Celej den mám v pokoji otevřený okno a moje sestra chodí a hudruje: „Nechápu, jak můžeš mít otevřený okno. To ti není zima? A ještě na sobě máš triko s krátkým rukávem.“
V chladu se mi dobře přemýšlí, ale pak ve vaně.. dokážu na všechno zapomenout.

Nedá se na mě spolehnout. Ne tak docela, svoje rozhodnutí měním dost často. Když chci něco udělat, musím se rozhodnout hned, jinak to neudělám. Vyhovuje mi práce pod tlakem. V tom případě pak nemám problém dělat víc věcí najednou.

„Proč seš červená? Chlastáš, ne?“ vyhrkla na mě máti.
„Proboha co bych chlastala?!“ No jistě, v pokoji za postelí mám pár flašek. Proč jsem byla rudá netuším, možná proto, že jsem se válela v posteli lehce hlavou dolů a koukala na Van Helsinga.

Podrobněji jsem na stránce anglického snu pročítala zkušenosti z farem. Neliší se to moc od toho, co jsem dělala v Dolanech. A vesele si tam navíc jezdili po okolí. No, nevím jak to udělat.

0 komentářů: