Life sucks

Včera večer (u nás dneska brzo ráno) se v Americe vysílaly poslední dva díly PB. Včera jsem si udělala čas a shlídla díl 4x20. Dneska jsem si dala zbylé dva. A teda jako - lehká deprese. Nevím, jestli tady mám zveřejnit konec - ale co, na konci (zhruba posledních 10 minut) je to, jak se ta jejich group má - Alex, Sucre, Linc, T-Bag a Sára. Sejdou se na hřbitově a dají tam Michaelovi kytku - teda spíš Michael junior mu jí tam dá. Pak to končí. Ukápla slza:(
Našla jsem dost dobrou fotku:

Před chvílí jsem dokoukala Prison Break - díl 4x20. To je neuvěřitelně krutý! Michael se musí rozhodnout, jestli během pěti hodin zachrání postřelenýho Linca nebo těhotnou Sáru. Já bych si asi skočila z mostu i s Scyllou...
Bolí mě žaludek. Celej den jsem prakticky hladověla a pak přijdu domů a udělám si mastný jídlo. Nejsem normální..
V pondělí odjíždíme na ten turisťák.
Dneska na IKT jsme dělali v powerpointu autíčka, co jedou přes celou stránku atd. Nejdřív jsme namalovali obdélník jako "trup", pak 2 kolečka jako kola a mělo se to celý najednou pohybovat. (Mělo se to seskupit.) Káťa (je jedno která:)) to neseskupila a nejdřív jí ujel obdélník, pak jedno kolo, druhý kolo a takhle celý auto. Všichni se váleli smíchy a mě z toho začala bolet hlava.
Taky musim upozornit na třídní web. Naši pilní spolužáci tam dali videa z prváku. Tady jsou a postupně budou příbývat.

Prozatím. Máme spočítat a nakreslit 40 příkladů na sinus atd.
Objevila jsem novou britskou kapelu - The Subways. Jsou vážně dobrý. Už asi hodinu mi tu hraje Shake! Shake! a nemůžu se jí nějak nabažit.
No nic, jdu teda počítat...

Něco v tom smyslu mi dneska na zastávce řekla I. „Seš úplně bílá,“ naznačila. Já na ní hodila takovej obličej, který měl vyjadřovat něco jako: Teda díky, že jsi mi řekla něco, co už vím! Ale popořádku...
Ráno to bylo v pohodě. V autobusu jsem si četla Kinga. Na terminálu jsem si koupila dvě kytičky (jak se kupují a výtěžek jde na léčbu proti rakovině). Asi 10 minut před hodinou to začalo. Učitelka přišla do třídy a řekla: „Takže, je 8.01, vybírat budeme v 8.23.“ Při písemce mi to vůbec nemyslelo a ze všeho nejdůležitější, chtělo se mi spát. Říkala jsem si, jaký peklo mě dneska čeká, že nemám nárok na přežití. Lilo ze mě jako z konve a tak jsem se rozhodla, že to po fyzice zabalim. Šla jsem do kabinetu to oznámit, že mi je špatně, že pojedu domů. „Vy dneska z něčeho píšete?“ zeptal se s úsměvem na tváři třídní. „Ne, to ne,“ v klidu jsem odpověděla. Je to celkem paradox, že jedinou písemku, kterou jsme měli psát, jsem psala a naprosto ji zvorala.
V deset jsem dorazila domů, v jedenáct mě uspal Brufen, co mi dala I. a vzbudil mě až dupot mojí sestry v jednu. Dneska než usnu tak budou čtyři ráno...

Why have you chosen the place, I mean HK, to live and to work?
:-D...All my live I wanted to work and live in Europe, for a time and I've been lucky that I found a job that I love, at school that I love, with students that I love.
Can you compare the Czech education system with the American system?
Not really. 'Cause it has been 20 years since I went to school and that is a really long time ago and that is my only experience with the American system. But I'll say that it seems to me that Czech students are much better as students than American students were so I think that American students are worse which makes Czech students to me some of the best students in the world, I'm not lying!
Why are you so sure about that?
I have taught in Japan and in France and in Italy so I can compare Czech students.

Tak tady na týhle fotce je scéna z filmu Dirty Dancing 2: Havana nights. Proč jsem ji sem dala? Protože ty šaty jsou naprosto boží!

















Kristen Stewart - jedna z (teď) hodně oblíbených hereček:)

Neděle 10.5.2009
Odpoledne jsem koukala na formule. Jelo se ve Španělsku. Button vyhrál, Ferni dojel 5. po tom, co předjel Massu, který musel jet pomalu kvůli tomu, že měl málo benzínu. Hned v první zatáčce se hezky rozsekal Trulli. Ve vzduchu lítaly kola.
Rusáci se opět stali mistry světa v ledním hokeji. Kanada druhá, Švédi třetí. My v nedohlednu.
Pondělí 11.5.2009
Ráno lilo doslova jako z konve. Byla jsem přinucena vzít si deštník. Během cesty jsem si zuřivě hlídala hlavu, aby nezmokla. Jednak kvůli tomu, že jsem ji měla nalakovanou, ale taky kvůli tomu, že by pak ze mě tekly růžový potůčky.Nastupovala jsem, hledala volný místo a Klára (Verči kámoška) se na mě celou dobu dívala. Za nima seděl ten pěknej s handicapem. Jeho výraz je složitý popsat. Úsměv? Skrytý úsměv? Každopádně tam byl náznak.
Ve škole jsem měla chuť už vraždit za to, když někdo řekl: „Jé, ty máš na hlavě červenou!“ Ne nemám, je to (měla to být) bláznivá fialová.
Honzu jsem neviděla a ani neuvidim. Mají svaťák, příští týden je ústní maturita. A to my jedeme na turisťák.
Též jsem byla v knihovně a půjčila si Stephena Kinga – Černý dům. Už se těšim:)
To jsou pojmy, co jsme měli umět. Dneska jsem se při PEKu lehce nudila a vymyslela takovou "parodii":) btw. kdyby někdo nevěděl, je to to, co je tučně napsaný:)

7.5.2009
Poslední zvonění
„Á, poslední zvonění, to abych si vzala nějaký drobný,“ uvědomila jsem si, když jsem se dívala na změny rozvrhu. Těch drobáků bych ale musela mít tuny!Jen co jsem vylezla z autobusu na Ulricháku, hned se ke mně přihnaly nějaký holky a vyžebraly po mně peníze. Než jsem dorazila do školy, potkala jsem další dvě osoby, kterým se to taky povedlo.Po první hodině jsem musela jít do bufetu rozměnit desetikorunu. „No to vám asi nerozměním, protože jste od rána už několikátá,“ vyslechla si nějaká holka v bufetu, co chtěla rozměnit. Cestou zpátky jsem potkaly další lidi, co dostalo pár drobných. Nechtěla jsem smrdět ani voňavkou, ani octem, takže jsem radši zaplatila.Druhou hodinu při občance k nám zavítaly postupně 2 třídy – 4.BO a 4.AO. Na béčko jsem se těšila a když jsem uviděla Honzu v modrákách a s barevnou píšťalkou v puse, málem jsem vybouchla smíchy. Ale udržela jsem se ještě. Brala jsem si sebou tolik drobných v takový hodnotě, že jsem to radši ani nepočítala! A zbyly mi čtyři koruny.

Včera jsem v noci spala skoro 12 hodin, pak ještě skoro 3 odpoledne - večer jsem usnula až někdy ve tři ráno a během toho, co jsem měla v uších sluchátka jsem oknem pozorovala blesky. Vzbudila jsem se v 5.31 a už neusnula.
Dneska dopoledne jsem byla u kadeřnice u mámy v práci. Měla jsem mít na hlavě bláznivou fialovou, místo toho mám obarvenou skoro celou hlavu a barva se blíží k tmavě růžový. Ale líbí se mi to.

Tak tohle je trailer na Transformers 2. A LP usilovně makají na songu, který tam nejspíš od 0:16 do 0:34 zní. Vypadá to naprosto luxusně!

Když něčeho chci dosáhnout nebo když něco hledám, vždycky si najdu nějakej způsob, jak to dostat.
Honzův podpis jsem ani nemusela fotit, našla jsem 3 jiný:







No je to vážně umělecký podpis!:D
Dneska jsem ho neviděla..:(

Pondělí 4.5.2009
Začnu ránem. „Dobrý den, týdenní studentská Hradec,“ oznámila jsem řidičovi v autobusu. Věděla jsem, že to nebude jen tak, protože jel „ten vtipnej řidič“. „To budeš celý týden pracovat?“ optal se. „To nééé,“ prohlásila jsem. Jinak nic nového se nedělo. Na matice taky klid, před zemákem jsem viděla Honzu (začínám si myslet, že nemám šanci – je načase si to přiznat). Spěchala jsem a jela ve dvě domů. Naproti mně přes uličku seděl ten další zajímavej. S handicapem. Zatímco já se bavila nad tím, co řekl Kevin do rozhovoru do školního časopisu, on se díval na druhou stranu. Před zástavkou, kde vystupuju jsem se smála do zrcátka řidičovi. „No no no,“ řekl se smíchem. Tak jsem se tam postavila a čekala, co se ještě dozvím. „Tos tam spala a přemejšlela, ne?“ zeptal se. „Néé,“ odvětila jsem. „Vůbec,“ prohlásil se smíchem. Pak už jsem vystoupila a šla směr knihovna. Za ty dva roky na střední jsem už zapomněla, jak krásně je v parku. Taková zeleň! Nádhera. Jediný, co to tak trochu kazilo bylo to, že na trávníku, přes který můj ročník chodil do jídelny, je vyšlapaná cesta. Po trávě tam není ani vidu:)
Dneska, čili v úterý, jsem ho ráno viděla. Pomalu se ve mně začíná vytvářet deprese. Ty Kevinovy otázky sem časem napíšu - teď se ale musím jít věnovat chemii...

Zdálo se mi o Honzovi. S Verčou jsme stály na nějaký imaginární zastávce, která ani neexistuje, a kolem nás v kruhu stály lidi. Zřejmě to byli další imaginární čtvrťáci, protože tam byl i Honza. Verča si mě odtáhla stranou a něco mi říkala. Něco jako její názor na něco. Myslim. Vrátily jsme se zpátky do kolečka a Honza pak odcházel tak, že se mi koukal do očí a přitom šel dál. Víc už nevim. Pak vím, že jsem nastupovala do autobusu číslo 28 na další imaginární zastávce. Šla jsem směrem doprostřed, k tomu "ohybu". Seděla tam nějaká paní a chtěla, abych si sedla. Já odmítla. Pak zmizela.
Zahlídla jsem ho, když šel na tělák. Pak na terminálu, když jim pozdě přijel bus. Ale ten pohled, jakej jsem viděla, když odjížděl! Tak rozněžnělej (tímhle tvarem si nejsem jistá). Krásný skleněný oči, prostě úžasný. Fotku s podpisem nemám, úplně jsem na to zapomněla.
Třídní dneska slavil narozky. Dostal od nás dort a na něm bylo 30 nesfouknutelných svíček. Po chvíli si začal stěžovat, že to nesfoukne. Vymyslel to ale tak, že si namočil hadr, svíčky z dortu vytahal a zabalil je do toho hadru. A já se u toho tlemila jako malá...

Ne naše, samozřejmě.


4.BO OAHK maturitní video from nicole on Vimeo.

Původně jsem to nechtěla zveřejňovat, ale měním názor. Co kdyby:)

Andy:)

Playlist bude během pár dní a bude obsahovat songy z jejich prvního stejnojmenného alba.

To bylo napsáno na lavici v třídě nějakých prváků. A je to pravda.
Honza nebyl spatřen. Mnou. Ani ráno, ani ve škole.
Na skle u kabinetu vysel papír pro čtvrťáky s nějakýma úkolama. A tam bylo napsáno: Kovář. Zbystřela jsem a koukala na ten jeho podpis. Důkaz bude. Snad. Plánuju to na čtvrtek...
Teď jsem hledala v záznamech, kam jsem hodila odkaz na to jejich maturitní video a nemůžu ho najít. Ani na spolužákách, kde bylo poprvé uveřejněno není. No tak to už jsem cvok? A jak to, že ho mám teda stáhlý?
Jinak se nic zajímavýho asi nedělo.

Ashley Green a Jackson Rathbone. Sluší jim to:)

Zase to ti kluci ušatý rozjeli ve velkym stylu. Jen tak dál!
Spatřila jsem ho a došlo mi, že jsem asi fakt zamilovaná. Ale co to jako je?
Zubařka poznala, že jsem nenosila rovnátka. Od včera jsem si připravovala řeč. Ale nic jsem neřekla.
Vybil se mi telefon a nebere mi PIN. Takže mám asi nějakej jinej jenomže já nemůžu najít ty papíry od určitý telefonní společnosti. Super. Ještě si bloknu telefon...
Kecy na chatu: (na téma Prison Break)

Tak protože je v plném proudu MS v hokeji, a koná se ve Švýcarsku, tak se tam podíváme.
1. Lady GaGa - Poker Face
2. Flo Rida feat. Kesha - Right Round
3. Milow - Ayo Technology
4. Kät - Kei Luscht zum Ga

V hokeji jsme totálně převálcovali Dány. 4 góly v přesilovkách. Jen ať nám to tak vydrží.
Jenson Button vyhrál GP Bahrajnu. Druhej dojel Vettel.
Jinak se ani nic zajímavýho nedělo. Na ten pochod jsem nešla. A dneska Kristýnka celej den seděla u počítače. Díky ní nám možná spadne room. Super..

úterý 21.4.2009
Jako v pohádce a puberťák!
Dneska jsem si připadala ráno tak úžasně. Málem jsme nestihly s Verčou 11, naštěstí ale stihly. Stál tam Honza. Nevim, kam se díval. Vystoupil z autobusu a začal se otáčet. Dělá to tak skoro vždycky. Pak jsme ho s Verčou zase „předběhly“ a on se někde ztratil za náma. Vcházela jsem do školy a ohlídla se, jestli někdo nejde. A šel. On. Tak jsem mu podržela dveře a on ze sebe vymáčknul „Díky.“ Já ale zareagovala ZASE naprosto nevhodně. Žádnej úsměv, žádná odpověď, prostě nic. Právě jsem zakopala takovou šanci...Na internetu: asi 15 minut.
středa 22.4.2009
Vyšlo ano!
Ráno jsme zase přijeli skoro pozdě. Stál tam, tak jsme se tam tak před něj postavily, když zrovna jela 15. „Pojedem 15?“ ptala jsem se Verči. „Ne, pojedem 11,“ odpověděla. Jenže já věděla, že on pojede 15, takže jsem se rychle rozhodla. „Tak si jeď 11, já jedu 15,“ řekla jsem a už nastupovala do 15. Stála jsem vzadu hned u dveří a Verča na mě ještě mávala, abych vylezla a jela s ní. Zamávala jsem jí. „Uvidíme se za pět minut,“ řekla jsem s mírnou ironií. Tak jsem pak na Ulricháku čekala, než vystoupí. Honza mezitím odcházel směr škola a já doufala, že ho ještě uvidim, až bude čekat před třídama v prvním patře, protože okolo chodíme. Nebyl tam. Pak odpoledne, když jsem šla do šatny a pak, když jsem se vracela tam byl. Zřejmě se smál nějakýmu tématu, co tam čtvrťáci probírali, ale podíval se na mě. Prostě nemám slov.
Já jsem asi vážně zamilovaná. Odpoledne jsem umývala jablko do školy a vykrucovala jsem šťopku. Naučily mě to holky na základce, náhodně mě napadla otázka: Miluje mě? a vyšlo ano. Jenže to jsou jenom dětské povídačky... Na internetu: asi 10 minut.
čtvrtek 23.4.2009
Sakra!
Měla jsem mít řečnický cvičení. A taky že měla. Nakonec za 3+. Na těláku jsme běhaly stovku. Ještě dneska mě bolí celý tělo. Ráno jsem Honzu neviděla, protože nám odpadla první hodina. A zelený kecky taky nemám. Půjdu si koupit asi vínový nebo takový jiný zelený. Domů jsme dorazily až o půl devátý a ani jsem se nestihla pořádně podívat na matiku. Na internetu jsem vůbec nebyla!
pátek 24.4.2009
Tak to jsem zvědavá...
Psali jsme z tý matiky a nevim, jak to dopadne. Docela se obávám. Viděla jsem ho jen letmo, ale to nevadí. Aspoň něco. Zítra jsem měla jít na pochod, jenže jsem tak unavená, že jsem to odvolala. To radši budu spát 12 hodin. Na internetu: cca 2 hodiny.

Šílenej týden. K tomu jsem se ještě rozhodla, že pojedu na školní výlet do Zlína. No super. Už není cesty zpátky...

První podstatnou informací je to, že H. jsem neviděla. Ale viděla jsem toho druhýho, s handicapem. Ráno jsem lezla do autobusu a on se tam snad tlemil. Pan řidič si ze mě zase střílel, tentokrát mi odmítnul vydat kovovou pádesátikorunu do ruky, když jsem se na něj podívala, usmíval se. I. mě ve škole přemlouvala, abych nejela ve dvě domů, že mi bude vyprávět jak se měla v Anglii. K. prý válel sudy. No, příští rok pojedu. Snad.
Tak jsem se teda rozhodla, že pojedu až ve čtvrt na tři. Jeli jsem 17 a málem cestou najeli na náklaďák, který měl na "korbě" plynový láhve. Řidič autobuse zablokoval cestu tomu druhýmu, vylezl ven z autobusu a začal na něj křičet: „Jseš normální? Jseš ty normální? Já tam mám 50 lidí!“ a ukazoval si přitom na čelo, jako že je blbej. Už jsem mohla být po smrti. Nakonec jsem jela ve dvě. „Už jsem ti málem ujel,“ dělal si ze mě legraci zase pan řidič.

Nemůžu být s ní v jedný místnosti. To nefunguje a mě přepadává neuvěřitelnej vztek. Tak jsem se vydala na balkon. Seděla jsem tam a četla Paní Bovaryovou. Opruzovala mě tam nějaká včela, tak jsem jí praštila sešitem matiky. A pak jí vítr zfouknul dolů ze stolu. Poté jsem toho samozřejmě litovala.
Chytla jsem náladu "nechci-s-nikym-mluvit". Zase. Po jaký době ale?
Zlost ze mě opadla až v době, kdy moje sestra zmalovaná jak bárbína a navoněná jak nějakej tchoř opustila pokoj směr vlakové nádraží.
Ještě že mi jakštakš Muse a jejich záznam z Wembley zvedaj náladu...

Možná, že moje nálada klesla za několik posledních hodin hluboko pod bod mrazu.
Takže jednoduše - Honzu jsem neviděla, na IKT jsme si hodinu mohli dělat to, co jsme chtěli a na matice jsem znova nebyla vyvolána. Jaký štěstí.
Zoufale už toužím jít spát, jenže aspoň do půl osmý musím vydržet, abych se někdy ve čtyři ráno neprobudila. I když to je stále možný.

Začnu od středy.
Ráno jsme jako každej den přejížděli koleje u kruháku. V dálce jsem viděla autobus ČSAD Semily a hned mi to docvaklo. „Moje láska jede,“ vypálil mozek. Jenže na terminálu nebyl, a MHD s náma taky nejel. Myslim, že nestál ani před mojí poslední hodinou před třídou. Nekoukala jsem se. Prakticky celej den jsem myslela na to, co vyplodil můj mozek. Neuvěřitelný. Po škole jsem jela k bábině, odtamtud s tetou Radkou, babičkou a Bettynou k veterináři a pak zas k bábině, odkud mě tetka odvezla ke škole. Před třídou jsem si sedla na lavičku a poslouchala třídního, kterej byl slyšet i přes zavřený dveře. Ale nerozumněla jsem mu. Známky nemám nejhorší, průměr 3.1 z matiky mě dost zaskočil, nejhorší mám chemii (4.3 přitom ale na bakalářích bylo 3.75) a fyziku, kde mám čistou čtyřku. Tatík mě vidí na právech (na to ať zapomene, je tam moc lidí) a mámě jsem se nepřímo zmínila o tom, že bych ráda jela do Británie. Prej příští rok. Možná.
Dneska ráno jsme zase přijeli trošku dýl a zase jsem viděla autobus firmy ČSAD Semily. A bliklo mi to hlavou. Ale mozek už znova nějak vážně nereagoval. Tak fajn. Stál tam. V kvádru, který měl schovaný pod bundou. Asi bych začala slintat, vážně že jo. Podezřele se přibližoval směrem ke mně (resp. k nám - ke mně a k Verče). V autobusu seděl tak, že jsem na něj neviděla a pak, když vylézal ven se otočil a já ho opět naprosto dokonale ignorovala a nedívala se na něj. Pak se zase ztratil někde za náma. No a už jsem ho neviděla, protože maturoval a končil dřív. Taky jsme dneska měli supla - matiku. A vytáhnul mě. Naštěstí jsem se učila a mám 100%. Hodnota známky je ale asi jenom 3. Víc pochybuju.
Články dne: Už asi nebudou. Nestíhám ani hitparády, o víkendu se pokusim se zas podívat do světových hitparád:)

Ráno jsme přijeli trošku dýl na terminál. Ale to je jedno. Byl tam. Vytáhla jsem si klíče z batohu a šla blíž. Přijela 15, on se po ní ohlídnul a zamířil k nejzadnějším dveřím. Můj mozek nepobíral. Jedinou věc, kterou jsem byla schopna udělat, bylo to, že jsem nastoupila taky. Prostředníma dveřma. Pak jsem ho viděla když jsem scházela schody. No, spíš neviděla, nekoukám po lidech co jdou nahoru. Jenže jsem se potom otočila a letmo ho zahlídla:)
Ve škole nuda. Nic novýho.

Jednou mě trklo, že bych si koupila zelený kecky a zelený triko. Po keckách jsem zapátrala.
Tak tyhle jsou naprosto vymazlený!

Co se týče provokace, tak na chatu jsou vážně snad jenom tupci. V místnosti Tokio Hotel jsem nazvala jeden z jejich hitů Bílá orchidej a v room My Chemical Romance jsem jejich album přejmenovala na The White Parade. A ani za jedno mě nevyhodili.
Andulka nám umřela. V pátek myslim. Chudák, nemám si teď s kym povídat. Jenom už s čičinou a s klukama..

Ve čtvrtek jsme byly s Terezkou v Hypernově a já zjistila, že tam mají úplně dokonalý kecky (zelený, vínový, oranžový a bílý), jenže asi ne v mojí velikosti.
V pátek navečer jsme šly i s Kristýnou škubat zlatej déšť ke kostelíku. Chovaly se jako malé děti - já taky:) Pak jsme jely ke starýmu koupališti, jenže otevírací dobu tam mají jenom v květnu a červnu. Tak jsme jely na hřiště a tam se houpaly jako malé děti. Kristýnu trklo, že bychom si mohly sjet kopec u stadionu. Neprotestovala jsem. Je sranda jet takovou rychlostí dolů! Takže jsme si třikrát vyšláply nedaleký kopec, pak najely ještě kousek nahoru, abychom měly dostačující rychlost a šláply na to. Jeden kluk, co šel dolů, nezaregistroval nic podezřelýho, když se pak ale otočil a uviděl Kristýnu řítící se dolů, dostal zřejmý šok. Málem vyskočil metr nahoru. Chudák. Ale já se tomu doteď tlemim:D

Tak na týhle pozici jsem byla myslim ve čtvrtek. Teď už to asi neplatí.

Naše room. Ustálená:)


V Hypernově měli zajímavýho papouška:)

Co napsat? Nuže, měla jsem 58% ze čtvrtletky, takže za tři.
Honza maturoval, ani jednou jsem ho neviděla. Utěšovala jsem se slovy, že ho třeba zítra ráno potkám, jenže nepotkám, protože jsou prázdniny. A v úterý ho nejspíš taky nepotkám, protože nevim jak to udělám s bábinou. Moc se mi tam nechce.
Včera se nám ("kolektivu LP") konečně podařilo ustálit room Linkin Park na Lidech. Těch nervů, co to stálo! Jeden ženatej admin (zřejmě i s dítětem) hledal milenku, druhá byla v místnosti Holka s holkou (tý jsem to natřela, nevydržela jsem to a napsala jí, že si sem admini chodí jako na posvícení). Co dělali další radši nechci vědět.

Našla jsem krásný obrázky ještěrek obecných:

Ve škole jsem málem usnula.
Ještě ráno ale jsem viděla toho fešnýho kluka (no tak fajn, jméno řeknu, Honza), na stanoviště přišel zleva, pak během chvíle přešel předemnou a postavil se vedle Verči. Těsně. Nevim, jestli se díval. Možná. Každopádně zítra maturuje z angliny, takže ho asi nepotkám.
Mini Cooper jsem neviděla. Po tom, co jsme na chatu včera s Panem X plánovali jeho společnou krádež, ho dnes budu muset zklamat.
Přišla jsem domů, otevřela vchodový dveře a podivila se, že je andulák podezřele zticha. Podařilo se mu ulítnout z klece, takže jsem já letěla zavřít dveře. Pak jsem poslouchala, kde je. Za skříní se ozýval zvuk, jakoby tam škrábala myš. Vzala jsem si baterku a posvítila si za skříň. No a byl tam. Jenže jak ho dostat ven? Volala jsem na něj slovy pipino, poď ven, no a on šel po hlase a za světlem. Během pěti minut byl venku. Poté se ale odmítal nechat chytit utěrkou. „Já tě tady nebudu nahánět!“ křičela jsem v obýváku a běhala z jedný strany na druhou. Musim se přiznat, že jsem použila dost nevybíravý způsoby na to, abych ho do tý utěrky prostě dostala. Jakmile byl na zemi, hodila jsem na něj tu utěrku, vzala ho do ruky (kde se mě marně snažil klovnout) a strčila do klece. Nevím, jak dlouho byl na výletě, ale měl hlad a žízeň. Výletník jeden...

Dneska jsme tam byli. Bohužel jsme nemohli nic natáčet nebo fotit, takže nic nebude. Maximálně tak video z youtubu:)
Nejdřív nám pustili film, jak to celý začalo a pak jsme jeli elektrickym vláčkem po areálu. Jen do lakovny a svářovny (tam jsme byli chvilku) nás nepustili. Dostali jsme žlutou helmu, brýle, sluchátka s vysílačkou a šli jsme. Jako ale paráda! Nad náma "se vezly" díly a všude to tam bylo takový propletený, všude se něco pohybovalo. Ty roboty bych chtěla mít doma - by za mě vyprali, vyžehlili, uvařili, uklidili...

Na cestě domů z Kolína do Pardubic jsme jeli celkem narvanym vlakem z Varšavy do Olomouce (nebo Brna, teď nevim jistě), číslo 115. Přisedla jsem si k nějaký starší paní, která si četla knížku. Když přišel průvodčí a ptal se mě na lístek, řekla jsem: „Nás je tady víc, jsme na výletě.“ Zřejmě pochopil. Jenže pak: „Jo tak na výletě...Ve vlaku...A já jsem tady v práci.“ Jen jsem hodila úsměv. Pak jsem viděla třídního, jak mu podává jízdenku. Když odcházel zase zpátky, řekl na Martinu: „No a ty patříš kam?“ A ona: „No vždyť tady učitel byl.“ A on: „ Jo to byl ten mužskej?“ A ona: „No to byl on“ Poté máchnul rukou a odešel se slovy: „Tohle už vážně není k smíchu.“ Směrem naproti mně seděl takovej hezkej kluk. Tmavý (skoro nebo úplně černý) kudrnatý vlasy, brýle, černej kabát (na ramenou takový ty ty, co nosej vojáci a maj na tom hodnosti), batoh u nohou a boty takový normální. Koukal po mně, já po něm, a i když jsem se na něj nedívala, věděla jsem, že on se dívá. V Pardubicích jsme přestupovali, takže jsem vstala, zřejmě se na mě díval, jenže já mu nevěnovala ani jeden pohled (SRABE!!!). Najít ho by znamenalo najít jehlu v kupce sena.

Ve čtvrtek, pátek a i dneska je venku teplota okolo 20-ti stupňů. FUJ!
Další zajímavou událostí byl rozhovor s Panem X.
(Tohle už je staršího data)
Já: proč ty vykřičníky?:-D
On: proč ten otazník?:-D
Já: proč ta blbá otázka?:-D
On: proč ta ještě blbější otázka?:-D
Já: proč odpovídáš na otázku otázkou?:-D
On: proč to děláš ty?:-D
Já: protože sem se s tim narodila?:-D
On: došli mi vtipný odpovědi:-D ééé...teda otázky:-D

Já: hej za chvíli budou dávat sport:-D
On: jakej?:-D konečně naděje,že vypadnu od kompu,co?:-D
Já: no na nově:-D
On: jo tohle... kde říkaj tejden starý informace:-D
Já: např.?:-D
On: potvoro:-D moc dobře víš,že na to nemám odpověď:-D
Já: dostala sem tě :-P:-D
On: ne,nepodepsal jsem darovací listinu:-P:-D

Já: hm já mám občanku:-D
On: hm a já mám syfilis:-D
Já: hm a já sem trpaslík:-D
On: hm a já jsem debil:-D
Já: hm a to mě nezajímá:-D
On: bez komentáře:-D

On: nemám problémy být sám,vyhovuje mi to;-)
Já: no to je jasný, mě to taky nevadí
On: a zamyšlení číslo dvě, proč myslíš,že mám holku daleko a vidím se s ní dvakrát za měsíc?
Já: rozumim ti, ale mě by to takhle asi nesedělo ;-)

Konečně mám jednak čas, pak jsem taky na netu a pak taky není moje sestřička přítomna - takže sama.
Už nevím, co všechno se dělo za ty dny, co jsem nic nepsala. Články dnů nejspíš nebudou. Dneska bych napsala to, že kvalifikaci na VC Malajsie vyhrál Jens Button, Ferni je 10. (na f1sports se objevil i článek, že Nando je marodnej, má zánět středního ucha)
Ve čtvrtek jsme na psychologii malovali mandaly. Vztahovaly se na téma "Co já a vzdělání". Já namalovala tohle:
(btw. za špatnou kvalitu se omlouvám, je to narychlo focený telefonem)
(to růžový má být knížka a na ní je nápis MATIKA)
- minulost, současnost, budoucnost - levá polovina značí minulost, vztah k matce a k domovu, pravá polovina - budoucnost, vztah k otci a zaměstnání
- černá - smrt, tajemství, temnota; začátek a konec
- modrá - klid, jas, mír; soucit, oddanost, mateřství(?); myšlení, komunikace; pasivita, konflikt s matkou, problémy z dětství
- žlutá - schopnost vidět a porozumět; plánování, myšlení; odvaha, inspirace; zvídavost
- červená - ničivá síla, boj, utrpení; aktivní temperament
- zelená - touha, opatrnost; rodičovství(?); postarat se sám o sebe a pomáhat druhým
- kříž - spojení protikladů; utrpení, oběť
- květiny - krása

Zdál se vám někdy sen, kterej jste pak uskutečnili? Mně jo, dneska. V tom snu jsem udělala takovou trapnou (i když vlastně normální) věc. No a v reálu jsem prakticky byla donucena ji udělat. Celkem v pohodě.
Dnes byla na programu preventivní prohlídka. Za rok jsem nevyrostla ani o milimetr, stále měřím 156,5 cm. A slyším, což je povzbuzující.

„Tobě může bejt jedno s kym je nebo co s ní dělá!“ kříčí na mě podvědomí. „Já to vim ale prostě si nemůžu pomoct a pořád o něm přemýšlím!“ říká zase vědomí (no prostě JÁ).

On: čůůůůůůůůůs:-D jak se flákáš?
Já: cuuuuuuuuuuuuuus:-D teď sem přijela z Hradce:-D
On: cos tam dělala?:-D
Já: flákala se?:-D
On: umíš ty něco jinýho?:-D
Já: možná:-D
On: možná znamená ne:-D

On: tím jsi mě totálně zaskočila:-D
Já: jo hele to je jedna z mála věcí co mi de:-D
On: náááááhodou:-D provokovat umíš náááádherně:-D
Já: a ignorovat ještě líp:-D
On: to jsi na mně etě nepoužila:-D

Já: hej, sem zapomněla, předevčírem nebo kdy měl Chuck narozky:-D
On: fakt?:-D
Já: a říkali ty vtipy v rádiu:-D
On: v jakým?:-D
Já: na černý hoře:-D já se tu válela smíchy:-D
On: fakt válela?:-D bych tě rááááád viděl:-D já bych se zase válel z tebe:-D
Znova on: POZOR!!!nečíst po tobě:-D

Takže,
vyhrál Jenson Button a když si sundal přilbu, na tváři se mu rozlil vítězoslavný úsměv. Skoro jsem se zamilovala:)
Druhý dojel Rubens Barrichelo, třetí Jarno Trulli. Hamoun byl 4., Fernando nakonec dojel na 6. místě. Vettel taky docela šikovně sestřelil Roberta Kubicu, oba potom narazili do zdi.
No prostě masakr:)
Doslova mi formule nedaly spát. Párkrát jsem se vzbudila, pak v 3.28 a usnula jsem asi okolo půl pátý ráno. Málem mě ani nevzbudil budík, nevědomě jsem ho vypla.
Článek dne: (Včerejší) „Přijeli jsme sem s tím, že chceme bojovat o stupně vítězů, ale tentokrát to asi nebude pravda,“ přiznal po kvalifikaci Fernando Alonso. Doufá, že se závod stejně jako loni zamotá a Renault tak skončí vepředu. Zdroj: TU

Krásný;)

Nový Renault R29. Moc se mi nelíbí. Hladký pneumatiky a malý zadní křídlo...Je to divný.

Článek dne: Jak dopadla kvalifikace?
1. Jenson Button / Brawn GP
2. Rubens Barrichello / Brawn GP
3. Sebastian Vettel / Red Bull
4. Robert Kubica / BMW Sauber
5. Nico Rosberg / Williams
6. Timo Glock / Toyota
7. Felipe Massa / Ferrari
8. Jarno Trulli / Toyota

11. Nick Heidfeld / BMW Sauber
12. Fernando Alonso / Renault
13. Kazuki Nakajima / Williams
14. Heikki Kovalainen / McLaren
15. Lewis Hamilton / McLaren (měnil převodovku => startuje jako poslední)
16. Sébastien Buemi / Toro Rosso
17. Nelson Piquet / Renault
18. Giancarlo Fisichella / Force India
19. Adrian Sutil / Force India
20. Sébastien Bourdais / Toro Rosso

No, tak každopádně to bude hodně zajímavej závod...:)

Narodila jsem se přesně o 400 let později, než Jan Ámos Komenský. Na Den učitelů. Fuj.

...zamilovaná? Co to jako vůbec znamená „be in love“?

Love You Till The End.mp3 - P
Včera nás učitelka vážně povzbudila, když nám řekla o maturitách. Ty nový prý budou. Řekla bych, že tak půlku třídy dokonale vyděsila. Včetně mě. Pak se zmínila, že už ve středu (na apríla:)) budou čtvrťáci maturovat z češtiny. Zaplavil mě soucit, nebo co to bylo.
Konečně je konec týdne. Dneska jsme psali tu čtvrtletku z matiky a bojim se odhadnout, jak to dopadne.„Já tam nechcu čtverec,“ šťoural mi třídní v papíře a dával mi tím najevo, že nechtěl, abych tam narýsovala nějakej čtverec, ale jen úsečku. Nic jsem s tim stejně neudělala. Taky jsem dostala jedničku z ájiny. Alespoň něco.
Též jsem byla v knihovně. Seděla jsem až skoro v rohu a četla si knížky o Portugalsku, Kanadě, Finsku a Islandu. Tam byl klid! Našla jsem pár odkazů, tak je sem postupně budu přidávat.

...takže jsem neměla šanci se sem dostat.
„Ty hodláš studovat ekonomickou školu?“ zeptal se mě třídní, když jsem u oznamovala náhradní seminář (vybrala jsem si nejdřív matiku). „NE!“ odpověděla jsem razantně. Fakt to z toho bylo poznat.
Celý týden toho mám až nad hlavu. Dneska jsem byla jenom 20 minut v knihovně, když jsem čekala, než na mě příjde řada. Pak jsem seděla na lavičce a žvejkala jablko. No a potom jsem si koupila kecky. Z Heelys mě bolí holeně. Nehorázně.
25. dubna bude zase pochod okolo Jaráku. Jenže už nemaj trasu 25 km, ale jenom 18 nebo 30 km. Potřebovala bych něco mezi tim.

Celý den prší. To je za to, že bylo v sobotu hezky.
Chytla jsem rebelskou náladu. Po tom, co jsem Heelys vymáchala snad ve všech kalužích, na který jsem narazila, jsem před přechodem uviděla nějakýho kluka. Velice živě jsem si představila, že ho chce porazit nějakej magor, co jede stovkou. Ukazovala jsem si směrem k spánku, jako že je blbej a on by se na mě šklebil. Nakonec bych na něj ukázala prostředník se zuřivým výrazem ve tváři.
Byli jsme u zubaře. Prý mám zuby na výstavu a zubař si stěžoval, že celý den kouká jenom na starý babky a dědky. Jo, to by se mi taky líbilo! (Ironie)
Musim se toho teď tolik učit, že nevim, kam skočit dřív. Ach jo...

Pipl - stránka, na který se dají najít lidi pomocí čísla, nicku nebo jména, prohledává to celou síť
Vtipy o Chuckovi Norrisovi - možná už jsem ji zmínila, ale to nevadí:)
Kosmix - vyhledávač, konečně nějakej jinej než Yahoo nebo Google. Další vyhledávač třeba zde.
Twitter „Twitter is a service for friends, family, and co–workers to communicate and stay connected through the exchange of quick, frequent answers to one simple question: What are you doing?“ Kdybych na tu otázku měla odpovědět, řekla bych: „Right now I'm surfing on the Internet and I have a headache.“
Že bych si už nemusela dělat starosti s tím, co kde stáhnu?
Videa na jednom místě - to je VideoSurf.
Docjax vyhledává soubory ve formátu *.doc, *.xls nebo *.ppt. To se mi hodí do školy:)
Tagoo zase vyhledá hudební a video soubory.
Na závěr „drbárna“ - Spoiler TV.

The first biography of the band who have only existed since the mid nineties. Covers their early days as a band, their debut album Parachutes, their follow-up album A Rush of Blood to the Head, right up to their recent touring plans. Contains full discography and black and white photos.



„We were thinking about this yesterday - we were just sitting in a little room (at college), just writing songs all the time. And then three years later we can play them all over the world.“
„What was I like as a kid? The same as I am now, just smaller with a higher voice.“ Chris Martin
Portrét skupiny, která úspěšného debutového alba Parachutes prodala téměř 5 milionů kopií po celém světě.

A počasí venku tomu odpovídá - svítí sluníčko.

To je první klip, kterej mě dostal (The Veronicas - Untouched). Teď ten další (Aloha From Hell - Don't Gimme That):


Dneska má Terezka narozky. Ale nic jsem jí nekoupila:)

Na včerejšek by to sedělo líp. Od rána jsem prakticky nepřetržitě chytala výtlemy. Místo SPK jsme měli biologii a bavili se na téma: „Chromozómy X a Y.“ Řekla jsem Ivě, že se tak jmenuje album od Coldplay a ona se na mě tak zvláštně podívala.
Máme si vybrat dva semináře do třeťáku. Určitě půjdu na anglinu s Kevinem, to je jasná páka. Jestli z ní chci maturovat, tak je to nutnost. No ale co dál? Matiku? To by bylo za trest i když možná budu muset jít tam. Pak jsou ještě nějaký dějiny, management a chemie a biologie v jednom.
Článek dne: Netuším, tento týden mě počítač dováděl k šílenství, v úterý mi vůbec nešel net a bojim se, že než dočtu všechny novinky na intoxicated.cz, budu stará:)
PS: Dneska se mi zdálo o povodních. To už je za poslední dobu druhej sen s povodní. Až budu mít chuť, napíšu si význam.
EDIT:
Povodně
- potopy, záplavy a povodně boří stavby, vymílají koryta řek, odnášejí půdu a někdy dokonce zabíjejí lidi. Na jednu stranu jsou sice ničivou silou, ale na druhou přinášejí nové živiny a pomáhají půdě regenerovat – jako např. záplavy v deltě Nilu. Představují tak konec jednoho cyklu a začátek druhého. Na emocionální úrovni naznačují, že nad námi vítězí naše nevědomí.Mýty o potopě najdeme ve všech kulturách. V biblickém příběhu postavil Noe na Boží příkaz archu, díky které zachránil život na zemi. Po potopě seslal Bůh duhu jako znamení smlouvy a příslib, že v budoucnu zemi podobných pohrom ušetří.
SOUVISLOSTI: Nezaplavují vás nekontrolovatelné emoce nebo neovladatelné události?

Děsila jsem se toho prvního dne. Ale nakonec to nebylo tak špatný.
Na chemii jsem měla tu prezentaci o TNT. A učitelka to shrnula slovy: „Ano, přesně tak. Výborně. V tý prezentaci nic nechybělo.“ Uff. Spolužačka u mě: „Zajímavé,“ a já na to: „A asi účinné.“
Na matice jsem byla u tabule, ale bylo to v pohodě.

Včera v noci mě přepadla divná myšlenka. Nesmím propadnout z matiky! Bohužel můj přístup k ní a známky to vyvracejí. Hrůza.

Taky poslední dobou hodně přemýšlím o sobě. Vlastně ani nevim já sama, kdo jsem. Vím, že dost nesnáším lidi. Ale další skutečnosti k tomu: nedokážu tykat nebo používat 2. osobu jednotného čísla (např. budeš, děláš, musíš…) u svých nejbližších. Jasně, otec po mně nemůže chtít, abych mu říkala „tati“, ale to, že „babi“ neřeknu babičce, je už celkem problém.

Potíže mám taky poslední dobou s tím, že nedokážu utěšit, nebo co to je za emoce. Když I. bouchla kvůli třídnímu, nedokázala jsem jí říct: „To bude dobrý.“ Začínám si připadat jako Dexter, krom toho, že nevraždím. „Přestávám cítit.“

Nedávám najevo svoje emoce. Až mě jednou bude někdo balit (?), bude mít docela problém s tím, abych se vůbec vymáčkla. Lidi si u mě všímají jenom vzteku, který mě poslední dobou popadá často. Lítost nebo úctu už prakticky ani neznám.

„…například člověk, který nesnáší všechny lidi. To už je pak problém někde v něm, a ne v okolí,“ řekla učitelka na psychologii. Vážně mě tím uklidnila. Možná bych měla jet někam do Bohnic, aby mě tam dobrovolně zavřeli s tím, že jsem duševně nemocný člověk.

Nevim proč, ale chytnul mě strach ze školy. Až skoro panickej. Řekla jsem si v jednu chvíli, že tam odmítám jít. Ale proč?

Články dne: Dneska se to hezky sešlo - Joe Hahn z LP a Kellan Lutz slaví narozky. Takže HAPPY BIRTHDAY!:)

Už jsem měla pár snů, kde se objevil sníh. V tom dnešním to bylo zase.
Byla tam babička se mnou, most přes nějakou řeku, která se pomalu vylejvala z břehů a já si říkala, že je to moje vina, byl tam možná i Aleš. Víc už nevim, přeci jenom už je docela pozdě odpoledne.
SNÍH
- ve snu může podobně jako led vypovídat o potlačených, „zamrzlých“ emocích. Na rozdíl od ledu není sníh statický: padá k zemi, vznáší se, tvoří závěje. Tající sníh může znamenat „rozmrzání“ nekompromisních postojů nebo uvolnění pocitů.
Padající sníh přikrývá krajinu bílou vrstvou, jež tlumí zvuk. Tento motiv symbolizuje ve snech touhu po novém začátku.
Sníh zve k nejrůznějším hrám. Takový sen naznačuje, že byste měli využít příležitost, která se vám naskytla, protože může - stejně jako sníh - roztát a zmizet.
Článek dne: Už se natáčí New Moon! Zde fotky!
Taky jsem zjistila, kdy bude mít premiéru Adventureland, kde hraje Kristen Stewart. U nás to bude 21. 5. 2009. To není za tak dlouho:)

Před chvilkou jsem dokoukala Dextera a True Blood. Dex bude zas až na podzim. Chjo. Vim, že Debra v Dexoj je dost sprostá, ale po tom, co jsem zkoukla „krev“, mám chuť anglicky nadávat. V jednom díle mohlo bejt tak 50-60 nadávek? Možná to jenom přehánim.
V noci jsem špatně spala. Usnula jsem se sluchátky na uších a poslechla si všech cca 200 songů, co tam mám. Zdálo se mi o hadovi, byl červeno-černý a plazil se v kuchyni na zemi. Křičela jsem na Terezu, ať okamžitě jde nahoru, aby ji nekousnul.
Teď je venku neuvěřitelně nádherně. Chvíli svítilo sluníčko, ale teď je tam naprosto černo. Mraky, zataženo, tma, zima...
HAD
pronásledovat, chytat -> podáš na někoho žalobu
plazící se -> lstivost
No, v chytrý knížce taky nemaj nic napsanýho, takže to bude asi vše.
Narazila jsem na blog, kde jsou spoilery a fotky atd. TADY je True Blood. Je tam i Dexter, Bones a Prison Break.

Jak jsem psala o True Blood, tak jsem dneska zkoukla další tři díly, už mi zbývají jenom 4 a ještě poslední díl Dextera. Prison Break začíná až v dubnu.
Článek dne: 2. série „krve“ (tak já jí říkám:)) začne v červnu! Taky tam je napsaný, kdy vyjde 1. série na DVD.

Včera jsme absolvovaly s mojí sestřičkou Terezkou celodenní výlet po Hradci. No celodenní, v devět jsme odjížděly a o půl třetí přijely. Byly jsme v knihovně, jenže se Tereza po chvíli začala nudit, tak jsme vyrazily pěšky k řece, abychom nakrmily labutě. Pak jsem koupila 6 chutných bonboonů (3 pepřový a 3 slaný) a dojely jsme k babičce.


Ještě musim upozornit na to, že jsem prakticky náhodou narazila na krám, kde prodávaj Convesky. Super!
Cena? Na podrážce bylo 1290 Kč. To už si prostě nemůžu dovolit...
Taky se mi teď táta intenzivně šteluje v počítači a já nemám šanci být tam dýl, než jeden den. Včera jsem ani nemohla dokoukat True Blood. Ale absolutně mě to chytlo!

Bill: „A co polibek?“//„May I Kiss You Goodnight?“
Sookie: „Ne po tom, co jsem tu zažila!“//„No. I couldn't stand it after them.“
Ta jeho věta mi neustále zní v hlavě..


True Blood She's Mine from nicole on Vimeo.

Zapomněla jsem napsat, co se dělo včera. Přibližně v jedenáct jsem nasedla na kolo a vyrazila směrem k mámě do práce. Po vyšlapání celkem strmého a dlouhého kopce a po sesednutí z kola před máminým krámem jsem měla celkem problem udržet nohy tak, abych stála na zemi. „Měla bych začít víc jezdit na kole,“ připomněl mi mozek. Ano, měla. Od mamky z práce jsem odjížděla něco před pátou. Počítala jsem polívky a koření a už už jsem se bála, že budu mít noční můry. Už bohužel nevim, o čem se mi zdálo.
Článek dne: Kellan Lutz o New Moon. Nebo něco v tom smyslu..

Já osobně mívám dost divný sny. Jednou jsem dokonce řekla: „Ne nemám kosti.“ Až později jsem přišla na to, že to je ze Spidermana...
Budu si sem dávat svoje sny (pokud to bude možné:)) a význam toho, co se zdává.

Opakující se sny
Poměrně častým jevem jsou opakující se sny, které odhalují určité vzorce našeho života. Vycházejí z našeho nevědomí, z jedinečné osobní zkušenosti se světem, a pomáhají nám zjistit, co nás brzdí, nebo naopak motivuje.
Zapisujte si sny dva nebo tři měsíce. Pak si je pročtěte a hledejte témata, jež jsou typická pro určité situace: co se vám zdálo v době, ve které jste v bdělém životě prožívali stres? Hledejte zvláštní obrazy - ty, které se vám líbily, ale i ty, které byly nepříjemné. Při čtení zápisků budete překvapení, kolik snů jste už dávno pustili z hlavy. Bude to jako číst dobrodružnou knihu.
Vytvořte si vlastní „databázi snů“. Například pod heslo „Zvířata“ si udělejte poznámky o všech zvířatech, která vám ve snech vystupovala, kdy a za jakých podmínek se objevila a jaký význam jste jim připisovali.

Aneb ať žije britská hudba!:)

Ano, dneska je Mezinárodní den žen. Nikdo mi nepopřál.
Máme zformátovanej počítač, takže jediný soubory, který mám „z toho starýho“, jsou ty, který mám na DVD. Je to pár giga...
Sestřička stahovala soubory a skoro valná většina z nich byla zavirovaná. Proto nám nejel net. A já chci True Blood. Stahovala sem to, jenže pak mi to táta típnul. Musím začít odznova.
Mám prázdniny! Konečně!
Hodlám začít další sérii, a to o snech. Ne jenom o mých, ale taky co znamenají atd. Nevím, ještě si to musím víc promyslet.
Články dne: Frontman MUSE Matt Belamy má smůlu na šílené fanoušky. Zatímco tiskem už proběhl příběh chlápka, co mu nechával za dveřmi podivné dárky, nyní se Matt svěřil se svým dosud nejvíce traumatizujícím zážitkem, kdy se ráno probudil v hotelovém pokoji v Paříži a na druhém konci postele seděla neznámá dívka, která se neznámo jak do pokoje vloupala. (Zdroj: FILTER 03/2009).
Jane Volturi si v New Moon zahraje Dakota Fanning! „DAKOTA FANNING JOINS NEW MOON – Acclaimed actress Dakota Fanning has officially joined the cast, and will play fan favorite Jane in The Twilight Saga: New Moon. “ Jen co budu vědět, jak dostat ten obrázek z meilu, tak ho sem dám:)

V zeměpise budeme probírat jižní Evropu. Tak se tam mrknem:)

Itálie
1. Arisa - Sincerita
2. James Morrison ft. Nelly Furtado - Broken Strings
3. Povia - Luca Era Gay
...
15. Tiziano Ferro - Il Regalo Piu Grande
34. Coldplay - Viva La Vida

Španělsko
1. Rihanna - Disturbia
2. El Canto Del Loco - Peter Pan
3. Madcon - Beggin

Nakonec malé překvapení:)
Jako malá (jako skutečně malá, asi tak, když mi bylo 8) jsem tenhle song milovala. Vždycky, když jsem ho slyšela v rádiu, začala jsem se vrtět atd. SAVAGE GARDEN ROCKS!


Savage Garden - Tears of Pearls from nicole on Vimeo.