„Proletáři všech zemí, polibte mi/si prdel!“ Tak tahle věta dneska ode mě a I. zněla celkově nejvíc.
Čekalo mě další řečnický, takže jsem byla s nervama dost v háji. Od rána mi v těle koloval adrenalin a tak nějak mě držel na nohou, ale teď už ani náhodou.
Ráno jsem se ještě nasnídala, ale během dne už jsem nesnědla prakticky nic, takže teď si připadám jak vybitá baterka.
Naši právě teď sedí na rodičáku.. jaj.
A zítra jedu na Souboj titánů... jéé.
Ale už si musím jít udělat něco k jídlu, můj žaludek zpívá árie.

O účetnictví jsme byli na počítačích. Seděli jsme kolem kulatého stolu - fajn, byl to spíš šišatej stůl - a hráli jsme tichou poštu.
„Co se děje?“ ptala se učitelka, když slyšela vlny smíchu.
M. se pochlapil a přiznal to. „Hrajeme tichou poštu a já mám zrovna na sobě tanga.“
I. mě taky neúmyslně rozesmívala.
Nebo jsme taky chvíli do sebe šťouchali jako na facebooku. A já na chvíli zapomněla na svý starosti a smála se jak malá :D

0 komentářů: