehoráznost dost těžko tolerovatelná. on ani není schopnej podívat se nám do očí a něco nám říct, od toho tam má svoje podřízené, které s radostí a velkou chutí využívá jako spojky.

i špína na podrážkách jeho bot asi pro něj znamená víc?

taky dále s obrovským zápalem nabírají další lidi a my staří mazáci jen zmateně kroutíme hlavama, proč to jako dělají, když je práce stejně málo i pro nás. novou smlouvu mám až do konce dubna příštího roku, tak to tam snad doklepu do prosince a pak uvidíme.

ale vážně, to tam mají všichni v hlavách ty skartovaný papíry nebo co?

0 komentářů: