Po sto padesáti letech se na mě zase usmálo štěstí a já vyhrála něco, co souvisí s hudbou. (Nic ve stylu/rozsahu diskografie Linkinů, ale stejně.) V Medúze jsem vyhrála lupení na Charlie Straight do Prahy.
Jenže. V sobotu (tudíž 8.10.) jsem se to dozvěděla. Netušila jsem, co s lupením na kapelu, kterou moc neposlouchám, budu dělat. Přeci jen, musím jet do školy a odprezentovat svoji seminární práci na Roberta Schumana, víte? A tak jsem do Medúzy poslala zprávu s tím, že není v mých schopnostech koncert stihnout. Odpověď jsem doteď nedostala.
Chápejte, přijde mi docela vtipný, že vyhraju lístky na koncert, který se koná dva dny poté, co se o výhře dozvíte. Tolik k dělání plánů.
Dnes mi doporučeně přišel balíček, kde byly jak dva lupeny na zítřejší koncert, tak i růžové (hohohó, moje oblíbená barva! :D) triko a flashka. Dlouho jsem rozvažovala, co teda zítra budu dělat. Pojedu do školy a budu depkařit, jak strašně mě to tam nebaví, nebo pojedu na půl dne do Prahy a užiju si koncert?
Co myslíte, že jsem si vybrala? No samozřejmě, že tu druhou možnost. Mamina nechala rozhodnutí, zda jet do školy nebo ne, zcela na mě, což oceňuju. Dokonce ani teď otec neměl nejmenší připomínku k tomu, že tam nejedu. Akorát jen: „Tys něco vyhrála? Že o tom nevím.“
Školu zazdívám čím dál tím víc a vůbec mi to nějak nevadí. Jak už jsem psala, je to daleko a spoje jsou k ničemu, ve škole mě to nebaví i když jsem na oboru, který mě vždycky zajímal a pak je tu i finanční stránka věci. Nějaká pořádná pozitiva mě do téhle chvíle stále nenapadla.
Mám trochu obavu z toho, že nedostanu zápočet z Evropské ekonomické integrace, ale who gives a fuck. So be it.
Celý víkend jsem neposlouchala prakticky nic jiného než stále ještě neznámou bandu Big Deal. Jejich debut s názvem Lights Out vyšel na konci srpna a je úchvatnej. Songy mají nádherný texty a melodii. A ano, jsou z Anglie. Cédo si v nejbližší době rozhodně pořídím. Na ukázku sem dám song Talk:
All I wanna do is talk, but seeing you fucks me up..
0 komentářů:
Okomentovat