so how come i'm not happy or at least glad for it?
Dostala jsem se do Jihlavy na vysokou! Musím přiznat, že jsem spíš věřila (doufala?) v to, že mě nevezmou, a to teď způsobuje ten stav: no a co? tak mě vzali.
Čekám, že to na mě ještě úplně nedolehlo. Fakt, že budu pryč z domu minimálně na rok. Fakt, že svoji samostatnost budu vybrušovat do dokonalosti. Fakt, že mě tam nikdo nezná, takže budu moct začít s čistým štítem...
A nebo naopak, můžu ze sebe udělat někoho, kým bych chtěla být.
Tak jsem se tedy dneska přihlásila k zápisu a zjistila jsem, že jsem zmeškala termín pro přihlášení na vstupní kurz. Takže teď jako nebudu vědět, jak funguje školský systém, kredity a podobný vysokoškolský záležitosti? Shit. :D
Musím si začít zařizovat bydlení, pozdějc i brigádu a pak taky způsob, jak se tam budu dostávat.
No, ta pravá sranda teprve začíná!
Jediná věc, ze který mám teď fakt radost, je ta, že si budu moct jezdit do Prahy/Brna na koncerty bez toho, aniž by moje drahé rodičovstvo o tom vědělo. Mám takříkajíc volnou ruku. To znamená, že vidina toho, že uvidím Wombats potřetí za čtyři měsíce, má hnedka reálnější rozměry...
0 komentářů:
Okomentovat