Můj život mi připadá jako ta největší komedie.
Ale vážně. O něco se snažíte, ale jen zjišťujete, že vám to neustále proklouzává mezi prsty.
A to není fér.
Tohle léto jsem se už tolikrát spálila o lidskou důvěru, až mě to zaráží. Nejhorší na tom je, že si zřejmě nedokážu pomoct.
Nevěř jim nevěř jim nevěř jim, to si odteď zapíšu za uši jako svou mantru.
Ve středu mám přijímačky v Jihlavě, kam se prakticky nemám nárok dostat včas, v pátek pak odjíždím na Slovensko vstříc jisté smrti v davu lidí, trsajících na Wombaty a brečících při Hurts...
0 komentářů:
Okomentovat