Life sucks

V posledních dnech nemám náladu na nic ani na nikoho. Jsem ze všech (a že jedna osoba hooodně přilila olej do ohně!) a ze všeho naprosto znechucená.

Vařit po anglicku znamená přivést potravinu do stavu vysušené hmoty bez chuti a zápachu, příp. smíchat všechny dostupné suroviny dohromady a rozmixovat na mokrou kašovitou hmotu. Ve druhém případě je dovoleno používat koření, ale jedině ve velkém množství a všechno najednou. Angličané často ani netuší, nejenže jejich kuchyně ve srovnání s kteroukoliv jinou ve světě neobstojí, ale dokonce je navíc už ze své podstaty špatná a dokonce proti základním gastronomickým pravidlům. Vezmi si už ten jejich podivný vynález fish and chips - smažené se smaženým!

Nova si zřejmě chtěla šplhnout; ráno ve snídani dávali tenhle klip, čemuž jsem zpočátku nemohla uvěřit...

Svět postihla ekonomická krize loni, mě až teď.

1) Lupen na RfP
Tohle už není problém. V pondělí bych si ho snad už mohla koupit, takže předejdu možnosti (a taky depresi), že mi zase někdo ujede. UŽ NE!

2) Lupen na Prague City Festival
Poté, co jsem včera přišla na to, že mají přijet 30 Seconds to Mars, jsem si řekla: Sakra, já bych na ně chtěla jet! Navíc přijedou blink-182 a Angláni Hadouken!, takže bylo celkem snadno rozhodnuto, že pojedu... tedy pokud zoufalé náctileté fanynky nevykoupí lupení už 3 měsíce před akcí jako takovou. Mám sice v brzké době narozeniny, ale kdoví, jak propukne celá ta marsmánie.

3) Knížky/Books/Les Livres
Jelikož jsem knihomol a není den, kdy bych naprosto nic nečetla a vím, že v dubnu vychází tři knížky, které bych moc chtěla, netuším, jak tohle pořeším. Asi si zakážu si je objednávat/předobjednávat. V souvislosti s RfP jsem chtěla začít šetřit, abych si když tak mohla koupit nějakej ten merchandising, ale to bylo ještě předtím, než se Marsové dohodli, že teda přijedou...

4) Hudba jako taková
Cédo na konci února vydává Clare Maguire a 25. března taky svůj debut vypustí do světa Natalia Kills, který bych si moc ráda pořídila. Nemluvě o tom, že už delší dobu básním o tom, že si pořídím Hurts a poté, co jsem přišla na to, že placka The Wombats stojí na amazonu 4 libry, jsem začala toužit i po něm...

5) Kino
Možná je poněkud troufalé, že se považuju za filmového fajnšmejkera, ale beru za povinnost chodit do kina alespoň jednou dvakrát za 2 měsíce. I Am Number Four, Beastly, Red Riding Hood a Your Highness... tyhle vidět prostě chci.

6) Barva na vlasy
Posledním zanedbatelným bodem, na který jsem si teď vzpomněla, je projev mé rebélie nabarvit si alespoň část vlasů na modro. Jenže ona ta barva taky není zrovna nejlevnější, víte...

Oním songem, na který v posledních dnech nedám dopustit, je To the Moon & Back od Savage Garden. Je možné, že jsem tu o nich už psala, a jestli jo, tak se omlouvám, jenže to se vážně nedá.. Oni byli tou první kapelou, na kterou jsem začala fakt viset, oni mají song, který mi zůstal v hlavě po tolik let nezapomenut... Thanks, guys!

Poslední dobou mám pocit... like I was in love or something like that. And I don't like it at all. Poslední dva dny totiž bylo nádherný počasí a já si dneska začala uvědomovat, jak moc mi sluníčko chybělo, přitom léto nesnáším a pozdní jaro už je taky na mě moc teplo.
Zatímco dneska bylo okolo sedmi osmi stupňů a já vstřebávala sluneční paprsky kdykoli to šlo (škola/bus/cesta domů), nechápala jsem kolemjdoucí v rukavicích a se šálami pevně omotanými kolem krku. Kochala jsem se letícíma dopravníma letadlama (Vemte mě s sebou!) a vymetenou oblohou, kde byly navečer vidět oranžový mráčky. Něco je vážně v nepořádku. Však počkejte, jakmile budou teploty +20 stupňů, budu zase hlasitě nadávat. Asi si jen potřebuju prohřát kosti po zimě. Snad.

Paní učitelka na občanskou nauku si to u mě dnes významně pohnojila. Jako že vážně. Do konce roku zřejmě nebude schopná to nějak napravit. Probíráme etiku a vždycky po nás chce, abychom se u toho tak různě rozpovídali.. což první hodinu v úterý tak dobře nejde, protože půlka třídy straší ve škole tak od 6:45 (a co takhle začít jezdit vlakem, Nikolo, když ti hodina začíná až v 7:10?). O lidech, kteří jezdí na pravé straně (tedy Britové), prý taky neříkáme, že jsou to nemramové a blbci. To jí zaživa neodpustím. Na Francouze jí taky nešahám, tak ať nechá Brity žít a čte si zase v kabinetu Balzaca v originále...
Navíc se obléká jako by žila v dávných dobách a myslí si, že naše generace (17-20 let) stále chodí do skautů...

Nu a to bude zase projednou vše, žaludek volá. :D