Life sucks

Učitelka nám prozradila, že náš ročník už ji stopro chytne. Kéž by se stal zázrak!
Maturovat budeme už od března, nebudeme mít žádnej svaťák jako letošní maturanti a končit to bude až v červnu.
Jakmile neudělám jednu část ze zkoušky, prolítnu z celý.
Asi se z toho zblázním. Kde berou bez maturity?

Ve škole nás po plese bylo překvapivě málo. Naše třída byla vyjímka - z 34 lidí jich přišlo 24 včetně mě.
Někteří byli naprosto nepoužitelní. Několik lidí například přirazilo k sobě pár židlí a na ty si lehli. Zuřivě se ve třídě zatahovali žaluzie, aby jim nesvítilo do očí. Ale my všichni jsme odmítali cokoli dělat. Takže o matice jsme si povídali, pak jsme měli volno. Na ajině jsme pracovali. Spolužačka přišla později. Zaklepala a řekla: „Dobrý den, paní učitelko. Já jsem si čistila zuby.“ Pak si sedla. Při češtině jsme se bavili o tý maturitě.
Nehorázně moc se těším na náš maturitní ples, protože prý bude originální!

Cestou domů bylo krásně. Svítilo sluníčko, obloha byla vymetená a ani mi nevadilo, že mi na tvář přimrznul neutrální výraz. Měla jsem pak docela problém hýbat pusou, abych mluvila se svým bývalým spolužákem. Buď jsem v autobusu nastavovala tvář tak, aby na ní svítilo sluníčko, nebo jsem koukala ven a sledovala elektrický dráty a letadla. Holt taková poetická chvilka.

17:24
Dokoukala jsem Bloodlines. Zčásti jsem se zbavila toho absťáku, kterým jsem trpěla dva měsíce a chytil mě nový, protože se ukázalo, že Damon zase dělal neplechu a teď to začne být hodně zajímavý!